• Téma: Vysoká hladina návesního rybníka zaplavuje sklepy

Po 15ti letech začali v Kunčí loni v létě opět řešit hladinu Návesního rybníka. Projevuje se zde střet zájmů některých místních obyvatel, podle kterých zvýšená hladina způsobí zvýšení spodní vody, která pak může zaplavit podlahy sklepů a ohrozit statiku budov, a rybářů, kteří mají naopak zájem o co nejvyšší hladinu vody.

Situace vznikla po napuštění Návesního rybníka v roce 2004, kdy byla po rekonstrukci a bagrování novým regulačním řádem zvednuta hladina rybníka o 30 cm.

Když voda stoupla až k přepadu, objevila se ve sklepích některých domů (hlavně za silnicí) natrvalo voda, zatímco jindy tam bývala jen při tání. A když přišly přívalové deště, které zvedly hladinu třeba 5 cm nad přepad, dostaly se kanalizační stoky vedoucí do rybníka pod vodu a voda z nich pak špatně odtékala, což se projevilo například tím, že z některých níže položených kanálů vytékala na silnici voda z těch výše položených.

Při tom je třeba vzít v úvahu, že i voda pod zemí má určitý spád podle spádu podloží i krajiny. Podzemní voda stéká z kopců do údolí podobně jako řeky a potoky, takže není zcela vodorovná. Proto i když absolutní výše hladiny v rybníku je třeba 20 cm pod podlahou sklepa vzdáleného proti svahu třeba 50 m od rybníka, může klidně pomoci jeho zaplavení, ke kterému by nemuselo dojít, kdyby hladina rybníka byla třeba o 20 cm níže.

V roce 2005 tato situace byla řešena i na Radě města a ta tedy nechala vypracovat odbornou zprávu, na jejímž základě došlo změnou Manipulačního řádu ke snížení maximální hladiny asi 20 cm na přibližně 10 cm nad původní stav před bagrováním.

To bylo respektováno až do léta 2019, kdy byl přepad zvýšen o 10 cm, tedy z úrovně „normální hladina“ na „maximální hladina“. Rybáři tím řešili problém, že během bagrování byly totiž vytvořeny záměrně u břehu mělčiny pro obojživelníky, které se při nižší hladině vody v suchém období odhalí a ztěžují rybaření.

Tuto situaci řešil na podzim Osadní výbor v Kunčí, který podle svého člena a zastupitele Davida Drahokoupila dohodl, že

ukazatel maximální hladiny byl zvýrazněn žlutou barvou a rybáři budou hladinu rybníka udržovat a případně stavidlem regulovat tak, aby nebyla v žádném případě překročena.

Tuto funkci totiž dosud plnil přepad.

Zastupitel a předseda místního rybářského svazu Jaroslav Malina uvádí, že

přepad byl opravdu zvýšen, ale jen o 8 cm, aby při běžném průtoku nepřekročila hladina maximální výšku, do které chybí 2 cm. Při větší vodě by se pak hladina regulovala stavidlem.

Rybáři tím reagovali na suché léto 2018, kdy klesla hladina asi 25 cm pod normál (35 cm pod maximum) a v rybníku už bylo tak málo vody, že museli shánět vzduchovadla. Tímto opatřením by mohli pro případ dalšího takového léta získat až 8 cm vody navíc.

Mělčiny jsou v té části rybníku, kde se nechytá, takže ty problém nejsou. Při bagrování se rybník totiž příliš neprohloubil, odvezeno bylo minimum zeminy ze dna, byla spíš přesunuta do mělčin, takže ani objem rybníku se významně nezvýšil.

Je pravda, že stavidlo maličko protéká, ovšem není to v místě prken, které by šly snadno opravit, oprava by byla velmi náročná a je přesvědčen, že na hladinu má v takovém létě mnohem větší vliv odpar.

Podle Jaroslava Maliny se vliv rybníka na zaplavování sklepů se přeceňuje. Je přesvědčen, že před bagrováním v roce 2004 byla hladina normálně o 30 cm výše, soudí tak i podle odlišné barvy betonu na starém stavidle, která by podle něj těžko vznikla při pouhém ročním zatopení v roce 2015. Navíc, když se vypouštěl na podzim Mazánek, týden byla hladina zkušebně ještě o 10 cm výše, než je maximální hladina a co se ptal majitele jednoho z nejhlubších sklepů a ani ten vodu ve sklepě neměl.

Naopak zvýšení hladiny a zvětšení objemu rybníka zlepšuje kvalitu vody v letních měsících, kdy je jinak vody méně a více se projevují splašky, které vypouštějí někteří do trativodů svedených do rybníka, což potvrzují i měření hygieniků.