Vyrobit – použít – vyhodit. To je překonaný lineární model hospodaření, který vyšel z představy neomezené kapacity Země, která nám poskytuje neomezené množství zdrojů a energie a která bez problémů absorbuje naše odpady. Dnes víme, že tomu tak není. Produkujeme víc emisí, než je planeta schopna vstřebat, většina surovin, které čerpají ekonomiky vyspělých zemí, pochází z neobnovitelných zdrojů (v ČR je to 80 až 88 %). Toto poznání se promítlo v roce 2008 do Rámcové směrnice o odpadech č. 98/2008, ve které poprvé byla definována závazná hierarchie nakládání s odpady (viz obrázek níže).
Hierarchie podtrhuje význam šetření surovinami.