* 16.3.1912 Slatiňany + 3. 10. 1991
Lékař a spisovatel.
Narodil se v dnešní Jiráskově ulici č. p. 86 manželům Pejšovým. Otec Robert Pejša byl naddozorcem finanční stráže, matka Žofie roz. Terová v domácnosti. Kmotrem chlapce při křtu ve slatiňanském kostele se stal otcův přítel, akademický malíř František Reichmann, v té době již malíř známý a velice úspěšný, který od roku 1896 po celých dalších čtyřicet let žil s rodinou ve Slatiňanech mj. jako osobní malíř knížete Auersperga.1
Jiřímu Pejšovi záhy zemřeli oba rodiče, chlapce se ujali bezdětní manželé z Klatov, kteří mu umožnili vystudovat gymnázium a posléze i lékařskou fakultu University Karlovy v Praze.1
Po absolvování státního reálného gymnázia v Klatovech (1923–31) Pejša vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze; absolutoria dosáhl již 1939, promoval však až v dubnu 1946. Během války pracoval v Klatovech jako zdravotník: nejprve v ordinaci praktického lékaře, od 1943 byl laborantem místní nemocnice, do níž také po promoci nastoupil na místo sekundáře. Po roce 1947 pracoval jako obvodní a závodní lékař, nejprve souběžně v Železné Rudě a Čachrově (do 1952), poté v Žichovicích a Strašeni. Od 1954 byl vedoucím lékařem střediska Okresního ústavu národního zdraví Přeštice v Dobřanech a současně závodním lékařem místní psychiatrické léčebny a dolu Dobré štěstí; od roku 1958 působil jako vedoucí lékař zdravotního střediska v Dobříši a závodní lékař dobříšských podniků. Do důchodu odešel v roce 1971.2. Zemřel 3. 10. 19911.
Dílo
V letech 1977 až 1984 napsal knihy „Doktor na horách“, „Doktor v nemocnici“ a „Doktor na venkově“, pro zájem čtenářů byly vydávány opakovaně.1
Další dvě knihy se vztahují k jeho následnému životnímu období, kdy od roku 1958 působil jako obvodní a závodní lékař v Dobříši. Znal se a přátelil s mnoha známými osobnostmi vědeckého a kulturního života (Štěpánek, Vojta, Kainar, Štech, Kunc . . . .), vzpomínky na ně sepsal v knize „Doktor a jeho přátelé“. Byl lékařem a později i přítelem Jana Wericha, nahlédnout do jeho soukromí nechal v knize „S Janem Werichem vážně i nevážně“. Obě knihy vyšly po r. 1980.1