Má svítit veřejné osvětlení celou noc?

Jedním z výdobytků moderní společnosti je veřejné osvětlení. Má dvě funkce: aby bylo vidět na cestu a aby se nedalo tak snadno krást. Ale zase jeho stavba, provoz a obnova stojí  miliony ročně, svítí nám do ložnic a zastiňuje noční oblohu, která odjakživa lidi fascinovala a inspirovala k přemýšlení o smyslu života.

noční obloha nad městem

V roce 2017 připravila komise složená z odborníků z různých ministerstev, svazů průmyslu a obcí a České astronomické společnosti zprávu pro vládu*2, podle které je

světelné znečištění (…) čím dál významnějším civilizačním problémem obtěžujícím vyspělé země nepříznivými vlivy umělého osvětlení na oblasti lidského zdraví, ekologie, ekonomiky, bezpečnosti a viditelnosti noční hvězdné oblohy.

V současné době světelné znečištění není v České republice právně ošetřené (…) a vnímáme absenci řešení této problematiky.

Pro vzhled a funkci veřejného osvětlení existují (vesměs nezávazné) normy.*6 V Česku je veřejné osvětlení podle zákona o pozemních komunikacích příslušenstvím pozemních komunikací, proto je zpravidla vlastní obec (v případě místních komunikací nebo průjezdních úseků silnic) nebo jiný vlastník komunikace. Český Zákon o obcích explicitně neobsahuje ani povinnost zajistit veřejné osvětlení, ani dobu jeho provozu. Jeho zřizování a provozování je tedy dobrovolnou aktivitou obcí*3, pokud ho samozřejmě nevyžadují jiné důvody, např. požadavek policie při stavbě přechodu. Zákon pouze přikazuje provozovat veřejné osvětlení u silnic a dálnic procházejících zástavbou, nikoliv však u účelových a obslužných komunikací, kterých je většina.*4*5

Dalším poslední dobou diskutovaným aspektem je barva světla. Modrá složka spektra obsažená v bílém, zejména “studeném” světle, má už při malém množství v noci negativní vliv na náš cirkadiánní rytmus, tedy zejména na produkci melatoninu*2 str. 17. V tomto ohledu jsou celkem bezpečné žluté sodíkové výbojky, kterým se však vyčítá, že nereprodukují správně barvy, anebo velmi teplé LED o teplotě do 2200K*2.

Ve Slatiňanech je asi nejvíce výhrad ke kulovým svítidlům značky Jermad, které svítí víc nahoru a do stran než dolů. Místo těch se však už 3 roky instalují v tomto ohledu mnohem lepší a úspornější, žel mnohem dražší, LED svítidla Guzzini.

Takto by veřejné osvětlení v žádném případě vypadat nemělo. V obou případech jsou použitá svítidla, která pro danou situaci nevyhovují svými vlastnostmi ani způsobem instalace.*2

Naše veřejné je v provozu celou noc a mnozí to bereme jako samozřejmost. Jsou však města a obce,  kde osvětlení kolem půlnoci vypínají, a také jim to přijde normální.

Tak třeba starosta Nasavrk Milan Chvojka říká, že u nich během týdne veřejné osvětlení na noc vypínají. Celou noc svítí jen o víkendech z pátku na sobotu a ze soboty na neděli a v období vánočních svátků a nového roku. Lidé tolik netrpí světelným smogem, zažijí občas opravdovou tmu a nebo si víc užijí nebe plné hvězd.

vánoční osvětlení Nasavrk

Vedoucí Majetkového odboru Lukáš Krejza upřesňuje, že zhasínání provozují už několik let od 23 do 4-5 hod. ranní. Jistě, že se občas někdo ozve proti, ale pozitivní ohlasy převažují, a tak v nejbližší době změnu neplánují. Nezanedbatelná je i finanční úspora, jak ve spotřebě, tak v údržbě, protože životnost zdrojů se počítá na odsvícené hodiny. Argument kriminality také zná, ale nepamatuje si, že by se nějaký takový případ za ty roky v Nasavrkách řešil, anebo že by v týdnu byla kvůli zhasínání větší kriminalita než o víkendu. Pouliční kamery mají IR osvětlení a tak vidí i ve tmě. Osvětlení mají (podobně jako my ve Slatiňanech) rozděleno na několik bloků. Každý má ve svém rozvaděči spínací hodiny, které zhasínání řídí. Při každé změně režimu se rozvaděče obejdou a nastavení se změní.

noční obloha nad lesem (pixabay.com)



V Miřeticích a přidružených osadách zavedli zhasínání už asi před 6ti lety,vzpomíná starosta Jaroslav Chour. Ale pak se začaly ztrácet drahé kovy a motory. Řešili se to asi půl roku, tak se muselo svícení v obci částečně obnovit: kolem 22:30 v Miřeticích zhasne přibližně každá druhá lampa a kolem 4 hodiny (když chodili lidi na ranní autobus) se zase všechny zaply. V osadách se v noci zhasíná dodnes. Jinak úspor dosahují také postupnou výměnou starých svítidel za LED.

Nabízí se vyzkoušet zhasínání i ve Slatiňanech. Např. od 24:00 do 5:00 ponechat svítit jen silnice (TGM, Vítězství). Třeba po 2 měsících by se zkouška vyhodnotila, porovnala by se kriminalita s předchozím obdobím a pak by se rozhodlo, jestli se vyplatí svítit celou noc nebo pokračovat.

Např. pedagog František Hurta ze Škrovádu by zhasínání uvítal, protože má zrovna jednu Jermad kouli hned vedle okna do ložnice. Ani žaluzie prý k zastínění nestačí, musel pořídit ještě důkladné závěsy.

Zastupitelka Kamila Picpauerová (Sedma) věří, že finanční úspora a menší světelný smog by za vyzkoušení stály.

Podobně jsou pro vyzkoušení zhasínání členové Výboru pro ŽP Vlastimil Peřina a Daniel Vychodil.

Bývalá starostka a dnešní radní Marie Málková (ODS) si také myslí, že v noci na ulicích svítíme zbytečně.

petice proti osvětlení Jarda Koreček

Přitom už v roce 2009 předseda Okrašlovacího spolku Škrovád Jaroslav Koreček proti zdravotním dopadům VO s koulemi zorganizoval petici, avšak bez většího ohlasu samosprávy.

Podívejme se ještě, jak by to vyšlo ekonomicky. Ve Slatiňanech máme aktuálně 620 sloupů a výdaje na elektrickou energii na veřejné osvětlení byly v loňském roce 739 tis. Kč a dalších kolem 1 až 5 mil. ročně jde na rozvoj, údržbu a obnovu.

ilustrační obrázek – zdroj: freepik.com

Při průměrné době provozu 4000 hodin ročně*7 vychází jedna hodina provozu na 184 Kč jen na elektřině a odhadem dalších 150 Kč na údržbě opotřebení plynoucího z provozu (hlavně výměně zdrojů). Když vyloučíme silnice TGM (kterou si má beztak osvětlovat ŘSD) a Vítězství, tak jsme odhadem na 300 Kč/h, což při 5-ti hodinovém zhasnutí dělá kolem 380 tis. Kč každý rok k dobru. Tyto peníze by bylo možno nějak cíleně využít. (Zbylo by myslím dost i kdyby se mělo přispívat na plechové okapové svody po případně ukradených měděných:)

poměr vnímání jasu proti svítivosti (jasu) zdroje
LED svítidla iGuzziny Street

Je tedy pravda, že nově instalovaná LED svítidla (např. v Čechově ulici) prý snižují vprostřed noci poněkud výkon. Není to však moc patrné, nejspíš kvůli k tomu, že vnímání jasu je vůči vyzářenému výkonu logaritmické (při 10 x menším výkonu se jas zdá třeba poloviční). Bohužel přenastavování tohoto režimu musí provádět odborná firma na každém svítidle zvlášť, což je velmi drahé a tak se to nedělá. Navíc LED svítidel bude ve městě i po dokončení Schmoranzovy jen asi 1/10, takže efekt na celkovou spotřebu a světelný smog bude ještě dlouho spíš marginální.

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.