Ropa vydrží 50, plyn 100 a uhlí ještě 300 let. Nedostatková však nejsou jen fosilní paliva, ale i některé prvky.
Elektronika potřebuje mnoho prvků, asi třetinu periodické tabulky. A ne všech je dostatek, jak je patrné z „rybí“ tabulky na obrázku. Velikost políčka zde ukazuje dostupnost prvku na Zemi a barvy znázorňují, jak je který prvek nedostatkový. Červené jsou nejobtížněji dostupné a černá barva znázorňuje konfliktní suroviny, tedy takové, kvůli nimž se (hlavně v Africe) válčí. V obou případech může pomoci důsledná recyklace použitých elektronických výrobků.
Jedním ze středně nedostatkových prvků je také lithium, jehož spotřeba roste hlavně kvůli bateriím. Ale používá se i ve stavebnictví, farmacii apod.
A jedno z mála ložisek v Evropě, která mimochodem spotřebovává 1/4 světové produkce lithia, je u nás na Cínovci. Není však zatím jisté, jestli případná těžba zde bude ekonomická, protože lithium je uloženo v rudě, která se zatím ve světě nikde nezpracovává a náklady na zpracování jsou 2-3x vyšší, než z jiných současných zdrojů ve světě:ze solanek (rozpuštěné v slané vodě solných jezer) anebo v jiném dolu v Austrálii, odkud se však veškerá ruda zpracovává v Číně.
Vraťme se ke končící ropě: Biopaliva z řepky nejsou ani kvalitní, ani ekologická, protože se při jejich výrobě vyprodukuje víc skleníkových plynů, než rostliny během růstu spotřebují. Ačkoliv technologie je dosti pokročilá, stejně bez dotací není ekonomicky rentabilní. Jsou to biopaliva „první generace“. Palivo lze však vyrábět i z rostlinných a dřevěných zbytků v bioplynkách, to je „druhá generace“. Naděje vzbuzuje „Třetí generace“ biopaliv, kterou produkují mikroorganismy a řasy. Z takových organismů vznikla během milionů let většina ropy. Jejich velká výhoda je nenáročnost na živiny.
Informace převzaty z magazínu Přírodovědecké fakulty UK Přírodovědci.cz, z čísla 4/2018 zaměřeného na nerostné zdroje.