Spalovny

Opatovická elektrárna spěchá se spalovnou. Kapacita je ale 10x větší, než produkce okolních měst a tepla nedodá ani 1/10 co nyní elektrárna.

Zařízení je součástí procesu dekarbonizace, kdy se elektrárna zavázala odstoupitod využívání uhlí jako paliva do roku 2030. Zařízení by mělo pokrýt 15 procent ročních dodávek tepla pro Pardubicko, Chrudimsko a Královéhradecko.*

Pokud by byla doprava řešena čistě po silnici, předpokládá EOP denně 30 malých nákladních vozů, 30 kamionů a 30 osobních aut pro personál. Nákladní doprava by měla být řešena jen v pracovní dny od 6 do 18 hodin. *

Už však zahájily zjišťovací řízení k výstavbě s cílem začít stavět v roce 2026 a zkušební provoz spustit do šesti let.*

„Zhruba před rokem a půl jsem dostal velmi rozhořčený dopis od starosty Chrudimi,

… Pokračovat ve čtení „Opatovická elektrárna spěchá se spalovnou. Kapacita je ale 10x větší, než produkce okolních měst a tepla nedodá ani 1/10 co nyní elektrárna.“

Spalovny dlouhodobě nemotivují ke snižování produkce odpadů

Spalování je nejdražší a nejméně účinným způsobem výroby energie nebo nakládání s odpady. Spalovny ke splacení investic vyžadují stálý přísun paliva na dalších 25-30 let, proto místní samosprávy musí dodávat stálý objem odpadů po dohodnutou dobu. Jejich neřestí je i tlak na prolomení zákazu dovozu odpadů ze zahraničí.

Spalovny takto brzdí výstavbu jiných technologií zpracování odpadů – recyklace, opětovného užití, kompostování – po desítky let.

… Pokračovat ve čtení „Spalovny dlouhodobě nemotivují ke snižování produkce odpadů“

Spalovny odsávají finance na úkor skutečných projektů zelené energie

Spalovny jsou nákladné na výstavbu, provoz a modernizaci. Stojí miliardy korun. Aby se je vyplatilo postavit, vyžadují veřejné dotace a zatěžují veřejné rozpočty.

Dluh za spalovnu v Liberci například skončil v balíku Konsolidační banky a doplatili jsme tak na něj všichni. Podobně spalovna nebezpečných odpadů zadlužila město Plzeň desítkami milionů korun.

Spalovnáři většinou provozují teplárny a tvrdí, že vzhledem k velkému podílu odpadu “biologického” původu (např. papír nebo jiné organické látky) spalovny produkují zelenou energii.

… Pokračovat ve čtení „Spalovny odsávají finance na úkor skutečných projektů zelené energie“

Spalování odpadu produkuje více skleníkových plynů na megawatthodinu než uhlí

Energetické společnosti chtějí využívat odpad místo uhlí, kterému pomalu, ale jistě zvoní hrana. Prý jde ale o zelenou energii. Na rozdíl od větru, slunečního svitu nebo vody, odpad nepochází z obnovitelných zdrojů. Většina spáleného materiálu – plastové lahve, pytle, obaly, elektrošrot – se vyrábí z ropy. Není to nic jiného než pálení fosilních paliv – pouze v jiné formě.

Ve spalovně se zhodnotí 17 – 22 % energie uložené v odpadech. Účinnost moderních elektráren je 40 –

… Pokračovat ve čtení „Spalování odpadu produkuje více skleníkových plynů na megawatthodinu než uhlí“