Nový územní plán finišuje

Příští pondělí se chystá první veřejné projednání dlouho připravovaného nového Územního plánu. Územní plánování je nezbytné k tomu, aby obec, kraj a stát měly nějakou koncepci. Územní plán představuje společnou dohodu občanů, úřadů a jejich zastupitelů (tedy města), co bude kde na katastru města umístěno. Územní plán nejde až do detailu, např. vzhled budov či povrch ulic řeší dílčí územní studie.

Územní plán připravuje pořizovatel (v našem případě Odbor územního plánování MÚ Chrudim) spolu s architektonickou kanceláří ve spolupráci s Výborem územního plánování jmenovaným Zastupitelstvem.

Zeptal jsem se lidí, kteří k tomu mají co říci:

Dosud platí územní plán z roku 2006, ale už od roku 2012 se připravuje kompletně nový územní plán. Proč se dělá nový, nestačilo jen aktualizovat starý?

Jiří Urválek, člen současného Výboru pro územní plánování za TOP09, říká, že neexistuje starý či nový ÚP. Ten dosud platný by se měl podle Stavebního zákona ve čtyřleté lhůtě pravidelně vyhodnocovat tzv. Zprávou o uplatňování ÚP, která se předkládá zastupitelstvu. Z uvedeného vyplývá, že zpracovaný ÚP by se měl pořizovatelem pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat s následným provedením patřičných úprav ÚP, které se pak provádějí z rozhodnutí zastupitelstva.

Zdeněk Havlík z MÚ Chrudim za pořizovatele podotýká, že se projednává ÚP Slatiňany, zatímco doposud platí ÚPO Slatiňany, který by přestal do roku 2022 platit a proto se pořizuje nový ÚP. Jde o reakci na nový stavební zákon platný od 1.1.2007, ze kterého vyplývá, že územní plány schválené do 31.12.2006 musí být zrušeny a nahrazeny.

Starý ÚPO navíc schvalovalo zastupitelstvo a nešel soudně přezkoumat, zatímco nově zastupitelstvo vydává územní plán ‘opatřením obecné povahy’ a ten je soudně přezkoumatelný.

Jaké jsou nejvýznamnější rozdíly mezi novým a starým územním plánem?

Jan Brůžek, předseda současného a člen minulého Výboru pro územní plánování a člen Sedmy, vysvětluje, že nový územní plán je pořizován podle nového Zákona o územním plánování, který změnil podmínky pro vymezování zastavitelných ploch – např. podmínky pro vyjímání pozemků ze Zemědělského půdního fondu.

Viditelnou změnou je redukce ploch určených pro výrobu a skladování, naopak plochy k bydlení jsou nově vymezeny. Nově vznikající ÚP přistupuje citlivěji k ochraně cenných území, zejména památkové zóny Slatiňansko-Slavicko.

Podle Tomáše Růžičky, předsedy minulého výboru pro územní plánování, nebyly v původním ÚP např. žádné regulativy pro Borek. Aktualizovali přípravu na obchvat (např. zrušení sjezdu u nádraží), snažili se navázat na ÚP okolních obcí, ošetřit ochranu cenných lokalit v okolí města před zastavěním. V neposlední řadě byla upravena regulace výstavby v chatových oblastech.

Proč trvala příprava tak dlouho? Skoro to vypadá to, že až díku novému vedení na městě se to konečně dotáhlo.

Miloslav Hudec, člen minulého výboru pro územní plánování, poznamenal, že si málokdo dokáže představit, jaké úsilí se musí vynaložit k získání jednotlivých vyjádření, kolik času museli vynaložit při různých jednáních, bohužel i se státními institucemi. Nové vedení tak dostalo do rukou již hotové podklady se VŠEMI vyjádřeními a podpisy.

Jan Brůžek píše v Ozvěnách, že celý proces pořízení nového územního plánu je dost zdlouhavý a složitý. Je standardní, že pořizovací období trvá několik let. Samotné zpracování územního plánu zahrnuje:

  1. Průzkumy a rozbory projektantem,
  2. Zadání projednání a schválení – provádí pořizovatel (MÚ Chrudim).
  3. Projektant vytvoří Návrh územního plánu pro projednání.
  4. Společné jednání s dotčenými orgány, úpravy návrhu – organizuje pořizovatel, vyjadřují se zastupitelé a dotčené orgány, veřejnost uplatnit připomínky, dotčené orgány dají svá stanoviska. Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem došlé dokumenty vyhodnotí a projektant je případně zapracuje. V případě našeho ÚP bylo takových vyhodnocení v průběhu několika let celkem jedenáct.
  5. Veřejné projednání (13.5.2019 ve 14h na )
  6. Vydání návrhu zastupitelstvem

Větší délku pořizovacího období spatřuje v množství podnětů, připomínek a záměrů ať už jednotlivců, tak větších investorů, plynoucích také z lukrativní polohy Slatiňan. Město od počátku zastává kontinuální postoje, zejména v ochraně cenných lokalit. Kdyby ustoupilo tlakům k umožnění výstavby v některých lokalitách, tak by možná bylo pořízení nového územního plánu o nějakou ne příliš výraznou dobu kratší, avšak změny v těchto lokalitách by byly nevratné a staly by se precedentními pro další cenná území.

Zdeněk Havlík upřesňuje, že nešlo o přípravu, ale o první 3 etapy projednání územního plánu (průzkumy a rozbory, zadání ÚP, návrh ÚP). Během nich bylo navíc zjištěno velké množství chyb, které bylo nutno opravit. Dále se objevilo i velké množství požadavků na úpravu, na které ne vždy panoval jednotný názor. Množství připomínek bylo nezvykle vysoké, a tím i množství společných jednání vedoucích k úpravám dokumentace a to jak s městem Slatiňany, tak i s dotčenými orgány. K této dokumentaci navíc nebyl vydán souhlas nadřízeného orgánu KrÚ Pardubice, bez kterého nebylo možno pokračovat dále. Bylo nutno vyřešit i nesouhlasná stanoviska dotčených orgánů. Další zdlouhavou komplikací bylo řešení stávajících chat v části Borek.

V minulých volebních obdobích byl územní plán prioritou Sedmy. Dokonce i současné vedení města toto respektuje a umožnilo Sedmě (ač v opozici) vedení výboru pro územní plánování. Sedma je přitom známá (a mívá to ve volebních programech) dosti konzervativním přístupem k rozšiřování města. Tedy že se snaží brzdit zastavování krajiny a přílišné roztahování obce a že klade velký důraz na zachování zeleně a její všeobecnou dostupnost pro všechny.

Čím si tuto podporu Sedmy v územním plánování vysvětlujete – že by na to ostatní strany hleděly podobně, nebo že s těmi jednáními má historicky mnohem větší zkušenosti anebo to prostě pro ostatní strany není taková priorita?

Místostarosta Stanislav Šťastný vysvětluje, že pro koalici ODS a TOP09 je rychlé dokončení územního plánu jednou z priorit, která je obsažena i v koaliční smlouvě. Územní plán je základní strategický dokument obce, který by měl zohledňovat trvale udržitelný rozvoj města umožňující novou výstavbu, ale s citem pro zachování vzhledu města a samozřejmě s ohledem na ochranu cenných lokalit před jejím zastavěním a ochranou životního prostředí.

Zastupitelé koalice usoudili z volebních výsledků Sedmy a jejích priorit týkajících se územního plánu a při zachování jisté kontinuity je férové respektovat přání Sedmy mít nadále svého pověřeného zastupitele pro ÚP. Zároveň jsme nominovali do Výboru pro ÚP naše dva zástupce, abychom mohli aktivně vstoupit do procesu tvorby nového ÚP a dodat tak další impulz pro jeho rychlé dokončení, jelikož město Slatiňany je jedno z posledních měst, které v okresu Chrudim dosud nemá schválený nový ÚP (dosud platný je z roku 2006).

Dominik Pavliš, člen současného i minulého Výboru pro územní plánování za KDU-ČSL: Nemyslím si, že by v ostatních stranách chyběl cit pro zachování vzhledu města v souvislosti se zachováním zeleně. Ovšem nelze Sedmě upřít tah na branku co se týká právě zájmu o vzhled města, o zachování historických dominant a jiných opomíjených a vzácných prvků v našem městě.

Pokud má někdo problém s tím, že Sedma, ač v opozici má svého člověka ve vedení výboru pro územní plánování, tak mohu s jistotou konstatovat, že svoji práci odvádí velmi svědomitě a zodpovědně.

Jan Brůžek věří, že za tím je snaha o udržení kontinuity v postojích města při pořizování ÚP.

Kolik vůbec stojí vyhotovení nového územního plánu?

Jiří Urválek: projekční firma má ve smlouvě 465 tis vč. DPH.

Veřejné projednávání je naplánováno na 13.5., pak je týden na připomínkování. Co můžu jako občan připomínkovat?

Podle Jana Brůžka představí projektant územní plán a občané zde mohou klást otázky nebo si nechat vysvětlit, co je zajímá. Stanoviska, námitky nebo připomínky se pak podávají písemně do sedmi dní po veřejném projednání. Námitky mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, zatímco připomínkovat může každý občan v podstatě cokoli.

Zdeněk Havlík dodává, že připomínky a námitky k návrhu řešení územního plánu, a to jak ke grafické, tak k textové části dokumentace, je třeba podat písemně do 20. 5. na adresu pořizovatele uvedenou ve vyhlášce.

Kdo rozhoduje o přijetí či nepřijetí připomínky a jaká je možnost odvolání?

Podle Zdeňka Havlíka budou připomínky vyhodnoceny pořizovatelem a určeným zastupitelem. U námitek bude navíc připraven návrh rozhodnutí o námitce. Definitivní rozhodnutí o námitce a souhlas s vyhodnocením připomínek dává pak zastupitelstvo města Slatiňany za podmínky, že s navrženým řešením souhlasí i dotčené orgány (jako např. na úseku ochrany životní prostředí, CHKO Nasavrky atd.). Proti ÚP Slatiňany nelze podat opravný prostředek, možný je soudní přezkum ÚP.

Jaký bude další postup?

Po veřejném projednání proběhne vyhodnocení připomínek a návrh rozhodnutí o námitkách, pokračuje Zdeněk Havlík. Musí být vyřešeny i případné nesouhlasy dotčených orgánů. Lze očekávat, že i v této etapě bude námitek uplatněno hodně a že bude některé námitce vyhověno. Návrh rozhodnutí o námitkách bude předložen zastupitelstvu města a dotčeným orgánům.

Vyhovění námitce či připomínce, ke kterým zřejmě dojde, bude znamenat opakované veřejné projednání k měněným částem územního plánu.

Jan Brůžek doplňuje, že poté se musí opět vyhodnotit připomínky a námitky, schválit zastupitelstvem a zapracovat do návrhu. Nakonec zastupitelstvo územní plán jako celek schválí a vydá.

Jiří Urválek naznačuje, že diskusí bude ještě dost a uvádí jeden příklad: V návrhu ÚP jsou v oblasti Sečské ulice vyznačeny lokality „BI“ a tyto dle regulativů umožňují bytovou výstavbu i bytových domů. Proto jsem se na posledním výboru pro ÚP ptal proč to tam máme? To tam chceme bytovky? Tato lokalita je řešená nešťastně a musí se přepracovat a doufá, že to ostatní zainteresovaní uvidí stejně.

Odkdy bude platit?

Zdeněk Havlík momentálně nedokáže určit termín, kdy bude územní plán hotov, protože v tuto chvíli neznáme všechny námitky a připomínky. Za pořizovatele by byl rád za rok 2020.

Bude možno v budoucnu měnit platný územní plán a jak?

Jan Brůžek vysvětluje, že změnit územní plán je možné pořízením “Změny územního plánu”. Rozhodnout o pořízení změny územního plánu musí zastupitelstvo města.

Jiří Urválek: Ano – jak jsem uvedl, do 4 let se musí provést vyhodnocení ÚP, což může dát impulz k nějaké změně. Jinak podnět k úpravě ÚP může podat občan, oprávněný investor atd.

Slatiňany mají ve svém okolí několik výjimečně pěkných míst, která jsou vesměs na soukromých pozemcích. Dá se tedy očekávat, že i nadále bude napětí mezi snahou oplotit si ta místa a mít jen pro sebe, případně je draze prodat, a snahou nechat je přístupné pro všechny, což se někdy daří, někdy méně. Zmiňme Třešňovku, Kochánovice či Borek.

Aktuální návrh s rozšiřováním zástavby do těchto míst nepočítá. Možná to je tím, že územní plán měla po celou dobu přípravy jako prioritu Sedma, která se tomu dosti bránila. Myslíte, že je to hájení přístupnosti těchto míst nadále udržitelné a nepřehání se to zase moc?

Podle Jana Brůžka bojuje Sedma za zachování cenných lokalit a snaží se, aby zástavba v takových lokalitách nebyla umožněna. Naopak usiluje o vyčlenění dostatečného množství ploch určených k zastavění ve vhodnějších lokalitách, přičemž výběr je ovlivněn současným územním plánem.

Dominik Pavliš vysvětluje, že ve chvíli, kdy se pustí pomyslná uzda a začne se stavět všude tam, kde to jenom půjde, nebude již cesty zpět. Ať už se jedná o soukromé pozemky, či pozemky nabyté k developerským záměrům. V poslední době se rozrůstají novostavby rodinných či bytových domů na perifériích obcí, otázkou je, kam až to může dojít, nebo lépe, kam až to chceme či nechceme nechat dojít. A ruku na sdrce, někdy je to pecka, co nám někteří stavebníci naservírují na okraje měst a obcí…

Rozumím zklamání či rozhořčení vlastníků lukrativních pozemků, že jim regulativa plynoucí z ÚP neumožní nebo přinejmenším znesnadní zhodnocení takových pozemků. Ale stejně tak tato regulativa ochrání např. krajinotvorný ráz. Neválcujme naši krajinu do té míry, kdy nám zbydou oči pro pláč. ÚP ale zcela určitě nevytváří pomyslný STOP novostavbám, pouze jasně vymezuje mantinely, mimo jiné zceluje již zastavěné oblasti s přihlédnutím na již zmiňovaný krajitvorný ráz. Nutno připomenout, že k tvorbě ÚP jako celku se vyjadřuje nespočet dotčených subjektů, tedy zdůrazňuji, že ÚP netvoří pár jedinců, kterým se líbí to či ono.

Jiří Urválek míní, že to není věc Sedmy nebo nějaké jiné skupiny, ale že již úvodní paragrafy Zákona o územním plánování jasně definují cíle a je jen na nás zda budeme zákony respektovat a zda si vytvoříme kvalitní ÚP, který podobným excesům ve výstavbě může zabránit. Nejde jen o zeleň ale také o kvalitní ornou půdu.

Dnes máme mnohem více možností trávení volného času či si pořídit vlastní dům, než za komunistů, takže logicky klesá zájem o zahrádky a chatky. Ty jsou často ve pěkných místech, a tak to mnohé svádí zabydlet se tam natrvalo, ačkoliv tam nebývá potřebná vybavenost, tedy komunikace, sítě, svoz odpadu, pošta apod.

I u nás máme takové “rekreační plochy”, kde se víc bydlí, než rekreuje, kde zastupitelstvo postupně povoluje výstavbu domů – Presy, Kaštanka a Píšťovy. V novém územním plánu jsou to stále plochy k rekreaci. Nebylo by čistší převést je na plochy pro bydlení s tím, že město nutnou infrastrukturu doplní, když tam v minulých letech výstavbu povolilo a už k bydlení de facto slouží?

Zastupitelstvo nemůže postupně povolovat výstavbu domů, to povoluje stavební úřad, ne zastupitelstvo, říká Jan Brůžek. Změna regulativů pro jakékoliv území se musí provést jedině změnou územního plánu a ta byla ve Slatiňanech přijata pouze jedna. V této změně byla skutečně v některých rekreačních oblastech umožněna výstavba větších rekreačních objektů, než tomu bylo před jejím přijetím. Připouštím, že ne všude to bylo vhodné a je to jasná ukázka podlehnutí vnějším tlakům. V novém územním plánu je pro jednotlivé rekreační oblasti nastaven podíl zastavěné plochy vůči ploše pozemku, což by mělo předejít nevhodnému osídlování rekreačních ploch.

V minulých letech se ve Slatiňanech povolilo leccos, nad čím mi zůstal rozum stát, říká Jiří Urválek. Bohužel si někdo udělal z ÚP „trhací kalendář“ a toto dědictví tu dnes máme. ÚP doplněný o propracovaný Regulační plán je pro něj něco jako svátost. Proto je proti přeměně rekreačních ploch na plochy pro bydlení, nehledě na chybějící infrastrukturu, ochranná pásma a další problémy s tím spojené.

Je nějak zajištěno, že se podle podobného scénáře začne stavět třeba na Borku?

No právě proto jsou v novém ÚP nově zavedeny regulativy i pro tuto oblast, pro kterou dosud žádné nebyly, podotýká Tomáš Růžička.

Jan Brůžek doplňuje, že hlavním rozdílem od ostatních rekreačních oblastí je, že většina tohoto území se nachází na lesních pozemcích, které neumožňují žádnou další výstavbu.

V návrhu nového ÚP se neprojevila snaha zakrýt ošklivé účelové budovy na příjezdových komunikacích pruhem zeleně nebo obytnou ulicí.

Hala při vjezdu do Slatiňan od Chrudimi – NOPO (mapy google)

Řešilo se to, proč to nedopadlo? Překvapuje mě, že toto se neřeší, když vnímám důraz na vzhled a zeleň v jiných částech města (renovace chodníků, Švýcárna, udržení Třešňovky a Kaštanky apod.).

Dominik Pavliš míní, že když budeme posuzovat subjektivně pohled na modrou a hranatou, nemusíme dojít vzájemné shody. Navíc realizace takových opatření není jednoduchá. Jen namátkou: nutno jednat s vlastníky pozemku resp. získat jejich souhlas, regulace v souvislosti s pozemní komunikací, rozhledové poměry a jiné.

Jiří Urválek má konkrétnější pohled, tedy že tato modrá hala se mohla řešit vhodněji v územním a stavebním řízení. Bohužel tato část Slatiňan od betonárky, přes řadovky,  Arkov a dál na západ je podle jeho názoru typickým příkladem nevhodné kombinace ploch výroby, služeb, bydlení a zemědělské výroby. Navíc je v celé oblasti orná půda v I. třídě ochrany, takže by se zde vůbec nemělo stavět.

schodiště ve Škrovádě v novém návrhu územního plánu

Řeší nový územní plán zachování průchodů a schodišť, které usnadňují pěší pohyb po městě, aby je nepostihl osud zabetonovaného schodiště z Medunovy ulice na nábřeží?

Tomáš Růžička: město má Plán pozemních komunikací, který se měl zapracovat do nového územního plánu.

Podle Václava Hoffmana z Odboru výstavby MÚ Slatiňany se musí o zachování drobných (většinou pěších) komunikačních propojení a schodišť ve stávající zástavbě města postarat především samospráva. Územní plán řeší tuto problematiku pouze obecně a dává v každé funkční ploše možnost řešit její přípustnou formu komunikací – pěší, cyklistickou nebo motorovou. Což znamená navrhovat nové, ale i rušit stávající komunikační propojení. Jiná situace je v plochách navržených pro další rozvoj obce. Zde je třeba vypracovat regulační plán, územní studii, nebo alespoň dohodu o parcelaci, které určují poměrně podrobně i novou dopravní kostru příslušné lokality včetně komunikací pro chodce.

Děkuji za odpovědi a čas, který jste tímto věnovali informování veřejnosti.

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.