• Návrh: Přestavba Modely na kulturní centrum
• Téma: Projekt na kulturní centrum za 3,5 milionu – anketa mezi zastupiteli

Kabeláčův mlýn ve Slatiňanech.

Industriální budova se středověkým původem v srdci města byla v roce 1594 obnovena nákladem tehdejšího majitele zámku Zikmunda Karlíka z Nežetic. Dalších přestaveb a úprav se tento mlýn dočkal v následujících staletích, zejména na konci toho devatenáctého. Jméno mlýn získal po mlynářské rodině Kabeláčových, kteří byli majiteli od poloviny 18. století do začátku století dvacátého. Mletí v Kabeláčově mlýně ukončil požár v roce 1926. Z téže doby pochází podoba vyšší části budovy. V dalších letech byl mlýn pouze skladem a později poměrně necitlivě upraven různými přístavbami. Poslední pak proběhly v závěru 20. století než byla Modela uzavřena.

Dlouhodobé chátrání této budovy v nejbližším sousedství zámku, architektonicky i historicky nejhodnotnějšího prvku ve městě, je ostudou, se kterou se mezi návštěvníky Slatiňany prezentují. Každý druhý turista se nás na zámku ptá, co je to za děsivou stavbu, kolem které prošel a kterou si nevěřícně prohlíží z oken zámku. Snaha o rehabilitaci tohoto urbanisticky a historicky cenného místa je samozřejmě z mého osobního pohledu i pohledu správce zámku krokem správným směrem.

Otázkou je však budoucí využití obnovených prostor. Ve hře bylo několik možností. Neznám je detailně, nebyl jsem ve vedení města v době, kdy se připravovala studie, ale myslím, že vybrána byla nejvhodnější varianta. Knihovna a informační centrum se zázemím pro pořádání menších společenských akcí. V knihovně a infocentru se občas pohybuji a vždy je v těchto prostorách velmi živo, a to jak ze strany zdejších občanů, kteří si chodí půjčovat knihy, využívat veřejný internet (ano, i to je stále v kurzu), ale také zjišťovat kulturní dění ve městě i okolí. Servis návštěvníkům v podobě poskytování informací, prodeje suvenýrů, publikací, prezentace města nejen směrem k turistům, ale také návštěvy dětí ze škol, čtení, setkávání se zajímavými osobnostmi, zajišťování kulturních akcí. Náplň knihovny a infocentra tedy není jen půjčovat knížky, ale jde o zásadního hybatele kulturního života ve městě.

K tomu, aby všechny výše uvedené úkony mohly být i nadále zajišťovány v kvalitě, kterou si všichni přejeme, je nutné zajistit důstojné, moderní a kulturní zázemí. V tomto případě se jasně nabízí spojit tyto aktivity s rekonstrukcí ostudné jizvy na tváři Slatiňan. Poloha mlýna je navíc mnohem příznivější pro občany – je totiž více ve středu města a také na trase mezi turistickými cíli (zámek, hřebčín, Švýcárna) a zastávkou autobusu či vlaku a navíc na turistické značené trase. Z hlediska umístění ve vztahu k městu se tedy jedná o strategické místo. Osobně v rekonstrukci spatřuji ještě jednu velmi zásadní příležitost, a to vytvoření důstojného centra města, které městu chybí. Snaha o vznik náměstí byla již od devatenáctého století, a ač byly v regulačních plánech plochy pro náměstí vytipovány, vlastní realizace se nikdy nedočkalo. Nyní máme možnost takové centrum vytvořit a navíc oživit zchátralou a nevzhlednou budovu.

Skvělou zprávou, na kterou mohou být zdejší obyvatelé pyšní, je proběhlá architektonická soutěž, do které se přihlásilo opravdu mnoho ateliérů. Bohužel v naší zemi nebývá ještě zvykem, aby se veřejný prostor řešil formou architektonické soutěže. Myslím, že je to nejlepší platforma pro kvalitní ztvárnění veřejného prostranství, které často bereme za samozřejmé. Výstupy z architektonické soutěže byly prezentovány ve Společenském domě v září 2017. O stavu mlýna si mohli zájemci udělat představu při komentované prohlídce 23. a 24. září stejného roku. O vítězi architektonické soutěže rozhodovala komise složená ze zástupců města, architektů a zástupců památkové péče, neboť areál mlýna je zahrnut do krajinné památkové zóny Slatiňansko-Slavicko a navíc je nejbližším sousedem národní kulturní památky – zámku. O architektonické soutěži si lze více informací dohledat na stránkách České komory architektů.