Dopis městu s připomínkami k zařízení Nové Modely

Básník Zdeněk Jirásek a operní pěvkyně Iva Ryzová předali koncem června na město dopis s připomínkami k zařízení připravovaného kulturního centra v bývalé Modele. Zeptal jsem se Zdeňka Jiráska, čeho se dopis týkal:

Ve Slatiňanech se konají sice zřídka, ale zato velmi rozličné kulturní i hudební počiny, které se v Nové Modele budou asi hostit. S jakým využitím váš návrh počítal? 

Jednak si nemyslím, že by to bylo zřídka, i když si samozřejmě dovedu představit, že by těch akcí mohlo být více. Představujeme si, že v tomto novém kulturním stánku by se konaly divadelní představení, taneční vystoupení, přednášky, promítání filmů, koncerty, Laskavé večery, besedy, výstavy obrazů apod.  A nejspíše také plesy.  Proto je třeba dopředu dobře promyslet a poradit se, co vše je k tomu potřeba.

Nejvýznamnější část každého kulturáku je velký sál. Ve vítězném návrhu, pro který byl připraven v první polovině roku projekt, jsou dva velké sály: taneční a přednáškový. Jaké připomínky máte k němu?

interiér vítězného návrhu

Nevíme, jak velký tam bude hlavní sál, ale rozhodně by se mělo počítat s tím, že o některé pořady bude zájem obrovský a naplnila by se i slatiňanská tělocvična, jindy zas budou akce komorní pro 20 nebo 30 lidí. Je vždy smutné, když se lidi nevejdou a zklamáni odchází domů, a je vždy nepříjemné, když v sále pro 100 lidí sedí 20 diváků, třeba při nějakém autorském čtení nebo vystoupení študenta konzervatoře. Z toho důvodu by bylo žádoucí, aby velký sál bylo možné zmenšit, třeba nějakou zatahovací stěnou. Ideálně dvěma, aby se s počtem míst dalo operativně pracovat i těsně před zahájením pořadu (např. pro 20 diváků, pro 50 a pro více). Velké prázdné prostory působí nepříjemně a účinkující i diváci se v nich necítí dobře.

V samotném sále by měly jít udělat různé úpravy – sezení v řadách jako v divadle i sezení u stolků jako v kavárně.

Kromě velkého sálu by se jistě využil i sál menší, či spíše jakási klubovna, kde by mohly probíhat malé akce nebo nějaké schůzky.

Sál musí mít dále kvalitní a dobře promyšlené osvětlení a ozvučení. Bude určitě třeba se o tomto poradit s odborníky, nenechávat to jen na úřednících.

Projekt a soutěž stály přes 4 miliony, a ze soutěže vyšel vítězný návrh, který se připravuje k realizaci. Podílely se na nich profesionální architektonické kanceláře. Předpokládám tedy, že osvětlení a ozvučení nebo aspoň příprava na něj, bude jeho součástí a bude kvalitní. Není zbytečná Tvá obava, že by o tom rozhodovali jen úředníci?

Ano, předpokládám, že architekt s osvětlením i ozvučením musel počítat. Nevím však, jestli to bude právě on, kdo navrhne konkrétní značku a typ. Jinak obavu z toho samozřejmě nemám, ale je potřeba takovéto věci pohlídat. Architekt přece jen není zvukař a osvětlovač.

Tvrdíš, že sál by měl mít vyvýšené pódium, ale ne tolik, jak v Sokolovně a o trochu více, než na Společenském domě.

Ano, to si myslím. Není dobré, když diváci od druhého stolu nebo třetí řady vidí z účinkujících jen hlavy a stejně tak není dobré, když musí své hlavy zaklánět a koukat moc nahoru.

Jako pravidelného návštěvníka vystoupení Sejkorek bych spíš řekl, že v Sokolovně je pódium ještě nízké, pokud chce divák v zadní půlce hlediště vidět víc než jen hlavy a ruce účinkujících dětí. Kdo je v 6. řadě a dále, tak aby měl periskop… Nebylo by i pro účel kina mnohem funkčnější, kdyby bylo hlediště se sklonem nebo stupňovité, třeba aspoň v přednáškovém sálu? 

 Ono to s tou výškou je ošemetné. Aby diváci měli komfort při vystoupení křepčících Sejkorek i jednoho osamělé a sedícího písničkáře je těžké nejít ideální výšku. Kdyby někdo v Sokolovně seděl v první řadě při vystoupení třeba Jana Buriana sedícího u piana, tak ho bude pěkně bolet za krkem. Samozřejmě sklopné hlediště nebo upravitelná výška pódia by bylo ideální řešení

Tvrdíš, že by se mohlo v novém kulturní domě obnovit i kino. Promítalo se ale i v Sokolovně prostřednictvím Kina na Kolečkách. Myslím, že účast nebyla nijak závratná, ale možná s nějakou dotací, jako v Hlinsku, by kino asi fungovat mohlo. Opět se ale obávám, že málokdo by ocenil kino s židlemi v hledišti, navíc když by nebyly zadní řady vyvýšené, co myslíš?

Sám nejsem filmový divák a v kině jsem byl za posledních 30 let asi třikrát. Přesto si myslím, že Slatiňanům kino chybí. Promítací zařízení a plátno by opět výrazně pozdvihlo kulturní úroveň města. Nedovedu však odhadnout, kolik by muselo chodit lidí, jaké by muselo být vstupné a kolikrát týdně by se muselo promítat, aby kino nebylo prodělečné. Ostatně na zkušenosti se můžeme zeptat v blízkém okolí. Kino má již zmíněné Hlinsko, Skuteč, Heřmanův Městec … A jestli by se mělo sedět na židlích nebo v křesílkách, to je celkem jedno, pokud to bude pohodlné.

A co zázemí? Co vše by ještě bylo potřeba mít v novém kulturním domě?

Bezpodmínečně nutné jsou dvě šatny – pánská a dámská. To ve SD citelně chybí a např. při Laskavých večerech se využívá skautská klubovna. Šatny by měly být vybaveny vším, co je třeba. Tedy nejen nábytkem a zrcadly, ale i sprchou a WC.  Dále by pánská a dámská šatna měly být odděleny pouze dveřmi, aby se účinkující mohli ještě před vystoupením poradit či něco si zkusit.

Vítaná by byla i kuchyňka s barem a jakási kavárnička – čajovna. Lahodná káva, kvalitní čaj či dobré víno vždy umocní kulturní prožitek.

Chodby, kavárna, schodiště apod. by měly být využívány jako galerie s možností pořádat zde výstavy různých výtvarných umělců včetně vernisáží. To znamená dobré osvětlení a možnost zavěšení obrazů, resp. police a skříňky na keramiku a jiná umělecká díla.

Kulturní dům by měl být otevřen denně pro veřejnost (třeba kvůli výstavám) a tudíž by denně mohla být v provozu i kavárna – čajovna. A zde by se dalo jednat i se slatiňanským ústavem, resp. s jeho ředitelem panem Kubínem. S tímto návrhem přišla Iva Ryzová, která má postiženou dceru a sama by se v tomto asi angažovala. Já vím jen to, že jsem několikrát seděl v nějaké kavárně, kdy obsluhovali postižení a bylo to docela příjemné.

Kulturní dům by měl mít „svého člověka“, který by byl jakýmsi dramaturgem a správcem v jedné sobě. Staral by se o to, aby v domě všechno fungovalo, jak má a zároveň by plánoval, koordinoval a připravoval všechny akce. K dispozici by měl mít svou kancelář a vhodná by také byla dílna s ponkem, svěrákem a nářadím. A samozřejmostí jsou nějaké skladovací prostory, ale s tím snad každý architekt dopředu počítá.

Napadá mě, proč jsi se se s nějakými návrhy neozval už před půl rokem, když jsem psal o přípravě projektu nebo před dvěma lety, když byl poprvé zveřejněn vítězný návrh anebo možná ještě lépe před 4mi lety, když město ještě za vedení SNK a Sedmy připravovalo architektonickou soutěž?

Není pro mne až tak důležité, jak bude nakonec Kabeláčův mlýn vypadat. Prohlížel jsem si návrhy a žádný mě nijak nepohoršoval, všechny jsem pokládal za přijatelné. Netroufl bych si připomínkovat tvar a vzhled budovy, na to jsou větší odborníci. Spolu s Ivou Ryzovou jsme jen napsali několik návrhů na vnitřní vybavení. Domnívám se,  že domalovat do plánu nějaké zašupovací dveře, nebo stupínek, přidat někde pár žárovek apod. jde udělat kdykoli i během závěrečné fáze rekonstrukce. Každý víme, že se spousta projektů dodělává a předělává na poslední chvíli, někdy dokonce i během stavby. Pokud nejde o nějaké zásadní stavební záležitosti, jde, pokud je k tomu ovšem vůle, vždycky něco změnit či dodělat.  Kdybych požadoval, aby stavba měla dvoupatrové sklepy nebo aby se tam přidala věžička s hvězdářským dalekohledem, tak chápu, že to by asi nešlo. Ale nic takové nechci. Chci, jen aby nový kulturní dům byl už při otevření připraven a plně funkční. Neřeším to, jestli bude fasáda zelená nebo bílá a to jaká bude střecha. Proto nevěřím, že je nyní, dlouho před započetím rekonstrukce, na nějaké menší úpravy pozdě.

Dovol mi prosím jako významnému kulturnímu činiteli ještě jednu otázku, kterou jsem pokládal v lednu různým zastupitelům:

Po zprovoznění Nové Modely se do ní zřejmě přesune většina kulturních akcí. Mimo to město jedná se Spartakem o převedení sportovišť pod město, čímž budou stabilizovány také možnosti sportovního vyžití. Máš nějakou představu, co bude  potom se Sokolovnou?

O Sokolovnu bych se nebál. Sokolové se o ni jistě dobře postarají. Myslím, že mají silnou základnu. Ostatně ani teď nemá Sokolovna se Spartakem nic společného. Sokolské cvičení a spartakovské sportování si nepřekážení ani se vzájemně nepotřebují. Nenapadá mne nic, o co Sokolovna přijde, když spartakovská sportoviště přejdou pod město. Ale  tomu případnému převodu sportovišť SK Spartak na město fandím. Už se o tom jedná strašnou spoustu let a vždy to na něčem (nebo na někom) ztroskotalo. Ta sportoviště jsou ale tak velká, že na ně Spartak prostě nemůže stačit. Navíc mezi jednotlivými oddíly Spartaku nepanují dobré vztahy a tak by nějaký ředitel sportovišť jistě vypracoval pevný řád, tak aby měli všichni slatiňanští sportovci stejné podmínky.

Ale zpět ke kultuře a Sokolovně. Možná přijdou Sokolové o jeden, dva plesy, ale to je jistě nijak neohrozí. Sokol funguje od roku 1862 a přežil fašisty i komunisty. Toto pro něj bude asi jako bodnutí komára.

Miroslav Kubín, ředitel DSS Slatiňany upřesňuje, že

DSS neuvažuje o provozování samostatné kavárny, nýbrž že někteří jeho klienti jsou za určitých podmínek (zkrácená pracovní doba apod.) schopni v takové kavárně opravdu pracovat a práce v místě by jistě byla i pro ně přínosem. Kavárnu ale musí provozovat někdo jiný.

V současné době již více než 20 klientů (z celkového počtu 268 – pozn. red.) nalezlo pracovní uplatnění u několika firem, které sídlí ve Slatiňanech nebo v okolí. Jedna klientka dojíždí do práce až do Pardubic, kde pracuje také ve stravování.

Dalšími vhodnými profesemi pro klienty DSS jsou např. balení různých produktů do obalů, pomocné práce v kuchyňském provozu, úklidové práce apod.

Podle Petra Šotty, ředitele ZUŠ Slatiňany,

je důležité, aby byl sál velikosti minimálně jako v Sokolovně. Pódium může býti o něco nižší, než v sokolovně, ale radši ne o moc.

Toto vidím tedy dost skepticky, protože velikost hlavního sálu vítězného návrhu je dána velikostí původní mlýnice, jejíž vnitřní rozměr jsem odhadl na 14 x 15 m (209m2)*1, zatímco sál Sokolovny včetně jeviště (ale bez bočních šaten pro umělce) na 11 x 27 m (300m2).

Děkuji za odpovědi a názory.

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.