- Téma: Opravy chodníků
- Téma: Spáry v chodnících a ulicích zarůstající plevelem
- Návrh: Omezit nebo zastavit stříkání chodníků totálním herbicidem
Asfaltové nebo betonové nebo dlážděné velkými dlaždicemi nebo spárované něčím pružným a zarůstání odolným anebo …?
…aby v nich nerostlo tolik plevele a nespotřebovalo se na jejich údržbu tolik jedu a peněz.
Asfalt není ani nějak výrazně dražší.
Asfaltové chodníky se dělaly už za totáče, avšak byly typické velkými prasklinami a krabacením. Pravděpodobně to bylo nevhodnou technologií (např. příliš tenkou vrstvou nebo neřešenou dilatací), protože např. v Rakousku je mnoho asfaltových chodníků, ovšem takto zpotvořených nikoliv. Kořeny je zvedají také, ale to platí u zámkové dlažby stejně.
S asfaltovým nebo betonovým chodníkem v zeleni, jako je na obrázku, nemám problém. Je v podstatě bezúdržbový. Pokud však budou asfaltové nebo betonové chodníky podél asfaltové silnice, působí to poněkud depresívně. Dlažba s nějakou kresbou, a pokud možno s nějakou zelení, je příjemnější. Existují dlažby ve větších celcích, kde na části ploch jsou spáry jen naznačené a skutečných spojů, kde hrozí zarůstání, je méně. Takhle bych uvažoval při budování nových chodníků nebo při obnově starých.
Josef Tuhý.
Byli jsme v létě v Rakousku a Itálii a překvapilo mě, že ač (hlavně to Rakousko) je tak upravená a čistá země („kde jsou oni, kdy my budem“). Velmi často měli asfaltové chodníky místo (u nás) moderní zámkové dlažby. A určitě to není proto, že by ji neznali. Co když se to třeba lépe udržuje (plevel, smetí)? V centrech měst a obcí měli zase nejčastěji broušené dlaždice (jako jsou v Pardubkách na Třídě míru). Zámkovku taky sem tam měli, ale ne tolik, jaky my.