Byl zvolen přípravný výbor v jehož čele stál br. arch. Gustav Schmoranz, Kroužek, Pilař, ing. Potůček B.,Soukup, Konrád Jan. Družstvo dostalo do vínku od obecního úřadu 42 tisíc Kč a čistý výnos z kulturních akcí za 15 let 80 tis. Kč. Velkým mecenášem slatiňanského Sokola byl zdejší majitel zámku kníže F. J. Auersperg, který daroval nejen pozemek, ale jeho cihelna dodala zdarma cihly a z jeho lesů bylo přivezeno na pilu potřebné dřevo. Projekt na stavbu vypracoval zdarma1 br. Schmoranz.
Základní kámen sokolovny byl vsazen do zdiva 8. září 1935 za asistence starosty Sokola Josefa Bednáře v typickém stejnokroji spolu s dalšími účastníky této tělocvičné jednoty.
Jistý komentář si zaslouží i malá pamětní deska věnovaná Aloisi Jiroušovi, mistru zednickém a tesařském, který sokolovnu vystavěl. Je umístěna v levém vchodu vpravo. Sokolovnu vyprojektovat Gustav Schmoranz (1896–1967), jenž ve Slatiňan stavěl od roku 1924, respektive podnikal jako stavitel a architekt z rodinného domku čp. 21 na křižovatce. Sokolský památník z roku 1936 uvádí, že na pracích betonářských, zednických a tesařských participoval spolu a A. Jiroušem, přičemž oba byli aktivními členy Sokola.
Nadšení sokolstva při stavbě svého chrámu sportu patří rozhodně ke kladným stránkám mezilidských vztahů. Důvod, proč nebyl Gustav Schmoranz rovněž uveden na pamětní desce s Jiroušem byl prý jakýmsi projevem nedorozumění. Možná to byla zášť za celoživotním dílem jeho slavného dědečka Františka Schmoranze (1839–1902), potažmo rodu Schmoranzů vůbec, v dalším pokolení ve své profesi působící. Ještě doplňujeme, že slavnostní otevření sokolovny se konalo 12. 7. 1936.
- M. Lebduška: SOKOLOVÉ DĚKUJÍ Ozvěny 1/2024[↩]
Odkaz: Ozvěny 8/2018 M.Vorel: Základní kameny veřejných budov evokují poslední funkční období prezidenta T. G. Masaryka
Odkaz: Ozvěny Slatiňan 2003/10