Historie Vrchlického návrší a Mariánského sloupu

Vrchlického návrší - Slatiňany

Návrší se nachází jižně od zámeckého parku, nad třešňovým sadem a lidé z okolí sem často chodí na procházky, protože si zde můžou sednout v altánku a užívat si výhled do kraje, který je opravdu úchvatný.

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický (1853-1912) byl významný český spisovatel, básník a dramatik, který ve Slatiňanech opakovaně pobýval. Jednou zde náhodou zastavil a v  obci se mu tak zalíbilo, že zde trávil každé univerzitní prázdniny mezi lety 1890 až 1909 i s rodinou, kromě r. 1904. Při dlouhých procházkách po okolí si oblíbil návrší s krásným výhledem. Často zde seděl u mariánského sloupu, díval se do kraje a hledal inspiraci lidmi, přírodou a historií. Mnoho z dojmů načerpaných ve Slatiňanech zachytil i ve sbírkách “Má vlast” a “Duše – mimoza”.

Pamětní deska

Návrší nad třešňovkou, kde Vrchlický tak rád sedával, bylo po básníkovi pojmenováno 2. května 1926, kdy mu byla na jedné z křemencových skalek odhalena pamětní deska s portrétem v životní velikosti.  Čtenářská beseda při té příležitosti oslovila sochaře Otakara Španiela. Odhalení proběhlo za přítomnosti významných hostů z Prahy a okolních měst. Mezi nimi byla i Eva Vrchlická, jeho dcera.

Mariánský sloup

Sloup Panny Marie na Vrchlického návrší - Slatiňany

Druhá z památek, které na Vrchlického návrší určitě neminete, je vysoký kamenný podstavec s obrazem Panny Marie.

Podstavec nechala postavit kněžna Gabriela Auerspergová, která se v těchto místech ráda procházela. Sama načrtla skici sloupu a v září 1852 položila i jeho základní kámen. Podstavec zhotovil škrovádský kameník pan Zábranský.

Obraz byl namalován roku 1444 a k nám se dostal díky kněžně, která si ho přivezla ze zbořeniště kláštera v Dolních Rakousích.

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.