Minář: Příčiny současného politického srabu a cesta z něj

Výrazný politický aktivista Mikuláš Minář se v článku Je to v podstatě chartistickej trik v Přítomnosti zamýšlí nad příčinami současné neutěšené vnitropolitické situace a jak z ní.

Podle něj ve velké části společnosti panuje “blbá nálada” a nedůvěra v demokracii, kterou způsobuje nedostatečně fungující politika a chybějící nebo zkreslené informace. To je výzva i pro slatinak, pokud nechceme jen tak přihlížet k ztrácení svobody.

Z článku vybírám (otázky jsou zjednodušeny):

V čem spočívá současná velká podpora populistů?

Podle mě je to zase kombinace více faktorů, které jsem si pojmenoval jako „pět NE“ (…)

  1. Neúspěch znamená, že jistá část naší společnosti (…) má pocit, že to, jak se vyvinula naše společnost po roce osmdesát devět (…) je v podstatě neúspěch. Mají pocit, že systém nějak zásadně selhává a že oni osobně jsou v podstatě poražení z listopadu osmdesát devět … Přičemž bych to rozdělil na dvě skupiny.
    1. V první je ten pocit neúspěchu v podstatě objektivní: lidi, kteří se chytli do dluhových pastí a mají exekuci (…) Pokud se takto postižený člověk dostane do takové pasti a nemůže se z ní dostat, přestane věřit ve spravedlnost a začne si říkat, k čemu mi je demokracie, když já z ní osobně nic nemám.
    2. Pak je nějaký subjektivní pocit neúspěchu, který v podstatě znamená, že nezáleží tolik na tom, jak se máme – možná se máme i lépe, než jsme se kdy měli, ale přesto se dotyčný cítí z nějakého důvodu neúspěšně: vše je podvod, tradiční média, politika, Evropská unie … Tento negativismus, sdílený po sociálních sítích, volí taky proti systému, ačkoli ti lidé se mají v podstatě dobře.
  2. Pak je Nedůvěra. (…) masa lidí ztratila důvěru v politiku jako takovou a v politiky – v podstatě od nich nic nečeká. De facto přistoupili na Babišovu tezi, že tradiční strany selhaly, jsou zkorumpovaný a tak dále. A zase – z části mají pravdu a z části je to nafouknutá, populistická věc.
  3. Třetí je Neinformovanost, (…) celá třetina Čechů vůbec nesleduje média, nikdy. Další třetina Čechů média sice sleduje, ale jenom ta bulvární plus sport (…) A jenom jedna třetina, která se v podstatě kryje se vzdělanou střední třídou a s vysokoškoláky, pravidelně sleduje seriózní zpravodajství z několika zdrojů.
  4. Nekompetence, – valná část obyvatel České republiky nemá v podstatě osvojené principy k „výkonu občanství“ (..) a snadno pak podléhají manipulaci.
  5. Poslední NE je Nejistota. Ta souvisí s globalizačním trendem (…) Člověk ztrácí jakoukoliv jistotu a vede ho to k tomu, že chce zatáhnout za ruční brzdu a vrátit se k nějaký jistotě, k nějakému konzervativnímu řešení, zastavit tento úprk a volí někoho, kdo mu nabízí něco, čemu rozumí.

Současný premiér je neodvolatelný

(Premiér) Babiš vyhlásil, že nikdy, nikdy neodstoupí a navíc se zdá, že jeho podpora neklesá. (…) Sešlo se pět takových mimořádných faktorů, který dohromady dělají to, že ta situace je zabetonovaná.

  1. Normální by bylo, kdyby premiér s kauzami, které má, sám rezignoval – buď kvůli vlastnímu svědomí, nebo že by neunesl ten tlak. Tohle tady ale nefunguje. (…)
  2. V normální zemi by následoval krok číslo dvě, totiž že by ho donutili rezignovat vlastní straníci. Ale ani toto nefunguje, protože ANO není standardní demokratická strana.
  3. Další krok, číslo tři, by byl, že ostatní strany nebudou dělat, že se nic neděje, nebudou s ANO obchodovat a parlament mu vysloví nedůvěru. Ale ani to nefunguje – provládní strany s Babišem čile kupčí, protože taky žádné skrupule nemají.
  4. Pak by byl v normální zemi krok číslo čtyři – prezident– Jenže prezidentem je Zeman, který rozhodně standardní hlava státu není, dělá si, co chce, a s Babišem je zadobře.
  5. K tomu je třeba přičíst obrovskou mediální moc, kterou Babiš má. (…) který vlastní třetinu médií a v dalších je velký inzerent, není problém si domluvit vystoupení v TV NOVA v hlavním vysílacím čase a tlumočit tam svoji verzi pravdy. Tím, že má peníze na marketing, je schopný vytvořit dostatečně silný mediální protitlak.

Co s tím.

  1. Politické strany by se měly hodně snažit, vyjít ze svých vyježděných kolejí a zjistit v terénu, co lidi chtějí. Některý z nich mají podle mne rok na to, aby se probraly a začaly jinak, nebo budou odepsaný.
  2. Zároveň je možné, že přijde nějaký nový silný politický hráč, což by mohlo být zajímavé.
  3. A co se týká občanské společnosti, myslím si, že největší výzva je vzdělávání – jak získávat kvalitní informace a zároveň se bránit informačnímu balastu a zvýšit tak svou občanskou kompetenci.

(…) Demokracii dělají demokrati, lepší demokracii lepší demokrati. A my stále ještě těmi demokraty, po kterých volal Masaryk, nejsme.

Ale přece lidí, kteří myslí kriticky, je ve skutečnosti pořád přibližně stejně, proč je dnes situace jiná?

Jenže dřív lidi byli řízení nebo se rozhodovali na základě informací, které se k nim dostávaly už strukturované, prošlé nějakým kritickým sítem, které prověřila zkušenost, tradice, dějiny, novináři… a sami neměli v podstatě možnost ovlivňovat společnost nějakými neověřenými toky informací, jako se to dnes děje přes sociální sítě.

Napsat komentář