Romantický zámek je významnou veřejnou kulturní památkou ve Slatiňanech. V zámku je známe hipologické (koňské) muzeum. Zámek je umístěn v pěkném a veřejně přístupném parku. Tímto se stává oblíbeným cílem návštěvníků i občanů.
Státní zámek Slatiňany je národní kulturní památkou a je spravován Národním památkovým ústavem.
Město Slatiňany se rozkládá po obou březích řeky Chrudimky na úpatí Železných hor v nadmořské výšce 270 m nad mořem. Vzniklo postupným sloučením Slatiňan s obcemi Škrovád, Trpišov a Kunčí.
Historické památky v obci a okolí
Muzeum nabízí stálou expozici s historií chovu starokladrubských koní, města Slatiňany i samotné Švýcárny. Švýcárna vznikla jako salaš v polovině 19. století přestavbou myslivny nedaleko původní hájenky jižně od zámeckého parku. Myslivna postavená po roce 1839 měla sloužit pro občasný pobyt panstva v přírodním prostředí. Švýcárna se stala jedním z romantických prvků doplňujících auerspergské sídlo ve Slatiňanech za Vincence Karla Auersperga, inspirovaného jeho cestou do Anglie v roce 1837.
Rekonstrukce Švýcárny stála přes 30 milionů Kč,
Strádov je zřícenina hradu na 70 m vysokém skalnatém ostrohu z červené žuly nad pravým břehem Chrudimky a údolím Libáňského potoka ve Slavické oboře v části zvané Strádovské peklo, jihovýchodně od Práčova, necelý kilometr západně od silnice I/37, v katastrálním území Ochoz u Nasavrk města Nasavrky. Hrad se stejně jako nedaleký Rabštejn liší od tvrze pouze svojí polohou. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Mariánský sloup. Jako ideový nákres ho najdeme v náčrtníku kněžny Gabriely z Auerspergu.*1
"Dorazila noc. Mihotání světel zapálených svíček v chladném vánku přicházejícího jara s vůní rostoucí trávy, ze rtů…
Zveřejnil(a) Státní zámek Slatiňany dne Úterý 21. dubna 2020
… Pokračovat ve čtení “Téma: Sloup Panny Marie na Vrchlického návrší”
Auerspergové postavili v roce 1834 most kamenný, na nějž použili pískovec z lomu Škrovád a téměř do konce 19. století se na něm vybíralo mýto. Na konci 90. let minulého století proběhla rekonstrukce.
Název podle druhorozeného syna majitele panství F. J. Auersperga (1856–1938) Ferdinanda, který se narodil ve roce 1887, kdy byl vodovod uveden do provozu.*1 Práce byly zahájeny v říjnu 1886 a voda jím začala téct 2. června 1887.
10. července 1887 využili hasiči ke cvičebnímu hasebnímu zásahu malého požáru. Slavnostní otevření a posvěcení vodovodu se konalo v září 1887 za účasti knížecí rodiny. Sami občané mohli odebrat vodu z hydrantu pod morovým sloupem,
Vodárenské zařízením našich předků z roku 1887, nazývané také Auerspergský vodojem, jež je součástí Ferdinandova vodovodu.
Odpouštění vody z vodojemu bylo ovládáno uzávěry umístěnými v šachtách před ním. Např. otvor u dna byl určen k odpouštění kalu při čištění, horním (přepadovým) odtokem se plnil rybníček v parku a směřoval rovněž ke Švýcárně. Hlavní větev odběru vody vedla přes park do zámku, hřebčína, hospodářského dvora a cukrovaru. Při stavbě byl před vodojemem realizován také “atraktivní posed”.
