* 1815 + 1898
Nejstarší František Jirouš (1815–1898), vytvořil v roce 1891 hlavní oltář a také postranní oltář sv. Josefa (s malbou Františka Mullera) v kostele sv. Martina ve Slatiňanech. Ale již v roce 1851, ještě před novogotickou přestavbou kostela, se jako truhlář a řezbář podílel na zařízení interiéru kostela, např. dle dobových pramenů „skvostným vyřezávaným pozlaceným rámem“ pro oltářní obraz sv. Filomény s obrazem Jana Kokeše.
Nábytkem také vybavil vilu sv. Jiří hraběnky Ludviky ze Stadionu v čp. 115 ve Slatiňanech (dnes Sluneční dům), a v roce 1884 zhotovil zařízení domácí kaple v přízemí domu. To vše mimo rozsáhlou práci nábytkářskou a truhlářskou.
Rod slatiňanských řezbářů a uměleckých truhlářů Jiroušů významně přispíval k obohacení kultury veřejných prostor či soukromých interiérů po více než 130 let, a to nejen v Čechách. Dílo tohoto rodu je opravdu úctyhodné.
Všichni řezbáři z rodu Jiroušů nesli stejné jméno a příjmení – František Jirouš, všichni žili ve Slatiňanech a bydleli v domě čp. 81, postaveném Františkem Schmoranzem st. u kamenného mostu v dnešní Masarykově ulici.
Přes svůj rozsah a význam není dílo rodu nikde celistvě podchyceno. Zdrojem byly kusé zmínky ve farní knize slatiňanské, kronice Slatiňan a písemné sdělení paní Heleny Pešinové – (pravnučky, vnučky a dcery jmenovaných).*1
Odkaz: *1 Hana Mikanová: Jiroušové – Ozvěny 9/2002