Chrudim – Nejdříve v tichosti zmizela ukrajinská vlajka a potom padl návrh stáhnout i evropskou

Chrudim – Nejdříve v tichosti zmizela ukrajinská vlajka a potom padl návrh, aby už se nevyvěšovala ani evropská. Do střetu se dostali místostarostové Petr Lichtenberg (Svobodní) a Aleš Nunvář (Piráti). Odpovědi na konkrétní otázky z tiskového oddělení, kdo rozhodl o svěšení ukrajinské vlajky a proč, stále nedorazily. Vlajka se zatím alespoň podle vyjádření na tiskové konferenci v nejbližší době znova vyvěšovat nebude a neprošlo ani její umístění například na staré radnici.*

Na pondělním jednání Rady města Chrudim ale předložil místostarosta Petr Lichtenberg (Svobodní) z ničeho nic návrh,

Pokračovat ve čtení „Chrudim – Nejdříve v tichosti zmizela ukrajinská vlajka a potom padl návrh stáhnout i evropskou“

Pavel Svoboda: Přínosy a slabiny fungování EU

autor: bývalý europoslanec za KDU-ČSL Pavel Svoboda

O potřebě reformovat Evropskou unii (EU) mluvíme vlastně kontinuálně. Proto je užitečné udělat si přehled hlavních výhod a nedostatků unijního projektu.

Výtah z asi 4 stránkového článku z čtvrtletníku Universum ČKA č. 2/2021, který je celý v PDF zde.

Přínosy

  1. Mír v Evropě
  2. snadnější nadnárodní spolupráce
  3. volný vnitřní trh
  4. finanční pomoc slabším od silnějších (dotace)

Slabiny
Slabiny reality, … Pokračovat ve čtení „Pavel Svoboda: Přínosy a slabiny fungování EU“

Dohoda o skončení střídání letního a zimního času ze zdržela kvůli kovidu

Mezi nepřímé důsledky koronavirové pandemie patří také pozastavení jednání o tom, jaký čas budeme mít v Evropě v dalších letech, jestli stále zimní, letní nebo zůstane střídání.

Bylo by dobré, abychom se dohodli na jednotném postupu. Momentálně je situace naprosto nejednotná, některé státy se přiklánějí trvale k letnímu času, jiné by pokračovaly v jeho střídání a některé se kloní k přirozenému neboli zimnímu času.*

Zastánci letního času argumentují dlouhými letními večery,

Pokračovat ve čtení „Dohoda o skončení střídání letního a zimního času ze zdržela kvůli kovidu“

Universum ČKA: Evropská unie v centru dezinformačních kampaní

Během prvního pololetí letošního roku proběhl výzkum, který se zaměřil na to, zda a Jak česká veřejnost vnímá dezinformace a jejich dopady. Výsledky korelují s intenzitou aktivit dezinformačních kanálů.
Z výzkumu CVVM, zpracovaného pro Ministerstvo vnitra ČR, vyplynulo, že polovina občanů považuje dezinformace za závažný problém. Zároveň se s nimi v určité intenzitě setkávají alespoň někdy tři čtvrtiny české společnosti. Pokud jde o reakce na dezinformace, necelá polovina se při podezření na fakenews snaží informaci ověřit,

Pokračovat ve čtení „Universum ČKA: Evropská unie v centru dezinformačních kampaní“

EU není jako značka moc silná

Ve čtvrtletníku ČKA Universum 2019/3 vyšel komentář rozsáhlého průzkumu agentury STEM z počátku 2019, jak občané ČR vnímají EU. Následuje výtah. Celý článek je zde.

Češi mají Evropu rádi – přes sedmdesát procent z nich je na Evropu hrdých – méně už Evropskou unii – v roce 2018 byla podpora setrvání ČR v EU na stejné úrovni jako v Británii v době hlasování o brexitu –

Pokračovat ve čtení „EU není jako značka moc silná“

euro.cz: Slováci: Euro nám prospívá, usnadnilo podnikání

Vyplývá to z posledního průzkumu Eurobarometr.

Zhruba 70 procent dotázaných Slováků si myslí, že jim euro usnadnilo podnikání v ostatních státech osmadvacítky.

Asi 76 procent Evropanů se domnívá, že je společná měna dobrá pro celou Unii. Slováci jsou v tomto ohledu ještě optimističtější. Pro se v Eurobarometru vyjádřilo 81 procent.

Slovensko vstoupilo do eurozóny v roce 2009. „Za tu dobu se posunulo ze 70 procent průměrného hrubého domácího produktu v EU na asi 80 procent unijního průměru.

Pokračovat ve čtení „euro.cz: Slováci: Euro nám prospívá, usnadnilo podnikání“

Přijetím eura by naše země vydělala … ale není vše jen o penězích

Takto aspoň vyznívá podle spolku „PRO EURO V SRDCI EVROPY, Z.S.“ prezentace ČNB ke své poslední zprávě o připravenosti ČR pro přijetí Eura. Zpráva slouží pouze jako podklad pro vládu ČR, která jediná je kompetentní k rozhodnutí o vstupu nebo ne. Nicméně ve zprávě je mnoho zajímavých informací a grafů k dané tématice.

Spolek upozorňuje, že ačkoliv celkové vyznění analýzy je příznivé k přijetí eura, mediální prezentace analýzy je však přesně opačná.

Pokračovat ve čtení „Přijetím eura by naše země vydělala … ale není vše jen o penězích“

V evrovolbách mírně posílili evroskeptici. Slatiňáci mají podobné preference jako zbytek EU.

Politických komentářů výsledků evrovoleb v ČR a v celé unii bude jistě dost. Proto nabízím hlavně tabulku, ze které je patrné, že ve Slatiňanech se volilo

Pokračovat ve čtení „V evrovolbách mírně posílili evroskeptici. Slatiňáci mají podobné preference jako zbytek EU.“

EU ano nebo ne? Sedma je pro, komunisti proti.

Hlavní téma letošních eurovoleb je, jestli chceme zůstat nebo vystoupit v EU, takže je lze chápat i jako takový průzkum na czexit.

V článku na portálu Sedmy Slatiňanské noviny se nad tím zamýšlí Daniel Vychodil. Domnívá se, že představa nezávislosti a samostatnosti je v dnešním propojeném světě iluzí. Možná pro někoho lákavou, ale ve svém důsledku nebezpečnou.

Opačnou rétoriku má místní KSČM, která ji jasně vyjadřuje na plotě bývalé zastupitelky Marie Bartošové.

Pokračovat ve čtení „EU ano nebo ne? Sedma je pro, komunisti proti.“

Návrh: Shromažďování informací o částkách dotací přijatých městem z EU

Členství v EU má pro naši zemi významný přínos. Ale ne všechno je hned patrné, např. že dosud přichází z unie víc než platíme.

V této věci by mohlo být názorné, kdyby se spočetlo, kolik milionů přišlo z rozpočtu EU do rozpočtu města ve srovnání např. s krajským a státním rozpočtem.

Ve Slatiňanech byly z dotací EU podpořeny: kruháč, kanalizace, renovace přístavby ZŠ, renovace Švýcárny a Třešňovky.

Pokračovat ve čteníNávrh: Shromažďování informací o částkách dotací přijatých městem z EU

K čemu je dobré být v EU?

Od středověku jsme součástí Evropy, máme společnou kulturu i historii. Chceme-li žít v míru, je nutné být se sousedy zadobře. Nesnažit se je zneužívat či pomlouvat. Problémy je třeba řešit hned, jak vzniknou a ne s cílem urvat pro sebe co nejvíce. Tohle platí jak mezi sousedy v ulici, tak mezi kraji, zeměmi či státy. A to jde jistě snáze v nějakém společenství, kde se členové pravidelně schází, znají se, respektují se.

Aby evropské země mohly snáze spolupracovat a obstály politicky i ekonomicky na světové scéně a nebyly závislé na jiných velmocí,

Pokračovat ve čtení „K čemu je dobré být v EU?“

Cestováním k míru

Myslím si, že v naší zemi máme díky míru v Evropě, členství v EU a Shengenském prostoru tak dobré možnosti cestování, jaké jsme neměli nikdy v minulosti. I když byly před 100 lety volnější hranice, zase byla obtížnější přeprava a těžší obživa… škoda toho nevyužít.

Věřím, že cestování a poznávání lidí jiných kultur, ras i národů pomáhá rozbíjet mnohdy záměrně nepravdivé předsudky. Nemyslím teď týdenní pobyt v hotelu u moře, tím toho z dané země poznáme asi jako anglický turista,

Pokračovat ve čtení „Cestováním k míru“