Téma: Škrovádský most

Současný železobetonový most ve Škrovádě spojuje obě části městské části. Má šíři jednoho pruhu a nosnost 12 t. Byl vyroben v chrudimské Transportě a umístěn na místě původního dřevěného mostu v 80. letech.

Historie

Na přelomu 19. a 20. století překonávaly vozy řeku buď u hospody přes současný Auerspergův most anebo jely ze Slatiňan Podskálou podle řeky a překonaly brod v místě stávajícího škrovádského mostu.

Pokračovat ve čteníTéma: Škrovádský most”

Téma: Vodní elektrárna pod Výmolem

Malá vodní elektrárna vznikla v 90. letech u jezu, který už v předminulém století zadržoval vodu pro náhon ke Kabeláčovu mlýnu a k zámeckému rybníku.

Elektrárnu vybudoval pan Hodic, ale s neustále se snižujícím průtokem řeky vlivem snižujích se srážek klesala její výtěžnost a přestávala být rentabilní. Poté ji odkoupil Jan Kremla a zrekonstruoval – prohloubil výpust, zrekonstruoval turbínu a přidal ještě jedu. Aktuálně je jmenný výkon turbíny 70 kW pro průtok 3 až 4 m3/s s naprosto čistými česly.

Pokračovat ve čteníTéma: Vodní elektrárna pod Výmolem”

Téma: Jez u elektrárny

Jez u elektrárny, původně dřevěný, po povodni zničený, nyní betonový.

Ve vzdálenosti asi deset metrů od splavu byla kameny ohraničená část řečiště nazývaná „Vanička“ s hloubkou až metr a půl. Ta byla částečně obnovena v roce 2018 (správou povodí Labe po dohodě s městem).*1

Když byl splav pokryt ledovými krami v letech po roce 1950 slatiňanský otužilec Karel Bureš zde předváděl svá vystoupení za značné pozornosti veřejnosti.

Pokračovat ve čteníTéma: Jez u elektrárny”

Začala sezóna na pstruhových vodách

Slatiňanští rybáři do řeky Chrudimky v úseku ze Slatiňan do Chrudimi za víkend vysadí celkem 10 000 kusů pstružího plůdku. Revír Chrudimka 3 P, kde hospodaří místní organizace Slatiňany, je v rámci Pardubického kraje s více jak 750 docházkami za loňský rok osmým nejnavštěvovanějším pstruhovým revírem*

Český rybářský svaz pečuje o téměř 500  pstruhových revírů v délce přesahující 6 tisíc kilometrů. Každoročně do nich vysadí cca 850 tisíc potočáků, 300 tisíc lipanů, 300 tisíc duháků a 50 tisíc sivenů.

Pokračovat ve čtení “Začala sezóna na pstruhových vodách”

Téma: Rybaření na Chrudimce

Revír Chrudimka 3 P, kde hospodaří místní organizace Slatiňany, je v rámci Pardubického kraje s 750 docházkami osmým nejnavštěvovanějším pstruhovým revírem. V úseku ze Slatiňan do Chrudimi za víkend vysadí rybáři ročně celkem 10 000 kusů pstružího plůdku. Plůdek se z líhně na místo, takzvaného chovného úseku, převáží v igelitových pytlích s kyslíkem. Následně probíhá temperace, kdy se postupným proléváním vody vyrovnává teplota voda v pytli a vody v chovném úseku. Pozvolné prolévání vodou je důležité i pro to,

Pokračovat ve čteníTéma: Rybaření na Chrudimce”

Chrudimka stoupá, ostrov v Olšině je pod vodou, ale v ohrožení nejsme

Od soboty 15 h se zvedl průtok v Chrudimce z 3 m3/s na 22 m3/s. Pro srovnání: běžný roční průtok je 1,5 m3/s, nejnižší průtok v suchých létech býval kolem 0,5 m3/s. Když sjíždí vodáci, je průtok 10 m3/s, což je optimální průtok práčovské vodní elektrárny. Nárůst vznikl v důsledku upouštění Seče. I když Seč měla včera hladinu 2 metry pod přepadem a 3 metry pod maximem, tak přítok už je od včerejška v 1.

Pokračovat ve čtení “Chrudimka stoupá, ostrov v Olšině je pod vodou, ale v ohrožení nejsme”

Město se dohodlo s Povodím, že zeď u jezu bude zdola žulová a nahoře pískovcová

Na základě výše uvedeného vyjádření byl v prosinci 2018 předložen radě města návrh na zrušení požadavku na použití pískovce. Tento návrh však byl odložen a byla vyvolána další jednání s Povodím Labe se snahou na tuto zeď použít pískovec namísto jiného stavebního materiálu.

K dohodě došlo až na posledním jednání konaném dne 4. 7. 2019, kde byl přijat tento závěr:

  • zeď bude betonová s obkladem z lomového kamene – žuly,

Pokračovat ve čtení “Město se dohodlo s Povodím, že zeď u jezu bude zdola žulová a nahoře pískovcová”