V chrudimských městských lesích (kam patří i Hůra) do tří let zmizí poslední starší smrkové porosty.
… Pokračovat ve čtení “Starší smrky na Hůře do tří let skončí”
V chrudimských městských lesích (kam patří i Hůra) do tří let zmizí poslední starší smrkové porosty.
… Pokračovat ve čtení “Starší smrky na Hůře do tří let skončí”
Po celkem normálním létě (aspoň u nás) následoval překvapivě teplý listopad. Ani ne tak v ČR, ale mnohde jinde určitě. *
… Pokračovat ve čtení “Letošní listopad byl globálně nejteplejší za 200 let”
ÚVGZ je veřejná výzkumná instituce, evropské centrum excelence, zkoumající pomocí nejmodernějšího přístrojového vybavení a postupů probíhající globální změnu a její projevy v atmosféře a dopady na biosféru a lidskou společnost.
… Pokračovat ve čtení “Téma: CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.”
Globální klimatická změna je nepříjemná a každý jí více či méně přispíváme. Chceme-li ji tedy zpomalit, neměli bychom zapomínat také na náš drobný, ale ne nezanedbatelná přínos.
… Pokračovat ve čtení “Návrh: Snižování emisí skleníkových plynů”
V současnosti se pro tyto jevy používají termíny globální oteplování i globální změna klimatu a jsou vzájemně zaměnitelné,[6] pojem klimatická změna však šířeji zahrnuje jak globální oteplování, tak i jeho další účinky, jako jsou změny srážek a různé regionální dopady.[7][8] Mnohé z pozorovaných změn od padesátých let dvacátého století jsou v rámci instrumentálních teplotních měřeníbezprecedentní a nemají obdoby ani v historických a paleoklimatických proxy záznamech klimatických změn po tisíce až milióny let.
Zajímavou statistiku zveřejnil před měsícem Český hydrometeorologický ústav*1: shromáždil údaje o srážkách na Medarda a v následujících 40ti dnech z 11ti vybraných meteorologických stanic
Nedostatek srážek a zvyšující se průměrná teplota zvyšují deficit vody v půdě i v tocích. Po další mírné zimě je situace již téměř kritická. Česko se na sucho musí i nadále adaptovat. Podzemní voda je stále dost pod dřívějším normálem, a to je teprve jaro. K omezení využívání pitné vody na jiné účely aktuálně dle informací Ministerstva zemědělství došlo letos už v 50 obcích
Mokřady mají význam jak pro udržování vody v krajině, tak pro přežití mnoha druhů živočichů a rostlin. Ale zase komplikují využití krajiny lidmi
Mokřadem se rozumí pramínek, studánka, mokřina na louce, v lese i na poli, tůňka, jezírko či slepé rameno říčky.
Mokřady mají význam jak pro udržování vody v krajině, tak pro přežití mnoha druhů živočichů a rostlin. Ale zase komplikují využití krajiny lidmi (zemědělské, průmyslové i jiné). Proto má smysl je zmapovat, abychom mohli řešit jejich případné ohrožení a likvidaci včas a komplexně.
Průtok v řece viditelně stoupá. Aktuální 3 – 4 m3/s je oproti poslední dobou standardnímu průtoku 2 m3/s či minimálnímu letnímu kolem 0,5 m3/s jistě pěkný.
Do Seče teče asi o kubík víc, takže se po suchém létě a podzimu postupně plní. Hladina právě dnes dosáhla vrcholu zásobního prostoru. Za poslední měsíc stoupla hladina v přehradě o 4 m:
V rámci republiky prší dost na vrchovinách,
… Pokračovat ve čtení “V půdě, řece i Seči je vody dost, ale pod zemí ještě ne.”