Jeden komentář u “EU ano nebo ne? Sedma je pro, komunisti proti.”

1. V posledním Universu ČKA (1/2019) mě v souvislosti s volbami do parlamentu EU a v té sovislosti vyvolané společenské diskusi, jestli se radši připojit k Rusku nebo Bruselu anebo být někde mězi, jako Moldávie, Ukrajina, Bělorusko či Srbsko, zaujaly následující myšlenky:

   Papež František odpovídá v rozhovoru s názvem Evropa má strach na otázku „Co vás na Evropě nejvíce znepokojuje a v čem vidíte největší naději?“:

   „Nevidím už žádného Schumana, žádného Adenauera…(…) Evropa má nyní strach. A uzavírá se, uzavírá se a uzavírá se.“ (str. 12)

   V ČR se to uzavírání projevuje vyhraněným nacionalismem a panslavislem. Vysvětlení, kde se berou tyhle dva jevy, nabízí další článek o bezpečnostní situaci v ČR a Auditu národní bezpečnosti, ve kterém mě docela zarazilo a znepokojilo:

   Podpora extremistů všeho druhu je patrná i vtom, že od dob migrační vlny se „najednou“ paradoxně pravicoví i levicoví extremisté shodnou v podpoře kremelských politických cílů a v prokremelské rétorice.

   Dezinformační kampaně se zaměřují na vytváření informační mlhy: jde především o relativizaci všeho, o vytváření a šíření desítek různých konspiračních teorií okolo každé významnější události, o snahu poštvat různé části společnosti proti sobě a další. Úspěchy proputinovských dezinformačních operací v České republice jsou alarmující. Je vidět, že zpravodajské služby umně pracují s existujícími vnitropolitickými spory a prosazují ruské vidění světa tak, že v červnu 2016 byl stav následující:

   • 25 % Čechů věří dezinformacím a dezinformačním projektům. Tito lidé vnímají hrozby odlišně, vidí Rusko častěji jako spojence a zpochybňují či odmítají geopolitickou příslušnost České republiky k Západu.
   • 38 % Čechů viní z ukrajinské krize Spojené státy; přestože jsou to ruská vojska, která okupují část území Ukrajiny.
   • 30,6 % respondenta věří tornu, že klíčový vliv na ukrajinskou vládu mají fašistické síly, přestože tomu tak prokazatelně není.
   • 48 % obyvatel chce, aby Česká republika byla „mezi Západem a Východem“.

   Otevření i maskovaní prokremelští politikové, komentátoři a „zpravodajské“ zdroje podporují mnohem víc kremelské zájmy namísto (bezpečnostních) zájmů českých.(Životní, strategické a další významné bezpečnostní zájmy ČR jsou vládou jasně definovány v Bezpečnostní strategii ČR) Přesto se paradoxně často prezentují jako vlastenci či dokonce nacionalisté. V rámci toho se snaží rozdmýchávat české resentimenty vůči Němcům a naopak oživovat falešné panslovanství. Cílem je pokud možno vytrhnout ČR z jejího jasného evropského a atlantického začlenění. Podobně se Ruská federace snaží předstírat, že je obhájcem tradičních hodnot a lídrem „konzervativců“ ve světě. Ve skutečnosti ruský stát a ruská společnost skutečné konzervativní hodnoty vůbec nevyznávají a nepěstují, ať už bychom se zaměřili na rozvodovost, potraty, alkoholismus, drogy, nedodržování právních norem či korupci.

   (str. 19 a 20).

   Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit