Filosofie

Náboženství

Vše metafyzické – týkající se duchovních a nehmotných skutečností, které nepostihují empirické (přírodní) vědy. Např. smysl života, světa apod.

… Pokračovat ve čtení „Náboženství“

Čtení rozvíjí schopnost vyjadřování a představivost, zatímco obrazová média s jen krátkými komentáři tipu televize, rozhlasu, videí a zpráv na internetu a společenských časopisů vedou ke zjednodušujícímu pohledu na vše, a zhoršené schopnosti pojmout složitější věci. Což může vést k větší manipulovatelnosti a menší svobodě. Žel někdy se stane, že ta svoboda je pak omezena pro všechny.

Proto myslím, že má smysl podporovat i komunální projekty usnadňující čtení i těm, které k tomu nevede rodina či okolí.

… Pokračovat ve čtení „Téma: Podpora čtení“

Téma: Spolurozhodování občanů o významných projektech

V demokracii společné věci řídí občané sami. Aby to mohlo fungovat, zvolí ze svého středu pár zastupitelů, kteří je zastupují v řízení společných věcí. Ti zastupitelé pak mezi sebou vyberou ještě pár lidí a jednoho hlavního, kteří méně významné věci rozhodují sami.

Do těch nejvýznamnější věcí, jako je územní plán či veřejné stavby, však mají občané jako jednotlivci právo zasahovat také. Je k tomu několik nástrojů zaručených zákony, včetně úřední desky, možnosti odvolání na různé úřady apod.

… Pokračovat ve čtení „Téma: Spolurozhodování občanů o významných projektech“

O útěcích a hledání

Utíkat nemusí vždy znamenat vzít nohy na ramena a někam za něčím pelášit. Utíkat se dá i bez použití nohou. To se utíká především od něčeho. Od problému, od starosti, od bolesti, od trápení i od zmatku ve vlastní hlavě či duši. Stejně tak hledání nemusí vždy vypadat tak, že pobíháme sem a tam, nebo klikáme u počítače a hledáme něco konkrétního, ať už věc, člověka nebo informaci. Hledat můžeme i nějakou svou vnitřní kotvu,

… Pokračovat ve čtení „O útěcích a hledání“

O talentu

Nedávno jsem slyšel v rádiu esej Roberta Musila z roku 1935, v níž se svěřil, že nedělá politiku, protože k ní nemá talent. Ó, jak tomu rozumím! Vzpomínám si, že když jsem kolem roku 1990 aktivně „boural socialismus“, tak mně několik lidí říkalo, že bych měl kandidovat na starostu. Stačilo jim k tomu to, že jsem byl v té době hodně vidět a slyšet.

… Pokračovat ve čtení „O talentu“

O sprosté mluvě

Hned v první větě se musím omluvit za vulgarismy v tomto textu obsažené, ale má-li se o nich psát, bez nich to nejde. Myslím však, že slušný čtenář k duševní úhoně nedojde. A sprosťákům to udělá radost.

… Pokračovat ve čtení „O sprosté mluvě“

O hektičnosti

Vzhledem k hektičnosti svého života nemohu slíbit, že někdy někam přijdu. A už vůbec ne, že včas.

Žijeme v hrozně uspěchané době.

… Pokračovat ve čtení „O hektičnosti“

O hudbě (a tichu)

Myslím, že nežije takový člověk, který by o sobě řekl, že nemá rád hudbu. Stejně tak jako každý o sobě řekne, že má smysl pro humor, byť je to ten největší morous pod sluncem. Hudba je široká jako vesmír.

… Pokračovat ve čtení „O hudbě (a tichu)“

O dobru a zlu aneb anděl versus ďábel v nás

Představte si kmotra sicilské mafie, který nechá postřílet, zalít do betonu nebo utopit desítky lidí, bohatne na prodeji drog nebo na prostituci, a přitom nechá opravit střechu na kostele, postavit novou školu a vybavit operační sál v nemocnici. Je to člověk dobrý, nebo špatný? Kdybych byl Sicilan, uctíval bych ho, nebo proklínal? Ovšem pro podobné případy, i když ne tolik krvavé, nemusíme tak daleko na jih.

… Pokračovat ve čtení „O dobru a zlu aneb anděl versus ďábel v nás“

O knihovnách

Určitě ty písničky znáte. V jedné se zpívá o tom, že kdyby dotyčný stále nekupoval bedny plné whisky, postavil by si malej dům na louce ukrytý, v té druhé si zase zpěvák posteskne, že kdyby ty muziky nebyly, měl by už dneska tři vily a u každé růžovou zahradu. Mnozí z nás jsme na tom podobně, akorát každý vrážíme peníze do něčeho jiného. Já jsem si třeba nedávno spočítal, že jen za kroniky Laskavých večerů jsem za 17 let utratil asi 35 tisíc korun.

… Pokračovat ve čtení „O knihovnách“

O kultuře a kulturnosti

Kulturu může člověk jen konzumovat anebo prožívat. Těch, kteří ji ignorují, je zanedbatelná menšina. Minimálně „popmjúzikové“ hity, z nichž o mnohých by se dalo pochybovat, zde také patří do kultury, poslouchá výrazná většina populace. Tato většina patří mezi tzv. konzumenty kultury. Jedním uchem tam, druhým ven, prolétne to mozkem a nezanechá po sobě nic. Samozřejmě se nemusí jednat jen o hudbu. Mohou to být filmy, literatura i výtvarné umění. Jde se na vernisáž, protože je dobré tam být viděn,

… Pokračovat ve čtení „O kultuře a kulturnosti“

Dotace mohou být někdy i prospěšné

Dotace sice pokřivují trh, ale umožňují vzniknout věcem, které by samy jen pomalu a těžko vznikaly anebo by nevznikly vůbec.

Dotace jsou druh nenásilné (pozitivní) regulace. Dotace zvýhodňují nějakou aktivitu nebo službu, která je více či méně lidem prospěšná, ale ve volném trhu by stěží přežila. Např. budování veřejných silnic a chodníků či zemědělství nebo technologií méně zatěžující životní prostředí, pomoc různým znevýhodněným skupinám či všeobecné školství.

Problematická vlastnosti trhu je totiž to,

… Pokračovat ve čtení „Dotace mohou být někdy i prospěšné“