* 1906 – 1965
Akademický sochař František Jirouš nejmladší vystudoval odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi a Uměleckoprůmyslovou školu v Praze.
Tvořil sochy ze dřeva a pálené hlíny, pracoval s perletí. Učil na státní odborné škole pro zpracování dřeva v Chrudimi, v 50. letech byl však jako politicky nežádoucí propuštěn a poté vyučoval výtvarnou výchovu v Ostravě, Skutči, Prosetíně.
Nejznámější z jeho sochařské tvorby je Pieta v kostele slatiňanském a socha sv. Václava v kostele skutečském. Znalci výtvarného umění jsou uchovávány jeho četné plastiky, sošky, reliéfy.
Rod slatiňanských řezbářů a uměleckých truhlářů Jiroušů významně přispíval k obohacení kultury veřejných prostor či soukromých interiérů po více než 130 let, a to nejen v Čechách. Dílo tohoto rodu je opravdu úctyhodné.
Všichni řezbáři z rodu Jiroušů nesli stejné jméno a příjmení – František Jirouš, všichni žili ve Slatiňanech a bydleli v domě čp. 81, postaveném Františkem Schmoranzem st. u kamenného mostu v dnešní Masarykově ulici.
Přes svůj rozsah a význam není dílo rodu nikde celistvě podchyceno. Zdrojem byly kusé zmínky ve farní knize slatiňanské, kronice Slatiňan a písemné sdělení paní Heleny Pešinové – (pravnučky, vnučky a dcery jmenovaných).*1
Odkaz: *1 Hana Mikanová: Jiroušové – Ozvěny 9/2002