• Podvodníci získávají na důvěřivých inzerentech přístup k jejich účtům a zneužívají i uprchlíky jako bílé koně
• Téma: Prevence kriminality

Michaela prodávala žehličku na Facebook Marketplace a podvodník slíbil, že jí peníze předem pošle přes web kurýrní služby Balíkovna, přes níž se měla přihlásit do svého bankovnictví. Také ona o podobné funkci na placení bazarového zboží dříve neslyšela. Protože ale vše vypadalo věrohodně, na odkaz zaslaný podvodníkem klikla. „Snažila jsem se přihlásit do svého účtu, ale stránka se strašně dlouho načítala a zároveň mi na mobil chodily nové a nové přihlašovací klíče. Do toho mi psal chatbot, který se mě ptal, kde si má zásilku vyzvednout kurýr, i když k odesílatelům kurýři běžně nejezdí. Zpětně si říkám, že snahou bylo odvést mou pozornost,“ soudí influencerka, která v daný moment jednala impulzivně a nad okolnostmi nepřemýšlela. „Musela jsem klikat pořád dokola a byla při tom naštvaná na Balíkovnu, jaká je to špatná služba. Mezitím mi dorazilo potvrzení na převod dvaceti tisíc, což jsem v tom záchvatu klikání omylem potvrdila. Ani ne sekundu na to mi došlo, co se stalo, už to ale nešlo vzít zpátky,“ popisuje Michaela, která s policií krádež starou jen několik dní stále řeší. Její banka jí už ale zamítla reklamaci, protože platbu sama potvrdila.¹

Čeští mluvčí, kteří z call centra volali lidem v tuzemsku, se vydávali například za bankéře České spořitelny. Předem vytipovaným klientům finančního domu tvrdili, že jejich konto je v ohrožení a peníze je potřeba převést na jimi doporučený „bezpečný účet“. Věrohodnost skupiny zvyšovali falešní policisté, kteří daným lidem po „bankéřích“ rovněž volali a jejich historku potvrzovali. Punc pravosti ale podvodu dodávala především technologie takzvaného spoofingu. Ta zlodějům umožnila napodobit jakékoliv telefonní číslo. Podvedeným se tak na mobilech zobrazilo, že jim volá právě někdo z jejich banky nebo od policie.¹

Manažerovi firemní pobočky v Rumunsku přišla na WhatsApp zpráva z profilu, který se podobal právě řediteli Cicmanovi. Šéf psal, že se s manažerem potřebuje rychle spojit, a poslal link do videokonferenční aplikace Teams. Rumunský manažer se obratem připojil ke schůzce, které se účastnili deepfake kopie ředitele Cicmana a muž vystupující jako externí právník firmy. Většinu hovoru mluvil údajný právník, který se snažil zjistit zůstatky na firemních kontech. Falešný ředitel na online mítinku mluvil jen krátce – zřejmě proto, aby nedošlo k odhalení podvrhu. Řekl například, že už je dva týdny mimo kancelář. To ale bylo manažerovi divné, protože se s ředitelem ten den viděl osobně. Napsal mu proto stranou do firemního chatu, kde mu pravý šéf potvrdil, že se žádného videohovoru na Teams neúčastní.¹

Obrana:

1. „Nikdy na žádost volajícího nepřevádějte peníze ze svého bankovního účtu na jiný účet nebo je nevkládejte do vkladomatu, a to ani v korunách, ani v kryptoměně.“²
2. Pokud druhá strana nutí člověka na síti jednat ve spěchu, straší ho hrozbou ztráty peněz nebo nabízí nestandardní formu převodu financí, vždy je lepší zpozornět, zpomalit a všechno si důkladně prověřit.¹

Dále k  tématu

Okradli ho na internetu, rozjel proto databázi bazarových podvodníků. S nákupem nespěchejte, radí aktivista (denikn.cz)(placený obsah), rozhovor s autorem webu Podvod na bazaru | Sbazar, Bazoš, Facebook.

Podvedení nebo podezření hlaste na policii standardní cestou: Oznámení trestného činu – Policie České republiky

1. „Školil jsem o bezpečí na síti, přesto mě obrali o desítky tisíc.“ Online podvody se nevyhýbají ani zkušeným uživatelům (denikn.cz) – odemčený článek[↩][↩][↩][↩]
2. web kybertest.cz, kde bankovní asociace spolu s policií a Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost shrnuje hlavní typy internetových podvodů a obrany proti nim[↩]