Událost

V kronice města se také dozvíme, že „Na hřbitově postaven na místo shnilého kříže z r. 1816, nový, 5⁰ vysoký. Dřevo darovala kněžna Gabriela a plechovou figuru, představující Spasitele a Matku Boží, Vojtěch Kabeláč, mlynář zde.“ To bylo v roce 1830.

… Pokračovat ve čtení „Na hřbitově postaven nový dřevěný kříž“

Vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel, tedy i zemřelých a pravděpodobně i v souvislosti s dekretem Josefa II. z roku 1784, který zakazoval pohřbívání uprostřed měst, bylo nutné najít vhodnější místo. To se také stalo a založen byl dnešní hřbitov, jen o poznání menší než je v současnosti.

V roce 1904 zapsal do kroniky města řídící učitel Augustin Vilím: „Hřbitov původně byl kolem kostela, r. 1815 zřízen hřbitov na straně severní za osadou a r.

… Pokračovat ve čtení „Zřízen nový hřbitov za obcí“

Zámecký pán Jaroslav Puchert nechal postavit morový sloup, datovaný 6. 2. 1683, jak je uvedeno v latinském textu na podstavci sloupu.*.

… Pokračovat ve čtení „Vztyčení morového sloupu“

V Čechách si mor – tzv. černá smrt – vyžádal na tisíce lidských životů. Ve Slatiňanech vypukla nákaza v září 1680 a zemřelo 77 osob a další onemocněli*. Na věčnou paměť darovali slatiňanští votivní (přislíbený) obraz (namaloval Samuel
Andrez v roce 1681) téhož roku ho předal rytíř Puchart do chrámu v Chrudimi, který je umístěn v předsíni sakristie. Zachycuje oltář, nad nímž je mezi hořícími svícemi obraz sv. Salvátora a před ním je děkan Hataše při mši,

… Pokračovat ve čtení „Morové epidemie ve Slatiňanech“

Industriální budova se středověkým původem v srdci města byla v roce 1594 obnovena nákladem tehdejšího majitele zámku Zikmunda Karlíka z Nežetic.

… Pokračovat ve čtení „Budova budoucího mlýna obnovena majitelem zámku Zikmundem Karlíkem“