Ve čtvrtletníku ČKA Universum 2019/3 vyšel komentář rozsáhlého průzkumu agentury STEM z počátku 2019, jak občané ČR vnímají EU. Následuje výtah. Celý článek je zde.
Češi mají Evropu rádi – přes sedmdesát procent z nich je na Evropu hrdých – méně už Evropskou unii – v roce 2018 byla podpora setrvání ČR v EU na stejné úrovni jako v Británii v době hlasování o brexitu – pro setrvání v EU by hlasovalo 51 % Čechů. Češi mají tedy také nízkou důvěru ve vlastní parlament a politické strany.
Pro mnohé Čechy je otázka EU něco, čemu nepřikládají velký význam, nepřemýšlejí o ní, spíš si do vztahu k EU projektují jiné postoje či frustrace. Pokud by se v současném rozpoložení pokusili odpůrci EU vyvolat debatu o vystoupení z EU, mohli by uspět, varují výzkumníci. Už proto je žádoucí porozumět, jak lidé z jiných názorových skupin Evropskou unii vnímají.
Na jaře 2019 vznikla studie společností Behavio Labs a STEM, jejímž cílem bylo podívat se hlouběji na českou euroskepsi. Tato studie ukázala m.j., že EU je velmi slabá „značka“ – nevyvolává žádnou silnou emoci. Mnohem pozitivněji je vnímána „značka“ ČR, ale pozitivnější ohlas má i Visegrád, NATO, Spojené státy či Německo.
Evropské spolupráce si nicméně cení i ti, kteří jinak EU odmítají. Odpor k EU neznamená odmítání spolupráce na evropském kontinentu ani příklon k jiné „mocnosti“. Kritici EU pak upřednostňují spolupráci „jen vtom, v čem se jim to vyplatí“. Vůči spolupráci s Tureckem, Ukrajinou či Ruskem jsou Češi ostražití. Zájem o spolupráci ovšem nevede k zájmu o integraci. Nejde o odpor ke konkrétnímu politickému směru, ale k obecnému členství ve větším „nerovném“ spolku, kde nám někdo může dominovat.
Celkem 83 % respondentů má pozitivní emoci ke střední Evropě. Západní Evropa je atraktivnější u proevropských laděných lidí. Východní Evropa není populární ani u segmentu voličů, kritických k EU.
Roli hraje bezpochyby fakt, že polovina lidí nemá žádné přátele ze západní Evropy.
- Jen 12 % Čechů má zkušenost s životem v západní Evropě déle než tři měsíce. S tím souvisí druhý zásadní důvod: o EU toho mnoho nevíme.
- Celkem 60 % neví, že nás ministři a premiér zastupují v Radě EU! Evropské radě.
- 73 % lidí neví, že EU má pro ochranu vnější hranice agenturu FRONTEX.
- 46 % si tipne počet českých europoslanců jako poloviční oproti skutečnosti (máme jich 21).
- 38 % neví, že si v ČR sami rozhodujeme o tom, kdo konkrétně dostane evropské dotace.
EU vnímáme hlavně skrze českou politiku.
Při dotazování na bezprostřední asociace si lidé EU spojují s uměním, bezpečností, tolerancí, nadějí či povinnostmi, zatímco jiné velmoci jako Spojené státy především s nezávislostí, průbojností, silou. Rusko pak navíc s odolností, poslušností a disciplínou. Na první pohled EU chybí dravost, síla a odolnost, kterou si spojují s „globálními hráči“. Naopak se mezi charakteristikami EU opakovaně vyskytuje svazující povinnost.
Nejsilnější jsou asociace posilující negativní emoce, např.: EU řeší banality, poučuje, komplikuje život, nezajímá se o obyčejné lidi. Mezi pozitivními, které posilují kladné emoce, jsou nejvýraznější tyto: chrání mír, respektuje naši zemi, zlepšuje životní prostředí. K neutrálním asociacím, které nemají vliv, patří přebujelá byrokracie, těžkopádnost, plýtvání penězi, nulové tradice.
Témata nejdůležitější pro Čechy je totiž bezpečnost, téma terorismu a migrace, zdravotnictví a sociální jistoty – jsou důležitější než možnost cestovat nebo pracovat v zahraničí.
Migrace a terorismus zůstávají největší obavou Čechů, ale už nedominují takovým způsobem jako v minulých letech. Některé domácí problémy je už zastínily (například korupce). Z mezinárodních hrozeb se k nim blíží témata sucha, války a ekonomické krize. Mezi častými zdroji obav se vyskytují i Čína, Rusko, islám, euro, dezinformace…
Benefity EU jako kvalitní potraviny ve všech zemích, čistší vzduch, zdravější voda i půda, kvalitnější léky bezpečnější potraviny a výrobky, úspěšnější pátrání po ztracených dětech, lépe placená práce, více potravin od místních zemědělců předčily takové oblasti jako „Pojistka demokracie a právního státu“ nebo „Ochrana podnikání“ či „Volný pohyb“.
Češi chtějí především někomu důvěřovat, že hájí dobře jejich zájmy v rámci EU a že s ČR jedná jako s rovnocenným partnerem.
Chceme EU primárně reformovat, ne ji opouštět: Okamžitý odchod si přeje jen 11 % populace. Na druhou stranu se jen 7 % domnívá, že EU není třeba reformovat. Takže je dobré připustit nedostatky EU.
Odchod z EU je i pro kritiky krokem do neznáma. Hodnotí ho jako větší riziko, než jak vidí pro Británii dopad brexitu. I kritičtí Češi chtějí žít a spolupracovat v Evropě. Ale myslí si, že s tím EU (skoro) nesouvisí a že to lze snadno i bez EU. I proto, že o EU toho vědí velmi málo, se u nich vytrácí dojem, že EU je logickým vyústěním spolupráce Evropy.
Nicméně lidé věří, že jako partner vůči dalším velkých světovým “hráčům” má EU větší šance než národní státy. Češi chtějí EU silnější ve světě a tím je ochrání. Proto jim vadí pocit, že EU řeší jen malichernosti.
Malá podpora pro setrvání v EU tedy znamená spíš nejasnost a nerozhodnost než rovnou odpor k EU. Mohlo by pomoci „vrátit se k vizi značky EU“. I občané kritičtí k EU se obávají konfliktů a války a na EU by nejvíce ocenili zajištění míru v Evropě a okolí.
Nejžádanější politiky EU
- Život bez válek v Evropě
- Lepší obrana proti terorismu
- Společná ochrana vnější hranice
- Řešení migrace v zemi původu
- Společná obrana před vnějšími útoky
- Kvalitní potraviny ve všech zemích
- Čistší vzduch, zdravější voda i půda
- Kvalitnější léky
- Bezpečnější potraviny a výrobky
(V seznamu byly jak záležitosti, které zčásti nebo zcela fungují již nyní, tak opatření, o kterých se uvažuje do budoucna.)
Odkaz: Universum ČKA 2019/3