Byl zvolen přípravný výbor v jehož čele stál br. arch. Gustav Schmoranz, Kroužek, Pilař, ing. Potůček B.,Soukup, Konrád Jan. Družstvo dostalo do vínku od obecního úřadu 42 tisíc Kč a čistý výnos z kulturních akcí za 15 let 80 tis. Kč. Velkým mecenášem slatiňanského Sokola byl zdejší majitel zámku kníže F. J. Auersperg, který daroval nejen pozemek, ale jeho cihelna dodala zdarma cihly a z jeho lesů bylo přivezeno na pilu potřebné dřevo. Projekt na stavbu vypracoval br. Schmoranz.
Základní kámen sokolovny byl vsazen do zdiva 8. září 1935 za asistence starosty Sokola Josefa Bednáře v typickém stejnokroji spolu s dalšími účastníky této tělocvičné jednoty.
Jistý komentář si zaslouží i malá pamětní deska věnovaná Aloisi Jiroušovi, mistru zednickém a tesařském, který sokolovnu vystavěl. Je umístěna v levém vchodu vpravo. Sokolovnu vyprojektovat Gustav Schmoranz (1896–1967), jenž ve Slatiňan stavěl od roku 1924, respektive podnikal jako stavitel a architekt z rodinného domku čp. 21 na křižovatce. Sokolský památník z roku 1936 uvádí, že na pracích betonářských, zednických a tesařských participoval spolu a A. Jiroušem, přičemž oba byli aktivními členy Sokola.
Nadšení sokolstva při stavbě svého chrámu sportu patří rozhodně ke kladným stránkám mezilidských vztahů. Důvod, proč nebyl Gustav Schmoranz rovněž uveden na pamětní desce s Jiroušem byl prý jakýmsi projevem nedorozumění. Možná to byla zášť za celoživotním dílem jeho slavného dědečka Františka Schmoranze (1839–1902), potažmo rodu Schmoranzů vůbec, v dalším pokolení ve své profesi působící. Ještě doplňujeme, že slavnostní otevření sokolovny se konalo 12. 7. 1936.
Odkaz: Ozvěny 8/2018 M.Vorel: Základní kameny veřejných budov evokují poslední funkční období prezidenta T. G. Masaryka
Odkaz: Ozvěny Slatiňan 2003/10