denik.cz: Vážná nehoda na obchvatu u Orle

Došlo zde ke střetu osobního vozidla s motocyklistou. Doprava na obchvatu Slatiňan tak byla omezena v době odstraňování následků této těžké nehody. Hasiči museli z osobního vozidla vyprostit zaklíněného a zraněného řidiče, použili při tom i hydraulické vyprošťovací zařízení. Spolujezdec s dvěma dětmi se z auta dostali sami. Zraněný motocyklista byl přepraven vrtulníkem letecké záchranné služby do nemocnice.*

Pokračovat ve čtení „denik.cz: Vážná nehoda na obchvatu u Orle“

denik.cz: Dní, kdy mrzne, je čím dál méně

Každých deset let ubylo v průměru skoro pět mrazových dní v roce, během kterých alespoň na chvíli mrzlo. Přitom největší propad je vidět na číslech z posledních let. A nevypadá to, že by se v následujících desítkách let situace obrátila. Naopak. Klimatologové spočítali různé scénáře budoucího vývoje až do roku 2100. Pokud se budou emise oxidu uhličitého regulovat (ale nikoli striktně omezovat), podle středního scénáře vývoje bude v poslední dekádě tohoto století v Česku průměrně 77 mrazových dní ročně.

Pokračovat ve čtení „denik.cz: Dní, kdy mrzne, je čím dál méně“

Výzvěme politiky, aby před volbami řešili také klimatickou změnu

Nová vědecká zpráva o stavu naší planety sestavená stovkami vědců a vědkyň z Mezinárodního panelu pro klima (IPCC)*, která vyšla v pondělí 9. srpna, není příliš veselé čtení. Je ale důležité zprávu znát a vědět, co obsahuje. Greenpeace shrnuje zásadní závěry zprávy a co s tím můžeme dělat společně:

5 nejdůležitějších závěrů zprávy IPCC

Vědci v IPCC jasně prokázali, že za současnou klimatickou změnou stojí člověk. Kdo se jen trochu zajímá o klimatickou změnu,

Pokračovat ve čtení „Výzvěme politiky, aby před volbami řešili také klimatickou změnu“

David Wallace-Wells: Neobyvatelná Země. Je to mnohem horší, než jsme si mysleli.

Nejlepší kniha roku podle The New York Times, The Economist i podle časopisu Time Neobyvatelná Země je také knihou, o níž historik Timothy Snyder řekl, že bychom si ji měli přečíst, pokud nechceme, aby nás naše vnoučata proklínala. Výjimečná je především tím, že přehledně shrnuje dosavadní poznatky vědců o proměně klimatu Země a na jejich základech navrhuje scénáře možného vývoje. A také burcuje, že důležité je ztratit co nejméně.

Po neskutečných červnových vedrech v Kanadě* se nedají takováto varování jen tak ignorovat.

Pokračovat ve čtení „David Wallace-Wells: Neobyvatelná Země. Je to mnohem horší, než jsme si mysleli.“

Stavebníci musí nově zajistit vsakování, odpar či akumulaci dešťové vody

Stavebníci musí nově zajistit vsakování, odpar či akumulaci dešťové vody
MŽP do již účinného vodního zákona a návrhu nového stavebního zákona (aktuálně projednávaného v Parlamentu ČR) začlenilo pravidla pro nakládání se srážkovou vodou. Stavebníci budou muset dodržet hierarchii hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně větších renovací stávajících budov.

Nejdříve je třeba zajistit vsakování na povrchu, odpar či akumulaci a využití jako užitkové vody v budově. Teprve pokud se prokáže, že něco takového není možné,

Pokračovat ve čtení „Stavebníci musí nově zajistit vsakování, odpar či akumulaci dešťové vody“

Návrh: Průlehy v Třešňovce

Části Třešňovky jsou protkány rýhami a příkopy, které vedou víceméně po spádnici. Rýhy přispívají k rychlému odvodňování Třešňovky. V případě přívalových dešťů pak dochází k potížím v oblasti Podskály.

Navrhujeme vytvoření „kaskády“ drobných průlehů v podobě nízkých hrázek z hlíny a drnů ve výšce do 30 cm

Pokračovat ve čteníNávrh: Průlehy v Třešňovce

Návrh: Průlehy – svejly pro zadržování vody na stráních

Svejl, průleh (angl. swale) je rýha vedená po vrstevnici. Cílem je zadržet dešťovou vodu na území, zabránit jejímu stékání po povrchu do údolí a zajistit vsáknutí do půdy. Definici a konstrukci svejlů můžete najít velmi pěkně a odborně popsané například na stavební fakultě ČVUT. Rozměry svejlu lze spočítat. Je potřeba znát různé veličiny: průměrný déšť, sběrnou plochu, vsakovací koeficient zeminy … Šířka svejlu může být od několika decimetrů po několik metrů. Délka je omezena buď terénem nebo designem.

Pokračovat ve čteníNávrh: Průlehy – svejly pro zadržování vody na stráních“

Sucho v českých zemích: minulost, současnost a budoucnost

Souhrnná studie o suchu v Českých zemích od 17. století až po rok 2015 z různých pohledů a podle různých zdrojů (archivy, kroniky, dokumenty, měření včetně přístrojových). K hodnocení je použito a popsáno několik metodik. Mnoho grafů a závislostí, podrobností včetně komentářů. Podrobně komentováno. Celkem 401 stran, formát PDF.

Četné práce signalizují rostoucí riziko výskytu sucha ve střední Evropě, které je v posledních letech s velkou pravděpodobností nejvyšší za posledních 130 let. Řada studií z poslední doby zároveň ukazuje,

Pokračovat ve čtení „Sucho v českých zemích: minulost, současnost a budoucnost“

Hodina země 2021

Vraclav, České Heřmanice a Žamberk se v sobotu v půl deváté večer ponoří na hodinu do tmy. V loňském roce se zapojilo 124 obcí.

Zapojit se může každá domácnost. Stačí když v sobotu 27. března v 20:30 symbolicky vypne domácí spotřebiče a světla a na hodinu tak zůstane ve tmě.*

Chrudim zhasne osvětlení Morového sloupu a kostela na náměstí*.

Slatiňany jako město se zatím nikdy zhasnutím čehokoliv nepřipojily, letos akorát přidaly odkaz na web organizátora na web města.

Pokračovat ve čtení „Hodina země 2021“