Téma Kultura
Téma: Války v našem regionu
Téma: Zámek Slatiňany
Romantický zámek je významnou veřejnou kulturní památkou ve Slatiňanech. V zámku je známe hipologické (koňské) muzeum. Zámek je umístěn v pěkném a veřejně přístupném parku. Tímto se stává oblíbeným cílem návštěvníků i občanů.
Státní zámek Slatiňany je národní kulturní památkou a je spravován Národním památkovým ústavem.
Téma: Historie Slatiňan
Město Slatiňany se rozkládá po obou březích řeky Chrudimky na úpatí Železných hor v nadmořské výšce 270 m nad mořem. Vzniklo postupným sloučením Slatiňan s obcemi Škrovád, Trpišov a Kunčí.
Téma: Historické památky
Historické památky v obci a okolí
Téma: Kulturní zařízení
Tento rozcestník odkazuje na kulturní zařízení v obci. Minulá, současná i uvažovaná v budoucnu.
Téma: Mlýn skály
Umělecký mlýn s technologickým vybavením, který mlel až do r. 1961, poté vyráběl krmné směsi. Dnes vyrábí elektřinu a slouží jako penzion. Mlýnice přístupná s prohlídkou s majitelem.
Téma: Bývalá márnice u hřbitova
Ještě donedávna se ve Schmoranzově ulici mezi vozovkou a hřbitovem nalézala (přesněji řečeno překážela řidičům, chodcům na hřbitov i cyklistům) sic starobylá, avšak již dlouho nevyužívaná budova márnice.
Márnice byla postavena v roce 1816. Nebyla sice prohlášena za kulturní památku, ale přesto měla svou historickou hodnotu, byla to jistě jedna z nejstarších budov ve městě.
Téma: Švýcárna
Muzeum nabízí stálou expozici s historií chovu starokladrubských koní, města Slatiňany i samotné Švýcárny. Švýcárna vznikla jako salaš v polovině 19. století přestavbou myslivny nedaleko původní hájenky jižně od zámeckého parku. Myslivna postavená po roce 1839 měla sloužit pro občasný pobyt panstva v přírodním prostředí. Švýcárna se stala jedním z romantických prvků doplňujících auerspergské sídlo ve Slatiňanech za Vincence Karla Auersperga, inspirovaného jeho cestou do Anglie v roce 1837.
Rekonstrukce Švýcárny stála skoro 30 milionů Kč,
Téma: Bývalý evangelický hřbitov v Kunčí
Evangelický hřbitov se nachází 0,8 km severně od centra obce, byl založen v roce 1786 a je tak typickým zástupcem evangelických hřbitovů, vznikajících na území Rakousko-Uherské monarchie po vydání tolerančního patentu v roce 1781. Výstavba evangelických hřbitovů, ač v té době už povolená, probíhala zpravidla mimo obce. Hřbitovy bývaly situovány do vzdálených míst na hranici katastrálních území, typickým příkladem takové polohy je hřbitov u Kunčí. Nejbližší evangelický kostel se nachází až v centru Slatiňan.
… Pokračovat ve čtení “Téma: Bývalý evangelický hřbitov v Kunčí”
Téma: Za vlády Auerspergů
Před rokem 1848 měli poddaní robotní povinnost pro slatiňanskou vrchnost – knížete Auersperga. Vykonávala se vždy tři dny v týdnu za dozoru drábů s důtkami, aby je popoháněli v práci. Jiná náplň roboty byla vyčleněna pro sedláky a chalupníky. Majetní rolníci po zbytek týdne pracovali na svém poli, často i za měsíčního svitu, aby vše stihli dodělat. Pamětnice udává i jména biřiců pro oba majetné i nemajetné stavy osadníků, dosazených vrchností.*1)
Nejrušnějším ročním obdobím za časů roboty bylo jaro,
Téma: Škrovádské pískovcové lomy
Kameníci a kamenictví jsou spojeny s novověkou historií Škrovádu.
Oficiálně měl Škrovád v pol. 19. století 30 domů s 250 obyvateli.
V roce 1895 bylo ve skalách 12 kamenických dílen a pracovalo v nich 84 kameníků a dělníků. Kámen byl především využit ke stavebním účelům, např. na chrudimském arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie a barokním sloupu Proměnění Páně.
Průměrný věk kameníků byl 35 let, příčinou předčasné smrti byla tuberkulóza plic (kamenická nemoc).