Téma: John Jaromír (Markalous Bohumil)

* 16.4.1882 Klatovy + 24.4.1952 Jaroměř

Vlastním jménem Bohumil Markalous, český prozaik, fejetonista, estetik, výtvarný kritik, novinář a učitel, autor psychologických povídek a románů, který žil několik let i v Chrudimi a ve Škrovádě.

Narodil se v Klatovech. Po absolvování reálného gymnázia v Chrudimi (1900), kde byl jeho otec Václav Markalous profesorem (pocházel z Jesenčan), se chtěl se stát středoškolským učitelem. Proto se přihlásil na pražskou Univerzitu, kde studoval pedagogiku, psychologii a především přírodní vědy. Navštěvoval také přednášky z filosofie, estetiky, dějin umění, lékařství a dalších oborů. Po úspěšném ukončení roce 1905 absolvoval dva semestry na Univerzitě v Innsbrucku (1907).

Od roku 1910 učil na dívčím reálném gymnáziu v Hradci Králové. V únoru 1915 narukoval, po roce onemocněl v Albánii úplavicí a ochrnul na dolní končetiny. Po zotavení působil jako velitel jízdárny, instruktor jednoročních dobrovolníků a správní důstojník vojenských nemocnic. Z válečných zkušeností vytěžil coby citlivý pozorovatel lidských povah inspiraci pro své povídky zařazené později do Večerů na slamníku.

Po propuštění z armády v květnu 1919 se rodina Jaromíra Johna přestěhovala do Brna, kde se stal také redaktorem Lidových novin. Působil jako dlouholetý šéfredaktor časopisu Pestrý týden a jako redaktor v měsíčníku Bytová kultura.

Podnikl řadu cest do Rakouska a Německa. Roku 1922 byl na ročním pobytu v Paříži a navštěvoval přednášky Viktora Basche a Charlese Lalo. Roku 1924 byl jmenován důstojníkem Académie des beaux-arts (Akademie krásných umění) v Paříži. V letech 1923 – 27 externě přednášel dějiny umění na brněnské technice. Roku 1924 se zde habilitoval a do roku 1928 působil jako docent dějin umění.

V září roku 1938 ho přestěhoval škrovádský rolník pan Zábranský se svým koňským potahem z Nového Města nad Metují k jeho sestřenici A. Krčmářové do Slatiňan do v Tyršovy ulice čp. 411*2, která byla učitelkou ručních prací na zdejší škole. Žil zde až do roku 1946. O Slatiňanech se zmiňuje v dopisech svým přátelům a do jejich okolí situoval i části některých svých románů.*1

Od roku 1946 získal místo profesora estetiky na znovu obnovené Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kam se přestěhoval i se svojí družkou Helenou Šmahelovou, která od roku 1943 byla jeho sekretářkou*2. Působil i na JAMU v Brně.

V roce 1905 se oženil s Giselou Hrbenskou, která pocházela z Kolína z židovské lékařské rodiny. Od února 1943 žil trvale s o 30 let mladší Helenou Šmahelovou.

Jaromír John zemřel v roce 1952 a pochován je se svou manželkou
Giselou a synem Evženem Markalousem (lékařem a proslulým foto-
grafem) v rodinné hrobce rodiny Kratochvílových na hřbitově u kos-
tela sv. Jiljí v Pardubičkách.*1

V roce 1991 byl na domě čp. 411 umístěna pamětní deska.*2

Tvorba

Byl ovlivněn estetickým kánonem „Moderní revue“, později psal dobově podmíněné povídky s ironicko-humorným zbarvením a romány ze života české společnosti na přelomu století. V posledním tvůrčím období se soustředil na portréty psychicky labilních jedinců. Odborná díla z estetiky a dějin umění publikoval pod vlastním jménem.

V roce 1991 byl po Johnovi pojmenován také park u školy.

Próza

Listy z vojny, jež jsem psal synovi – 1917, skutečné dopisy, které psal svému synovi Evženovi

Večery na slamníku – 1920, nejznámější sbírka povídek. Povídky představují válku z trochu jiného pohledu – z nemocnic, ze škol dobrovolníku aj. Vyprávějí s humorem o nepříjemných stránkách války a proměně lidských citů ve vypjatých situacích. Tato kniha byla oceněna až za 2. světové války, kdy byla českým čtenářem velmi vyhledávaná.

Zbloudilý syn – 1934, povídka o malém živnostníkovi, který se jako voják v 1. světové válce choval jako sadista a před 2. světovou válkou se dal k nacistům

Výbušný zlotvor – 1934, příběh milovníka starých časů ve víru moderní Prahy, román je kritikou buržoazní honby za penězi a cynizmu měšťácké společnosti

Topičovo australské dobrodružství – 1939, je příběh Johnova přítele Aloise Topiče, který se vzepřel vůli rodičů a jako mladý se oženil s chudou dívkou. Odjel s ní do Austrálie, kde prožil mnoho dobrodružství, o kterých pak vyprávěl na sklonku životu v autobiografickém deníku. Ten John uspořádal a vydal pod svým jménem.

Rady snoubencům udílené strýcem Romualdem – 1940, míněno napůl vážně a napůl ironicky. Rady jak se mají muž a žena chovat v manželství.

Moudrý Engelbert – 1940, příběh o člověku zklamaném láskou a celým životem

Dořini milenci a jiné kratochvíle – 1942, humoristická próza, pět novel

Pampovánek – 1948, román vypráví o psychicky vyšinutém člověku, venkovském chudákovi, který do svých sedmi let žil ve chlévě s kozami a psem. A na konec zešílel kvůli nešťastné lásce.

Pro děti:

Rajský ostrov – 1938, kniha je napsaná tak, že vzbuzuje iluzi přítomné vypravující osoby. Dědeček vypráví svým vnukům o stavbě Národního divadla i o významných událostech v našich dějinách. Nejedná se ale o historická fakta. Dílo je velmi nacionalistické.

Vojáček Hubáček – 1939, o osudech českého vojáka za 1. světové války. A právě Slatiňany a zejména Škrovád, jsou převážně prostředím děje
Vojáčka Hubáčka. Ve smyšleném příběhu vnímavého a pracovitého vesnického chlapce  Václava, který prochází tvrdou životní školou a poté válkou, se setkáváme s lidmi, kteří ve Slatiňanech skutečně žili, s reálným prostředím Slatiňan, Škrovádu. A tak se dozvídáme, že se Václav přiučil umění natěračskému u pana Doucka, vyučil se pekařem u mistra Hůrky, proháněl koně s jezdci knížecího podkoního Earla, opatroval lovecké psy u nadlesního Zeidlera v Kochánovicích, chodil do Buřilovy restaurace Monako, hrál fotbal za S. K. Slatiňany… *1

Příběhy Dona Quijota – 1941, upravení slavného Cervantesova díla ve snaze přiblížit dětem významná světová literární díla

Téma

Odkaz: www.slatinany.cz/osobnosti.php

Odkaz: *1 Ozvěny 9/2020 – Hana Mikanová: Vojáček Hubáček

Odkaz: cs.wikipedia.org/wiki/Jarom%C3%ADr_John

Odkaz: www.cbdb.cz/autor-9693-jaromir-john

Odkaz: www.pardubickyslavin.cz/index.php/property/john-jaromir/

Odkaz: www.kniznice.cz/component/k2/jaromir-john

Odkaz: www.spisovatele.cz/jaromir-john

Odkaz: *2 Ozvěny 9/2020 – Milan Vorel: Tvůrčí pobyt spisovatele Jaromíra Johna byl připomenut krátkým životopisem na poutači v parku před školou (obr. č. 1 a 2)

Odkaz: Ozvěny 1/1993, 3/2009 a ?3/2014 *2

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.