- Téma: Domovní (směsný, komunální) odpad
- Téma: Popelnice některých občanů při 14ti denním svozu v létě zapáchají
(článek z Ozvěn 9/2017)
Vážení spoluobčané,
letošní horké léto zavdává příčinu ke kritickým ohlasům spojeným se snížením četnosti svozu směsného komunálního odpadu v našem městě. MěÚ hledá cesty, jak nejen hospodárně, ale hlavně ekologicky s výhledem do budoucna v tomto směru postupovat.
Je pravdou, že v letošním roce zaznamenáváme (alespoň dosavadní vývoj tomu nasvědčuje) snížení objemu odpadu vyváženého na skládku a tím lze bezesporu očekávat i možnost výrazně snížit poplatky za svoz pro domácnosti v příštím roce.
Proti tomu však stojí výše zmíněné nepříjemnosti hygienického rázu – odpadky prostě smrdí. Rozhodně však nejde v prvé řadě o peníze. V loňském roce jsme v produkci odpadu překračovali ve Slatiňanech celorepublikový průměr. Naopak u vytříděných složek určených k recyklaci jsme proti průměru ČR zaostávali. Přitom si naše země v rámci Evropy nevede nijak oslnivě. Z ročenky EUROSTATU 2015 vyplývá, že jsme na skládky vyvezli 53 % odpadu, 30% jsme zrecyklovali a zkompostovali a 18% skončilo ve spalovnách. Mohli jsme se tak srovnávat např. s Maďary, Portugalci či Litevci. Nejvíce v Evropě recyklují a kompostují Němci (68 %), kteří 32% spalují při produkci energie. Prakticky neskládkují. Švédové vsadili na spalovny s výrobou potřebné energie (51 %), zbytek recyklují + kompostují (48 %).
Jak tedy dál u nás? Podle schváleného zákona o odpadech se v ČR má od roku 2024 zcela zakázat skládkování směsného a recyklovatelného odpadu. Čili všech 180 skládek u nás má skončit. Cestou je např. zmíněné spalování s dnes již vyspělou ekologicky šetrnou technologií, navíc produkující teplo či elektřinu – viz švédská cesta. U nás máme spalovny pouze čtyři – s naplněnými kapacitami. Před cca 10 lety byla snaha jejich počet výrazně zvýšit, ale narazila na rozhodný odpor v regionech (někdo si možná vzpomene na snahy o stavbu spalovny v Semtíně a petice proti ní).
Zpět do Slatiňan. Na cestě odpadového hospodářství jsme nuceni pokračovat k naplňování výše uvedených cílů (v Evropě do r. 2030 dosáhnout recyklací a kompostováním 65 %, skládkování dostat pod 10 %). Přestože jsou některé mezikroky momentálně nepopulární, nezbývá nám, případně další garnituře na radnici v trendech snižování objemu směsného a zvyšování recyklovaného odpadu pokračovat.
Na závěr si dovolím uvést svoji osobní zkušenost. Každé druhé pondělí večer vystrkám zlehka na chodník menší sběrnou rodinnou nádobu naplněnou maximálně z 1/10 odpadovými sáčky z kuchyně, případně smetím z vysavače, či talířem rozbitým v rozčilení. Přiznám se, že přihodím 1–2 mikrotenové sáčky zamražených kuřecích kostiček z rohu mrazáku. Veškeré biologické zbytky (shnilé brambory a ovoce, slupky, skořápky) mizí společně s trávou, listím apod. z malé zahrádky na nevelkém kompostu. Často nosíme do blízkého „hnízda“ hlavně plasty, dále sklo (nejvíc lahve od vína) a papír. Plechovky a další kovy méně často do příslušné nádoby na náves. Na kompostárnu nad Škrovádem pouze to ze zahrady, co patří do sektoru „větve“. Samozřejmě nerozvádím návštěvy sběrného dvora. Takže tak.
Chápu, že obyvatelé sídlišť to mají složitější a že je nutné ve vytváření lepších podmínek pokračovat.
Petr Kolek