* 1921?22 + ????
Před válkou bývaly zimy, jek se patří. Chrudimka zamrzala *1), bruslilo se a atrakcí pro Slatiňany bylo zimní koupání pana Karla Bureše. Povoláním topič v Semtíně začínal s otužováním až tehdy, když uhodily první mrazy. To jezdil po Slatiňanech na kole pouze v trenkách. Ke koupání si vybíral převážně místa u splavu na Podskále a u cukrovaru, kde míval hodně diváků.
Popularitu mu zvýšil pan Miroslav Kroufek, který o něm natočil film, který začínal úvodním mottem: „Chumelí se chumelí, studený vítr fouká a pan Karel Bureš v Chrudimce se koupá!“. I Československý filmový týdeník s ním natočil zimní koupání ve Špindlerově mlýně.
Říkalo se, že Chrudimská nemocnice si půjčila film o zimním koupání K. Bureše, aby promítáním motivovala pacienty k otužování pro posílení zdraví. S agitací asi neuspěla, neboť nebyli žádní následovníci.
Jiří Krajíček v Ozvěnách z roku 2009 vzpomíná na vyprávění pana Bureše o jeho nuceném pracovním nasazení za války v Německu u Mnichova. V době, kdy němečtí vojáci mrzli u Stalingradu, byli občané vyzýváni ke sbírkám teplého oblečení pro ně. V této situaci provokoval své německé spolupracovníky tím, že jim říkal: „My Slované jsme otužilí, nám ty mrazy až tak nevadí!“ K tomu, aby dodal pravdivosti svým slovům, pozval je po směně k řece Isar. Před jejich zděšenými zraky řeku plnou ledové tříště přeplaval. Druhý den ráno čekali spoluzaměstnanci u píchaček, zda-li vychloubačný Čech vůbec přijde do práce. Přišel a s úsměvem se jich optal, jestli odpoledne s ním někdo půjde si zaplavat. Nešel nikdo, ale respekt k jeho výkonu trval dlouho!
Ve Slatiňanech bydlel ve vile na Škrovádském nábřeží (podle Milana Vorla), anebo u Kroufků na TGM (podle Jaroslava Korečka). V zimě se chodil koupat do řeky, v létě ani tak ne. S otužováním přestal po svatbě ve svých 45 letech.
*1) Řeka přestala v zimě zamrzat patrně po vybudování přehrad v Práčově a Křižanovicích.
Foto a vzpomínky: Jiří Krajíček (*1936)
Jeden komentář u “Téma: Bureš Karel”