Úvahy o zlu – Díl 6 – Sociální situace má mocný vliv na lidské chování

1984

George Orwell (1903 – 1950)

Román 1984 (byl napsán v roce 1947) asi nezná jen málokdo. Co v něm mimo jiné vyčteme.

  • Místo svobody jednání je zde výcvik k poslušnosti.
  • Místo svobody sdružování je zde společenská izolace, vynucená samota a síť slídilů.
  • Místo nezávislosti vlastního myšlení je zde newspeak, kontrola myšlení a myšlenková policie.
  • Místo vnímání a rozhodování na základě skutečnosti je zde popírání smyslových vjemů a kontrola skutečnosti.

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 6 – Sociální situace má mocný vliv na lidské chování”

Úvahy o zlu – Díl 5 – Lze navádět také k dobru?

PODLÉHÁME DVOJITÉMU PŘEDSUDKU, KTERÝ SPOČÍVÁ V PŘECEŇOVÁNÍ DISPOZIČNÍCH ANALÝZ A PODCEŇOVÁNÍ SITUAČNÍCH PROMĚNNÝCH.

ZLO VANDALISMU SE ŠÍŘÍ V ANONYMNÍM PROSTŘEDÍ.

Anonymita může udělat z nás všech vyslovené vandaly.

Když se lidé starají o to, co se děje v jejich okolí, dokonce i o cizí osoby a majetek, vandalismus klesá. Toto starání je reciproční, lidé očekávají, že ostatní zase pohlídají jejich majetek.

Opět bylo provedeno několik pokusů. Např.

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 5 – Lze navádět také k dobru?”

Úvahy o zlu – Díl 4 – Lokalizace zla

Na lidi s antisociálním a nenormativním chováním se snažíme působit výchovou či terapií, nebo je ze společnosti vyloučit uvězněním, vyhnáním či popravením. Tato lokalizace zla do vybraných jedinců nebo skupin má tu sociální ctnost, že činí společnost nebo její instituce bezúhonnými. Tímto soustřeďováním se na lidi jakožto příčiny zla tak zbavuje viny společenské struktury a politická rozhodování.

Tím se přispívá k rozvoji chudoby, rasismu, sexismu a sektářství.

Existuje nějaká neprostupná hranice,

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 4 – Lokalizace zla”

Úvahy o zlu – Díl 3 – Obyčejní lidé se přes noc stávají vrahy

Tak tedy známe oba slavné pokusy. Zopakujme si, co z nich vyplývá.

  • LIDSKÉ ČINY MOHOU PODLÉHAT VLIVU SITUACÍ,
  • KTERÝ MŮŽE BÝT MOCNÝ.
  • OBYČEJNÍ A DOBŘÍ LIDÉ SE MOHOU CHOVAT „ZLÝMI ZPŮSOBY“, DOJDE-LI K ZAPOJENÍ ČI ODPOJENÍ TÉ ČI ONÉ SITUAČNÍ PROMĚNNÉ.
  • TÁŽ LIDSKÁ MYSL, KTERÁ TVOŘÍ ZÁZRAKY TECHNOLOGIE A NEJKRÁSNĚJŠÍ UMĚLECKÁ DÍLA, JE PRÁVĚ TAK ZODPOVĚDNÁ ZA ZVRÁCENOST SVÉ VLASTNÍ DOKONALOSTI. 
  • KDOKOLI MŮŽE BÝT ZÍSKÁN KE ZLÝM SKUTKŮM,

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 3 – Obyčejní lidé se přes noc stávají vrahy”

Téma: Úvahy o zlu

Vážení čtenáři

Často se divíme, kde se kolem nás bere tolik zla. A často se neshodneme, co vlastně zlo je a co není. Pokusím se v následujícím textu nad fenoménem zla trochu zamyslet. To, co vám nabízím ke čtení a k přemýšlení jsou myšlenky a texty, které jsem posbíral během mnoha let z různých knížek, z časopisů Psychologie, z přednášek na trenérské škole FTVS a Sociálně právního institutu v Mostě, z mnoha školení a kurzů během dvaceti let práce v sociální oblasti,

Pokračovat ve čteníTéma: Úvahy o zlu”

Úvahy o zlu – Díl 2 – Milgramův experiment

Nyní se podíváme pokus Milgramův.

Test Stanleyho Milgrama z roku 1963 na univerzitě v Yale

Milgramův experiment je název pro pokus amerického sociálního psychologa Stanleyho Milgrama, jež se v roce 1963 pokusil experimentálně ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě. Milgram se tak pokusil přispět k vysvětlení psychologických příčin holokaustu. Výsledky tohoto experimentu byly šokující.

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 2 – Milgramův experiment”

Úvahy o zlu – Díl 1 – Stanfordský vězeňský pokus

Na úvod seriálu o zlu je nutné připomenout dva slavné psychologické pokusy. Jeden je nazýván STANFORDSKÝ VĚZEŇSKÝ POKUS a provedl ho v roce 1971 americký psycholog Philip Zimbardo. Již v roce 1963 ale provedl svůj pokus další Američan Stanley Milgram. Zimbardo chtěl dokázat – a dokázal, že zlo je v úplně každém člověku a záleží jen na okolnostech, zda se projeví či neprojeví. Milgram zase dokázal, že člověk lehce podlehne autoritě a je schopen pod jejím vedením nebo s jejím schválením páchat ty nejhorší zločiny.

Pokračovat ve čtení “Úvahy o zlu – Díl 1 – Stanfordský vězeňský pokus”

Pištící morčata na vinohradské urologii

Jezdím do různých lokalit – buď jako Senior roku nebo legendární pedagog či básník stáří. Podepisuji své knihy a odpovídám na dotazy – jaké jsou příčiny mé dlouhověkosti. A jak to, že jsem po pětaosmdesátém roku vydal dvě knihy a píšu další. Většinou odpovídám, že za to vděčím genům a lékařům.

Pokračovat ve čtení “Pištící morčata na vinohradské urologii”