* 14. května 1835, Vídeň + 21. prosince 1908, Praha1
Jiří Kristián kníže Lobkowicz, uváděn též jako Jiří Kristián kníže z Lobkovic, německy Georg Christian von Lobkowitz byl český šlechtic z rodu Lobkoviců a konzervativní politik, jeden z nejvýznamnějších představitelů zemské samosprávy Českého království (v období let 1871–1872 a 1883–1907 nejvyšší maršálek Českého království) a člen poslanecké i panské sněmovny Říšské rady; stoupenec českého státoprávního programu. Je po něm pojmenováno náměstí Jiřího z Lobkovic v Praze na Vinohradech.1
V letech 1871–72 a 1883–1907 vykonával funkci zemského maršálka Českého království, na kterou rezignoval rok před smrtí (†21. 12. 1908).
Funkce maršálka měla historické kořeny, původně byla určená pro podkoní, pak vysokým dvorským a zemským hodnostářům, která byla po vzniku republiky v roce 1918 zrušena a nahrazena předsednictvím.
Historici zaznamenali památný projev Lobkovice v zemském sněmu, související s jeho vizí, kterou viděl, resp. pokládal za perspektivní ze své pozice zkušeného politika. Tomu předcházelo v roce 1871 jednání s rakouským premiérem Hohenwarthem o možném vyrovnání, které však
skončilo neúspěšně. Citace slov projevu Lobkovice, který pronesl jménem státoprávní šlechty: „Nevíme, jaká bude doba nejblíže příští, tolik však
víme, že právo musí zůstat právem, a že těch, kteří si je umínili hájit, vítězství nemůže uniknout. Mám přesvědčení, že navzdory všem překážkám přijde konečně doba, kdy Království české vstoupí v práva jemu patřičná.“2
Tato slova autora šlechtí, konce monarchie se ale nedočkal. Za své liberální názory si zaslouží připomenutí. Byl stoupenec českého státoprávního programu ve složité době politických střetů za naší identitu.2
- Jiří Kristián Lobkowicz – Wikipedie (wikipedia.org)[↩][↩]
- Ozvěny 9/2022 – Milan Vorel: Kníže Jiří Kristián Lobkovic byl v roce 1905 zvolen čestným občanem Slatiňan[↩][↩]