O dobru a zlu aneb anděl versus ďábel v nás

Představte si kmotra sicilské mafie, který nechá postřílet, zalít do betonu nebo utopit desítky lidí, bohatne na prodeji drog nebo na prostituci, a přitom nechá opravit střechu na kostele, postavit novou školu a vybavit operační sál v nemocnici. Je to člověk dobrý, nebo špatný? Kdybych byl Sicilan, uctíval bych ho, nebo proklínal? Ovšem pro podobné případy, i když ne tolik krvavé, nemusíme tak daleko na jih.

Pokračovat ve čtení “O dobru a zlu aneb anděl versus ďábel v nás”

Úvahy o zlu – Díl 7 – Dlouhý styk se zlem, stejně jako s dobrem, vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení.

Komplexní banalita zla

Zlo povětšinou nemá démonickou podobu nějakého maniaka. Často vypadá jako Eichmann, tedy jako úředník, byrokrat, šroubek v soukolí, který jen plní rozkazy a doufá v povýšení. Nemusí být ani moc chytrý, ani zajímavý.

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 7 – Dlouhý styk se zlem, stejně jako s dobrem, vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení.”

O knihovnách

Určitě ty písničky znáte. V jedné se zpívá o tom, že kdyby dotyčný stále nekupoval bedny plné whisky, postavil by si malej dům na louce ukrytý, v té druhé si zase zpěvák posteskne, že kdyby ty muziky nebyly, měl by už dneska tři vily a u každé růžovou zahradu. Mnozí z nás jsme na tom podobně, akorát každý vrážíme peníze do něčeho jiného. Já jsem si třeba nedávno spočítal, že jen za kroniky Laskavých večerů jsem za 17 let utratil asi 35 tisíc korun.

Pokračovat ve čtení “O knihovnách”

O kultuře a kulturnosti

Kulturu může člověk jen konzumovat anebo prožívat. Těch, kteří ji ignorují, je zanedbatelná menšina. Minimálně „popmjúzikové“ hity, z nichž o mnohých by se dalo pochybovat, zde také patří do kultury, poslouchá výrazná většina populace. Tato většina patří mezi tzv. konzumenty kultury. Jedním uchem tam, druhým ven, prolétne to mozkem a nezanechá po sobě nic. Samozřejmě se nemusí jednat jen o hudbu. Mohou to být filmy, literatura i výtvarné umění.  Jde se na vernisáž, protože je dobré tam být viděn,

Pokračovat ve čtení “O kultuře a kulturnosti”

slatinanskenoviny.cz: Článek, který odmítli zveřejnit v Ozvěnách

článek Ach, ta zámecká lobby nedoporučila redakční rada Ozvěn Slatiňan, tedy místního radničního zpravodaje, zveřejnit v listopadovém vydání. Jako zdůvodnění redakční rada uvádí citujeme: “některé části článku se neslučují s ustanovením statutu Ozvěn Slatiňan, schváleného Radou města Slatiňany.” Bohužel, která konkrétní ustanovení to jsou, redakční rada neuvedla.

Naopak, tak jak se píše v onom statutu, by mělo platit, že Ozvěny Slatiňan vytvářejí prostor pro případnou veřejnou diskusi a komentáře vztahující se k dění ve městě a jeho místních částech.

Pokračovat ve čtení “slatinanskenoviny.cz: Článek, který odmítli zveřejnit v Ozvěnách”

Úvahy o zlu – Dodatek – V každém z nás je kus bestie a zrádce, jakým byl Karel Čurda. Záleží i na okolí, tvrdí psycholog

Pokud jste se prokousali mými poznámkami o zlu, zkuste si ještě přečíst rozhovor s psychologem Danielem Štroblem.

Víra v sebe sama. V dobro. A třeba i v boha. Tyto “kotvy” nás mohou v těžkých životních chvílích zachránit před selháním, udavačstvím nebo zradou blízkých. “V opačném případě hrozí, že se staneme podobnou bestií jako parašutista Karel Čurda. Myslet si, že něco podobného bych já nikdy neudělal, je jen povýšenou pózou,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl,

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Dodatek – V každém z nás je kus bestie a zrádce, jakým byl Karel Čurda. Záleží i na okolí, tvrdí psycholog”

Úvahy o zlu – Díl 6 – Sociální situace má mocný vliv na lidské chování

1984

George Orwell (1903 – 1950)

Román 1984 (byl napsán v roce 1947) asi nezná jen málokdo. Co v něm mimo jiné vyčteme.

  • Místo svobody jednání je zde výcvik k poslušnosti.
  • Místo svobody sdružování je zde společenská izolace, vynucená samota a síť slídilů.
  • Místo nezávislosti vlastního myšlení je zde newspeak, kontrola myšlení a myšlenková policie.
  • Místo vnímání a rozhodování na základě skutečnosti je zde popírání smyslových vjemů a kontrola skutečnosti.

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 6 – Sociální situace má mocný vliv na lidské chování”

Úvahy o zlu – Díl 5 – Lze navádět také k dobru?

PODLÉHÁME DVOJITÉMU PŘEDSUDKU, KTERÝ SPOČÍVÁ V PŘECEŇOVÁNÍ DISPOZIČNÍCH ANALÝZ A PODCEŇOVÁNÍ SITUAČNÍCH PROMĚNNÝCH.

ZLO VANDALISMU SE ŠÍŘÍ V ANONYMNÍM PROSTŘEDÍ.

Anonymita může udělat z nás všech vyslovené vandaly.

Když se lidé starají o to, co se děje v jejich okolí, dokonce i o cizí osoby a majetek, vandalismus klesá. Toto starání je reciproční, lidé očekávají, že ostatní zase pohlídají jejich majetek.

Opět bylo provedeno několik pokusů. Např.

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 5 – Lze navádět také k dobru?”

Úvahy o zlu – Díl 4 – Lokalizace zla

Na lidi s antisociálním a nenormativním chováním se snažíme působit výchovou či terapií, nebo je ze společnosti vyloučit uvězněním, vyhnáním či popravením. Tato lokalizace zla do vybraných jedinců nebo skupin má tu sociální ctnost, že činí společnost nebo její instituce bezúhonnými. Tímto soustřeďováním se na lidi jakožto příčiny zla tak zbavuje viny společenské struktury a politická rozhodování.

Tím se přispívá k rozvoji chudoby, rasismu, sexismu a sektářství.

Existuje nějaká neprostupná hranice,

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 4 – Lokalizace zla”

Úvahy o zlu – Díl 3 – Obyčejní lidé se přes noc stávají vrahy

Tak tedy známe oba slavné pokusy. Zopakujme si, co z nich vyplývá.

  • LIDSKÉ ČINY MOHOU PODLÉHAT VLIVU SITUACÍ,
  • KTERÝ MŮŽE BÝT MOCNÝ.
  • OBYČEJNÍ A DOBŘÍ LIDÉ SE MOHOU CHOVAT „ZLÝMI ZPŮSOBY“, DOJDE-LI K ZAPOJENÍ ČI ODPOJENÍ TÉ ČI ONÉ SITUAČNÍ PROMĚNNÉ.
  • TÁŽ LIDSKÁ MYSL, KTERÁ TVOŘÍ ZÁZRAKY TECHNOLOGIE A NEJKRÁSNĚJŠÍ UMĚLECKÁ DÍLA, JE PRÁVĚ TAK ZODPOVĚDNÁ ZA ZVRÁCENOST SVÉ VLASTNÍ DOKONALOSTI. 
  • KDOKOLI MŮŽE BÝT ZÍSKÁN KE ZLÝM SKUTKŮM,

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 3 – Obyčejní lidé se přes noc stávají vrahy”

Téma: Úvahy o zlu

Vážení čtenáři

Často se divíme, kde se kolem nás bere tolik zla. A často se neshodneme, co vlastně zlo je a co není. Pokusím se v následujícím textu nad fenoménem zla trochu zamyslet. To, co vám nabízím ke čtení a k přemýšlení jsou myšlenky a texty, které jsem posbíral během mnoha let z různých knížek, z časopisů Psychologie, z přednášek na trenérské škole FTVS a Sociálně právního institutu v Mostě, z mnoha školení a kurzů během dvaceti let práce v sociální oblasti,

Pokračovat ve čteníTéma: Úvahy o zlu”

Úvahy o zlu – Díl 2 – Milgramův experiment

Nyní se podíváme pokus Milgramův.

Test Stanleyho Milgrama z roku 1963 na univerzitě v Yale

Milgramův experiment je název pro pokus amerického sociálního psychologa Stanleyho Milgrama, jež se v roce 1963 pokusil experimentálně ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě. Milgram se tak pokusil přispět k vysvětlení psychologických příčin holokaustu. Výsledky tohoto experimentu byly šokující.

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 2 – Milgramův experiment”