Dezinformacím mohou podlehnout i ti nejchytřejší

Dezinformacím mohou díky chytrým taktikám jejich tvůrců podlehnout i ti nejchytřejší z nás. Věda už naštěstí zná řešení – správnou komunikaci.

Stokrát opakovaná lež

Začneme otázkou, proč se některé fake news ve společnosti tak dobře šíří a dlouho drží. Prvním problémem je fakt prokázaný několika studiemi, a to ten, že novým informacím často vůbec nevěnujeme plnou pozornost.1  Pomáhá tomu psychologický jev zvaný „kognitivní lakomost“: Dáváme přednost jednodušším a snazším způsobům řešení problémů před těmi, které vyžadují více přemýšlení a úsilí.23

Co se nám hodí

Při rozpoznávání pravdy od výmyslů nám do karet nehraje ani naše přirozenost. Podle vědců máme totiž sklony vybírat si z informací ty, které se nám líbí, nebo je různě překrucovat tak, abychom dospěli ke kýženému závěru.1

Raději naslouchat než mluvit

Vzhledem k tomu, že své vnitřní procesy nejsme podle odborníků schopni vědomě příliš dobře rozpoznat ani ovlivnit, ve snaze o řešení je lepší vsadit spíš na správnou komunikaci. 1

  1. Ani chytří lidé nejsou vůči fake news imunní: Umí si je logicky zdůvodnit – Flowee[][][]
  2. Psychologové vysvětlují, proč lidé tak snadno naletí nesmyslům a dezinformacím – Forum24[]
  3. Automation bias – Wikipedie (wikipedia.org)[]

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.