Téma: Historie Vrchlického návrší a Mariánského sloupu

Vrchlického návrší - Slatiňany

Návrší se nachází jižně od zámeckého parku, nad třešňovým sadem a lidé z okolí sem často chodí na procházky, protože si zde můžou sednout v altánku a užívat si výhled do kraje, který je opravdu úchvatný.

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický (1853-1912) byl významný český spisovatel, básník a dramatik, který ve Slatiňanech opakovaně pobýval. Jednou zde náhodou zastavil a v  obci se mu tak zalíbilo, že zde trávil každé univerzitní prázdniny mezi lety 1890 až 1909 i s rodinou, kromě r. 1904. Při dlouhých procházkách po okolí si oblíbil návrší s krásným výhledem. Často zde seděl u mariánského sloupu, díval se do kraje a hledal inspiraci lidmi, přírodou a historií. Mnoho z dojmů načerpaných ve Slatiňanech zachytil i ve sbírkách „Má vlast“ a „Duše – mimoza“.

Pamětní deska

Návrší nad třešňovkou, kde Vrchlický tak rád sedával, bylo po básníkovi pojmenováno 2. května 1926, kdy mu byla na jedné z křemencových skalek odhalena pamětní deska s portrétem v životní velikosti.  Čtenářská beseda při té příležitosti oslovila sochaře Otakara Španiela. Odhalení proběhlo za přítomnosti významných hostů z Prahy a okolních měst. Mezi nimi byla i Eva Vrchlická, jeho dcera.

Mariánský sloup

Sloup Panny Marie na Vrchlického návrší - Slatiňany

Druhá z památek, které na Vrchlického návrší určitě neminete, je vysoký kamenný podstavec s obrazem Panny Marie.

Podstavec nechala postavit kněžna Gabriela Auerspergová, která se v těchto místech ráda procházela. Sama načrtla skici sloupu a v září 1852 položila i jeho základní kámen.

Podstavec zhotovil škrovádský kameník J. Zábranský, k jehož přípravě použil nejtvrdší pískovec. Ke sloupu položila základní kámen (15. 9. 1852), jeho vysvěcení se pak konalo o dva roky později (15. 8. 1854) za přítomnosti knížecí rodiny a početné účasti obyvatel s duchovním pastýřem v čele. Výška sloupu je 6,5 m, horní část je osazena kapličkou s obrazem Panny Marie, máti bolestné, dle názoru F. Schmoranze se jedná o starožitný klenot z roku 1444, nalezený ve zbořeništi dolnorakouského Gamingu, odtud se dostal do auerspergského zámku v Goldeggu, načež byl kněžnou přepraven do Slatiňan. Hlavice sloupu byla zakončena trojbokým jehlanem se čtyřmi fiálami.1

Postavením tohoto sloupu byl splněn záměr kněžny Gabriely, vystihující silné náboženské cítění zdejšího lidu, zanechat po sobě přírodní modlitebnu s podobiznou Bohorodičky, jíž by věřící projevovali úctu vroucí modlitbou z klekátka před ním. Sama kněžna tak činila vždy, když dlela na letním
sídle ve Slatiňanech na zámku.1

  1. Ozvěny 1/2022 – Vorel Milan: Šlechetná kněžna gabriela auerspergová z lobkovic (1793–1863) si oblíbila slatiňany pro příslovečnou zbožnost místního lidu[][]

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.