Je tak významná několikamilionová investice do nové knihovny rozumná, když čtenáři přecházejí na e-knihy a audioknihy?

Prodej e-knih a audioknih roste mnohem více, než papírových.

Nová knihovna je jednou z významných částí plánovaného kulturního centra. Další části jsou společenský sál místo Sokolovny a klubovny místo Společenského domu. Každá z těchto částí logicky zvyšuje cenu a náročnost stavby.

Takže i ta nová knihovna včetně vybavení zvyšuje cenu stavby o několik milionů (o kolik by stavba byla menší a levnější, kdyby tam knihovna být nemusela).

Je ke zvážení, jestli má cenu stavět novou knihovnu, když klesá počet čtenářů papírových knih, které se dají půjčovat, ve prospěch čtenářů knih elektronických a audioknih.

Nová stavba je investice na 20 či 50 let. Říkám si, jestli si vůbec kladl někdo otázku, jestli bude za těch 20 let ještě mít vůbec taková knihovna komu sloužit, anebo jestli půjde použít na něco jiného.

Zajímalo mně to, tak a tak níže uvádím graf využití stávající knihovny za posledních 10 let. Z něho vyplývá, že počet půjčujících zůstává stabilní, zatímco počet půjčených knih nepatrně klesá. Dále (logicky) rychle klesá počet uživatelů internetu. Takže se dá předpokládat, že nějaký ten rok ještě knihovna využitá bude. Nicméně tím netvrdím, že má smysl stavět knihovnu novou.

Graf využití slatiňanské městské knihovny

 

Jeden komentář u “Je tak významná několikamilionová investice do nové knihovny rozumná, když čtenáři přecházejí na e-knihy a audioknihy?”

  1. KNIHOVNY JSOU DŮLEŽITÉ A NUTNÉ
    Souhlasím s tím, že lidé si častěji než dříve čtou knihy z různých monitorů. Netroufám si odhadnout, jak hodně se budou číst papírové knihy za 20 nebo 50 let. Ale jakožto častý návštěvník různých knihkupectví a milovník antikvariátů vidím, že tyto jsou stále plny zájemců o knihu papírovou. A nejsou to jen lidé důchodového věku. Je stále mnoho čtenářů, pro které má klasická kniha nenahraditelný půvab. Žádný tablet nebo sebechytřejší telefon nevoní, neumí zašustit listy a není tak příjemný v ruce. Navíc dlouhé čučení do monitoru více unavuje oči a každý takovýto přístroj vyzařuje (prý) škodlivé záření, což kniha nedělá., neboť je přítelem člověka.
    Knihovna je vizitkou města, je známkou kulturnosti a vzdělanosti. A papírová kniha je určitě trvanlivější, než digitální. Vždyť v různých knihovnách a archivech jsou vzácné svazky staré mnoho století. Pokud nepřijde požár jako v Lešně za dob Komenského, budou naše knihy moci zkoumat historici třeba za tisíc let. A že by tak dlouho vydržela data na různých discích, tomu snad nevěří ani největší odpůrci papírových knih.
    Investice do nové knihovny je, dle mého názoru, správná a moudrá.
    Počátkem 90. let jsem, coby městský zastupitel, hlasoval pro zrušení kina ve Slatiňanech. V té době jsem byl přesvědčen, že kinům již odzvonilo, vždyť tu byla videa a videopůjčovny si užívaly svůj rozkvět. Ten trval jen chvílí, protože přišly novější technologie a lidem nastal problém, co s tou spoustou kazet. A vidíte, kina to přežila, a dnes, kdy si kdekdo stahuje filmy na počítači, kdy televize má asi sto kanálů a lidi se na filmy mohou koukat kdekoli a kdykoli, stejně chodí do kin, podobně jako do divadel. A mně je dnes líto, že ve Slatiňanech kino není. Neudělejme tedy stejnou chybu.
    zdeněk jirásek

Napsat komentář