• Téma: Cyklistika jinde

Podpora cyklistiky v Belgii na státní úrovni za 6 mld. EUR

V rovinaté zemi nasedá na kolo stále víc lidí a Belgie tak už staví svoje první cyklodálnice. Cyklistické záměry jsou součástí belgického plánu obnovy po koronaviru, jejž předložila federální vláda. Platí se z rozpočtu EU a Belgičané na něj dostanou bezmála šest miliard eur. Kromě cykloinfrastruktury chce belgická vláda zřídit celonárodní registr kol, obdobný tomu pro auta. Slibuje si od toho, že se sníží počet ukradených kol, respektive zvýší počet nalezených. Krádeží kol totiž přibývá úměrně s nárůstem počtu jejich uživatelů a téměř nikdo to neřeší. Kromě popisu „bylo to červené kolo“ uživatelé často policii nic jiného neudají a ta pátrání v oceánu zdejších bicyklů odkládá. Třetina těch, kterým je kolo zcizeno, na něj podle průzkumů už nenasedne a vláda hodlá tenhle trend zvrátit.¹

Cyklisté v Bruselu

Auta jsou prokletím Bruselu: Mnohaproudé silnice jim dovolí hnát se dovnitř města, kde se zastaví o úzké ulice a věčně přetížené tunely. Firmy lákaly do centrály EU a NATO své nejlepší mozky a často jako zaměstnanecký bonus nabízely služební vůz s plnou nádrží zdarma. Cizinci se usazovali v rezidenčním prstenci okolo Bruselu a do práce jezdili – autem. Hluk, srážky s chodci, boj o parkovací místa a jedno z nejhorších ovzduší v Evropě si postupně vynutily změny. Začala se snižovat maximální městská rychlost až na současnou třicítku, kus silnic si odkrojily cyklopruhy.²

Počet kilometrů najetých autem po Bruselu klesl v první půlce letošního roku o 23 procent ve srovnání se stejným obdobím před třemi lety. Ruku v ruce s tím šel nárůst cyklistů a chodců. Brusel je o něco rovinatější než Praha a žije v něm bohatá mezinárodní komunita, takže aktuálně tu frčí pohodlná elektrokola – některé firmy je už začaly nabízet jako zaměstnanecký bonus namísto aut. Největší rozdíl mezi oběma metropolemi je ale v hlavě. Zatímco sama otázka, zda cyklopruhy ano, či ne, se v Praze stává předmětem ideologického zápolení před letošními komunálními volbami, v Bruselu panuje konsenzus, že jezdit na kole nebo chodit pěšky je zdravější, bezpečnější a radostnější způsob pohybu po městě než se dusit v dopravních zácpách.²

Původně se měl den bez aut konat 22. září, bez ohledu na to, jestli je to neděle, úterý nebo pátek. Teprve běžný pracovní den by totiž přiměl lidi přemýšlet o dopravě skutečně jinak než neděle, kdy auto tak jako tak mnozí nevytahují z garáže. To se ale zatím nepodařilo. Nesouhlas firem, dopravců a služeb je příliš hlasitý. koncentrace zplodin na velkých křižovatkách klesá v neděli bez aut o 90 procent oproti hodnotám ve všední den. Všechno se zklidní, ztiší a ve vlasech vane vítr.²

1. 26. 9. 2021 Cizinče, na kolo! • RESPEKT[↩]
2. Město bez aut je proces • RESPEKT 7. 8. 2022[↩][↩][↩]