Výtah z dvou podcastů s politologem Janem Charvátem na ČRO12:
Navzdory tomu, že v České republice žije jen malá muslimská komunita, odhadovaná na 20-30 tisíc lidí, převážně cizinců, což je v podstatě miniaturní počet, téma islámu a muslimů zde nesmírně silně rezonuje. Tento nepoměr mezi realitou a vnímáním, kdy lidé v průzkumech často výrazně nadsazují počty muslimů, pramení z potřeby společností mít univerzálního obětního beránka, někoho, kdo může za vše špatné. Historicky po druhé světové válce přestali tuto roli z pochopitelných důvodů hrát Židé, a tuto roli „Černého Petra“ si „vylosovali“ muslimové.
Islamofobie funguje na podobných principech jako rasismus, ačkoli lidé, kteří nemají rádi muslimy, často zdůrazňují, že islám není rasa, aby se vyhnuli nařčení z rasismu. Velká část muslimů, se kterými se setkáváme, však pochází ze severní Afriky či Blízkého východu a mají jinou barvu pleti, čímž je rasový moment přítomný. To umožňuje vymezovat se vůči lidem jiné barvy pleti, aniž by člověk riskoval obvinění z rasismu. Stejně jako u rasismu a dřívějšího antisemitismu se i islamofobie staví na generalizaci a paušalizaci, kdy jsou všichni lidé s určitými znaky chápáni jako stejní a zodpovědní za činy ostatních se stejnými znaky. Narozdíl od tradičního antisemitismu, který vnímal Židy jako skryté a mocné, islamofobie vnímá muslimy jako ty, kterých je hodně a kteří stojí přímo proti nám, ačkoli nemusí být mocní. Jsou vnímáni jako nepřátelé, kteří nám mohou škodit a provádět teroristické útoky, což je moment, kterému lidé rozumí.
V českém prostředí je silná rezonance tématu mimo jiné právě proto, že tu muslimové nejsou. Nemáme téměř žádnou osobní zkušenost, která by mohla vyvrátit předsudky o jejich nepřátelském chování. Naše varianta antiislamismu je jiná než třeba ve Francii, protože tam islám znají – např. Marine Le Pen, neříká, že nechce muslimy nebo islám. Říká, že nechce lidi, kteří nejsou schopni se integrovat.
Tohoto nedostatku znalostí využívají populisté. Česká společnost navíc v minulosti prokázala připravenost na tento kvazi-rasistický přístup, patrný dříve ve vztahu k romské komunitě, neboli anticiganismu. Je příznačné, že téma anticiganismu v podstatě zmizelo z veřejného prostoru v roce 2015, v době, kdy prudce vystřelila do prostoru islamofobie. To ukazuje na myšlenku, že se společnost, jak cynicky poznamenal Adolf Hitler, nedokáže soustředit na víc nepřátel než na jednoho jediného, a tak se téma romské problematiky, které rezonovalo 90. léta, najednou nahradilo tématem islamofobie. Ačkoli islamofobie už nemá takový panický potenciál jako v roce 2015, stále rezonuje v dezinformační scéně a zvedá se po teroristických útocích. Tato hluboce zakořeněná myšlenka hledání obětního beránka, která se v minulosti soustředila na Židy a později na Romy, tak v současnosti v českém veřejném prostoru z velké části cílí na muslimy.3
starší relevantní článek na toto téma: Komárek Stanislav: Zamyšlení nad širšími souvislostmi strachu z islámu – slatinak.cz
- Vinohradská 12 s Janem Charvátem o ilamofobii /oddelovac/ iROZHLAS – spolehlivé zprávy[↩]
- Vinohradská 12: EXTRÉM 2, I. díl: Antisemitismus /oddelovac/ iROZHLAS – spolehlivé zprávy zpracováno pomocí AI notebooklm[↩]
- společenství farnosti Slatiňany[↩]