Co se děje na zámku?

(Článek pro Ozvěny 2018/7)

Obnova zámeckého areálu ve Slatiňanech

Projekt obnovy zámeckého areálu ve Slatiňanech je dlouhodobou prioritou Národního památkového ústavu, který se dnes o zámecký komplex stará. Projektu předcházel sedmiletý sběr historických podkladů v archivech, sbírkách zámků Slatiňany, Žleby i v soukromých fondech. Cílem projektu je návrat areálu asi o sto let nazpět, tedy do období, kdy zámek prožíval svůj největší rozkvět, kdy byl opravený, v pořádku byly parkové stavby i samotná kompozice zámecké zahrady.

Pokračovat ve čtení “Co se děje na zámku?”

Návrh: Vybudovat bránu na hřbitov podle Františka Schmoranze

Naskýtá se nám jedinečná možnost. A to dokončit 135 let starou myšlenku architekta Schmoranze a vybudovat nový a důstojný vstup na hřbitov, místo posledního odpočinku mnoha generací zdejších obyvatel.

Farní kronika na počátku 20. století ukončuje poměrně rozsáhlé pojednání o rozšíření hřbitova slovy: „Nyní ještě schází nová márnice, aby se stará zbořiti mohla a na místo ni nová vkusná vrata se postavila (…)”.

Podobná brána je v Chrudimi:

Tento návrh preferuje také Sedma na svém FB:

 

Pokračovat ve čteníNávrh: Vybudovat bránu na hřbitov podle Františka Schmoranze”

Kastelán vítá záměr přestavět Modelu na kulturní centrum

Kabeláčův mlýn ve Slatiňanech.

Industriální budova se středověkým původem v srdci města byla v roce 1594 obnovena nákladem tehdejšího majitele zámku Zikmunda Karlíka z Nežetic. Dalších přestaveb a úprav se tento mlýn dočkal v následujících staletích, zejména na konci toho devatenáctého. Jméno mlýn získal po mlynářské rodině Kabeláčových, kteří byli majiteli od poloviny 18. století do začátku století dvacátého. Mletí v Kabeláčově mlýně ukončil požár v roce 1926.

Pokračovat ve čtení “Kastelán vítá záměr přestavět Modelu na kulturní centrum”

Návrh: Vytvoření depozitu kamenických článků

Tradičně kamenicky opracované články ze škrovádského pískovce (např. ostění, nákolníky, kvádry, hlavice, desky apod.) mají nejen významnou historickou hodnotu, ale také nominální (tisíce až desítky tisíc za jeden článek). Proto v poslední době bývají tyto články dokonce v hledáčku prodejců a překupníků starožitností. Jejich využití je možné zejména při obnově a úpravách veřejných prostranství, kdy se tradiční materiál a tradiční řemeslné postupy v opracování kamene vizuálně mnohem lépe uplatňují než současné prefabrikované a vesměs betonové montované stavebnicové díly z prodejen typu Bauhaus.

Pokračovat ve čteníNávrh: Vytvoření depozitu kamenických článků”

Starobylá márnice už není. Co dál?

V posledních dnech si mnoho z nás všimlo, že „něco chybí“.  Něco chybí ve společnosti, která se zdá být čím dál více rozpolcena, a málo si její jednotlivé skupiny naslouchají a rozumí.  Všichni ale máme mnoho společného

Pokračovat ve čtení “Starobylá márnice už není. Co dál?”

Zřízení hřbitova na stávajícím místě

Vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel, tedy i zemřelých a pravděpodobně i v souvislosti s dekretem Josefa II. z roku 1784, který zakazoval pohřbívání uprostřed měst, bylo nutné najít vhodnější místo. To se také stalo a založen byl dnešní hřbitov, jen o poznání menší než je v současnosti.

V roce 1904 zapsal do kroniky města řídící učitel Augustin Vilím: „Hřbitov původně byl kolem kostela, r. 1815 zřízen hřbitov na straně severní za osadou a r.

Pokračovat ve čtení “Zřízení hřbitova na stávajícím místě”

Rozšíření stávajícího hřbitova Františkem Schmoranzem

Stále nedostačující kapacita hřbitova vedla k jeho rozšíření. Vypracováním návrhu byl pověřen slatiňanský významný architekt a stavitel František Schmoranz st. Jeho plán na rozšíření hřbitova (obr. 4) jsem nalezl v rodinném archivu Schmoranzů v chrudimském archivu a je datován 19. února 1884. Původní rozsah tohoto hřbitova je v plánu znázorněn černými šrafami, plocha rozšířeného hřbitova je červeně. Původní Schmoranzův záměr však nebyl zrealizován kompletně. Z plánu je patrné, že jeho hlavní myšlenkou jsou dvě vzájemně k sobě kolmé hlavní cesty s křížem uprostřed.

Pokračovat ve čtení “Rozšíření stávajícího hřbitova Františkem Schmoranzem”

Na hřbitově postaven nový dřevěný kříž

V kronice města se také dozvíme, že „Na hřbitově postaven na místo shnilého kříže z r. 1816, nový, 5⁰ vysoký. Dřevo darovala kněžna Gabriela a plechovou figuru, představující Spasitele a Matku Boží, Vojtěch Kabeláč, mlynář zde.“ To bylo v roce 1830.

Pokračovat ve čtení “Na hřbitově postaven nový dřevěný kříž”

Téma: Zachování historicky cenných částí starých budov

Město Slatiňany leží v regionu, jehož stavební tradice ve velké míře využívala blízké lomy na pískovec ve Škrovádu, a to již od 16. století do poloviny století dvacátého. Tyto lomy jsou dnes uzavřeny a při obnově nejen historických objektů je prakticky nemožné škrovádský pískovec v současnosti získat. V minulosti byl tento pískovec využit například na stavbu slatiňanského zámku, kostela, stájí, mostu knížete Auersperga, tarasních zdí na nábřeží Chrudimky, různých hospodářských budov, obydlí, bran, zdí, chrámů v Chrudimi či barokního morového sloupu na tamním Resselově náměstí.

Pokračovat ve čteníTéma: Zachování historicky cenných částí starých budov”