Proti stavbě se odvolali všichni ostatní účastníci původního řízení (byli tři Stanislav Tichý, Michal Bureš a Milan Sýkora). Někteří další se ohradili, že byli opomenuti.1 Hlavní důvod byly obavy z budoucích účinků navrženého provozu, ať se již jedná o prašnost, hlučnost, zvýšení dopravní zátěže či vzhledu stavby. Zároveň účastníci rozporovali vydaná závazná stanoviska výše uvedených dotčených orgánů, např.:.
* V závazném stanovisku odboru životního prostředí MÚ Chrudim chybí jako zdroj znečištění příjmový koš, který bude fakticky nejvyšším zdrojem znečištění ovzduší emisemi tuhých prachových částic, pročež dle odborného posouzení snadno plní zákonem předepsané limity.
* Odvolací orgán argumentuje tím, že koš bude plněn při zavřených vjezdových vratech, žádná vrata však nejsou projektována. Stavební úřad navrhl vrata doplnit, nicméně Národní hřebčín s doplněním nesouhlasil.
* Maximální provozní hodiny čističky za rok činí 50 hodin (tj. 2 dny ročně!), dále je uvedeno, že „Provozní doba sil bude 551 hodin za rok. Tyto údaje jsou klíčové pro stanovení výše předpokládané roční emise TZL.
* Akustická studie, o níž se opírá závazné stanovisko KHS, počítá s provozem pouze v denní dobu, ačkoli z podstaty instalovaného zařízení vyplývá, že ventilátory 6 ks skladovacích zásobníků budou spouštěny automaticky podle vlhkosti skladované komodity a nikoli podle denní doby, a budou tedy hlučet i v noci, kdy by limity pro noční hodiny nesplnily.
* Podobných detailů je celá řada1. Vydaná závazná stanoviska byla ovšem v rámci odvolacího řízení posouzena příslušnými nadřízenými správními orgány a jejich platnost byla fakticky potvrzena. Avšak odvolací orgán rozšířil okruh účastníků řízení a vrátil tak rozhodnutí k novému projednání. Stavební úřad koncem února tak obdržel 17 námitek od občanů.2
Stavební řízení vede náš stavební úřad a se stavbou dosud neměl problém a to i proto, že všechny dotčené orgány včetně Vedení památkové zóny Slatiňansko-Slavicko a Odboru životního prostředí v Chrudimi se stavbou souhlasí. Z účastníků řízení mají problém hlavně majitelé okolních nemovitostí, kteří se odvolali a proto bylo stavební řízení nyní vráceno téměř na začátek a počet účastníků byl rozšířen i o majitele vzdálenějších nemovitostí. Se stavbou byla nedávno seznámena i Rada města.34
Je možné, že to bude nenápadná stavba s tichým a čistým provozem, kam přijedou denně 3 Avie, který se nikdo nakonec ani nevšimne. Ale co když tam vznikne podobná zrůda, jako je betonový seník o kus dál, který bude hyzdit pohled na Škrovád ze všech stran ještě desítky let, zatímco teď je ještě možnost je např. nechat nějak zamaskovat nebo zakrýt třeba zelení nebo aspoň méně výraznou barvou? Co když se tam budou kolem klapačky a pod Třešňovkou prodírat 4 kamiony za den? Co když bude hukot ventilátorů do pozdní noci a od brzkého rána podbarvovat škrovádské večery na mnoho let?
Také se nabízí otázka, jestli si takovou stavbu nemohl hřebčín postavit např. ve svém areálu v bývalé cihelně, která není na kopci, ale v dolíku anebo u cukrovaru, kde už má stejně obrovské silo Agrofert, kam je mnohem lepší dopravní obslužnost a na výlety tam nikdo nechodí.
Jedná se údajně o šest sil o průměru 3 m na betonové desce. S dopravním mostem bude výška 11 m, celková délka včetně technologie 40 m (z toho válce asi 26m), šířka 5 m. Bohužel nemáme povolení k uveřejnění pohledů z projektové dokumentace, tak si musíme vystačit s vlastními náčrty. V dokumentaci stejně není celkový pohled v rámci okolní zástavby vůbec zpracován, jen schemata.
Připojuji náhledy, jak by to mohlo vypadat: č.1 směr od Monaka a č.3 směr od Kunčí. Silo má být z lesklého kovu. Je to opravdu jen dohad, v projektu totiž nejsou žádné vizualizace.
Jaroslav Koreček za Okrašlovací spolek Škrovád:
Vždy jsem viděl sila postavená buď v přístavu, nebo u nějaké vodní cesty. Vždy k nim vedla železnice nebo vlečka. Samozřejmostí byla dostatečně vyhovující komunikace stavěná pro kamiony. To jsou dlouholeté strategické požadavky. Škrovád nesplňuje ani jednu. Navíc surový zásah do estetiky krajiny. Obtěžující hluk při obsluze a provozu. Bylo by to škoda, Škrovád je hezká vesnice. Proč si nepostaví silo někde u cukrovaru? Tam je přístup i se tam lépe hodí. (text zatím neautorizován)
Klára Sýkorová, obyvatelka sousedního domu:
Osobně si myslím, že stavba připravovaná Národním hřebčínem Kladruby nad Labem s. p. o. je hrůza a demonstrace arogance moci. Myslela jsem si, že takto necitlivé zásahy do životního prostředí obyvatel vesnic se děly naposledy před 30 lety. Postavit šest sil ze stříbrného kovu doprostřed nejvýše umístěné části obce, kde budou převyšovat přiléhající halový sklad a tudíž budou viditelná ze všech stran, čímž zásadně naruší architektonický a urbanistický ráz celé lokality, považuji za zneužití územního plánu.
Zástupci hřebčína se při našem osobním setkání odvolávali na finanční úsporu, která vznikne tím, že výstavba je rekonstrukcí současného zařízení a že současné skladování neodpovídá dnešním standardům. Z jednoduchého výpočtu, však vyplynulo, že návratnost této investice z projektem deklarovaného plánovaného rozsahu využití by byla delší 80 let. Tato investice bude tedy z hlediska stavebníka Národního hřebčína Kladruby státní příspěvkové organizace, která je zřízena Ministerstvem zemědělství a financována z prostředků státního rozpočtu, jehož zdrojem jsou peníze daňových poplatníků, značně neefektivní. Pokud tedy nemá hřebčín v úmyslu využívat sila ve výrazně vyšším, než nyní deklarovaném, rozsahu, což by zase mělo neblahý vliv do života obyvatel sousedních nemovitostí.
Z připravované realizace mám obavy hned z několika důvodů:
- nová industriální stavba v těsném sousedství rodinných domů, viditelná ze širokého okolí bude jednoduše ohavná,
- hluk a prach bude obtěžovat všechny obyvatele přilehlých domů a nikdo z nás nyní neví, v jakém rozsahu budou sila užívána – zda pouze pro středisko Slatiňany, nebo pro celý Národní hřebčín Kladruby nad Labem, nebo i pro komerční účely. Všechny varianty jsou možné a vyšším využitím by vzrostly i emise hluku a tuhých látek.
Národní hřebčín sídlí v Kladrubech nad Labem a neprojevuje vůbec žádný zájem o životní prostředí obyvatel Škrovádu, je však jeho povinností předložit návrh nejšetrnějšího řešení pro ostatní účastníky řízení. Variant řešení je přitom celá řada:
- hřebčín disponuje pozemky v jiných částech Slatiňan, kde by sila svým vzhledem ani provozem zdaleka tolik nerušila.
- Dalším běžně rozšířeným způsobem skladování obilovin je uzavřený, odvětraný halový sklad, který má umístěn příjmový koš uvnitř za zavřenými vraty. Tento přístup by neměl negativní dopad na estetický ráz obce a naopak by vedl k odstranění odpudivé rezavé násypky.
- Jako další vhodné řešení se jeví zahloubení sil a/nebo jejich rozšíření do stran na úkor výšky. Silo o průměru 3,5 m má při výšce 8,2 m stejný objem, jako silo o průměru 5 m vysoké 4 m. Rozlehlost areálu hřebčína tento postup činí reálným.
Volba mezi výše uvedenými variantami je v kompetenci vedení hřebčína a je pouze na jejich rozhodnutí, jakou variantu zvolí, nebo zda budou trvat na variantě původní. Nicméně touto cestou apeluji na sousedskou slušnost a přehodnocení připravovaného záměru.
Lukáš Beer, který bydlí kousek vedle, se byl ptát na stavebním úřadě:
Na argument, že se bude stavět silo v obytné zástavbě, v památkové zóně a že je komunikace do Škrovádu nedostatečná, pokud by ho využívaly i jiné zemědělské subjekty, mi byla dána odpověď, že silo bude pouze pro potřeby Hřebčína a bude nahrazovat stávající.
Co se týče památkové zóny, Památkový ústav dal zelenou.
Co se týče velikosti sila, dle mého názoru nebude vyšší než je současný stav, viděl jsem výkresy. Tedy abych byl přesnější, jediné co bude vyčnívat nad halou, před kterou bude silo stát, tak horní lávka nad jednotlivými zásobníky. Nynější stav je ten, že nad halou vyčnívá žlutý výtah obilí stávajícího sila nebo sušičky, a ještě plechová krychle. Můj osobní názor je ten, že nový stav bude celistvější a nebude tolik vyčnívat než dnes.
Co se týče provozu. Provoz sušící linky by měl být ukončen kolem 16:00 v době žní (červenec – září). Co se týče hluku, podle projektu by hlukem nejvíc trpěli Brůžkovi projíždějící zemědělskou technikou. U mě třeba hluk vycházel na 38dB. Sýkorovi, kteří jsou z druhé strany, tak hodnota hluku byla tuším na 43dB a to byla nejvyšší hodnota způsobená provozem.
Co se týče emisí. Je daná norma na objekty, způsobující prachové znečištění do 5 tun/ročně5. Tady vychází 0,321t/ročně.
Za sebe jsem žádné námitky nepodával.
Jinak denní norma je 50 dB, noční 40 dB (pozn. red.)6
Starosta Ivan Jeník se zatím nechce k věci vyjadřovat, dokud město nedostane v rámci stavebního řízení další příležitost se vyjádřit.
Za Radu města jedná v této věci se stavebním úřadem místostarosta Stanislav Šťastný, který situaci upřesňuje:
Na základě oslovení občanů jsem si nechal ze strany paní vedoucí stavebního úřadu Žofie Křivské podat zprávu o záměru a dosavadním průběhu stavebního řízení. Zároveň jsem si nechal předložit veškerou dokumentaci, posudky a vydaná závazná stanoviska, které jsem si prostudoval. Následně jsem na únorové Radě navrhl usnesení, které doporučuje stavebnímu úřadu zajistit vizualizaci 3D zobrazení plánované stavby s cílem získat lepší představu o začlenění stavby do stávající zástavby a krajiny7.
Paní vedoucí stavebního úřadu nám na Radě podala podrobnou zprávu o procesu stavebního řízení s tím, že plánuje provést místní šetření, až to situace dovolí, a zároveň bude stanovena nová lhůta pro podání námitek a připomínek. Stavební záměr tak bude v pokračování řízení znovu posuzován.
V souvislosti s tím, budu chtít po stavebníkovi zodpovědět některé nejasné záležitosti, kdy např. i přes doporučení stavebního úřadu stavebník nedoprojektoval zábrany v šíření prašnosti z míst příjmového koše, nebo např. hygienické limity hluku jsou posuzovány pouze pro denní dobu, kdy z podstaty instalované technologie lze očekávat i noční provoz, aj. Město Slatiňany se bude stavebního řízení aktivně účastnit a bude v rámci daných mezí stavebním zákonem uplatňovat námitky k ochraně zájmů města a zájmů občanů města.
Vedoucí stavebního úřadu Žofie Křivská si myslí, že se věc medializuje zbytečně:
Stavba odpovídá územnímu plánu, ani nebude ve volné krajině jako zmíněný seník. Vzhled stavby je poplatný její funkci, stejně jako je tomu u ostatních staveb, které se již v zemědělském areálu nacházejí. Kdyby se o tom tolik nemluvilo, tak si toho většina lidí ani nevšimne.
Za hřebčín situaci okomentoval v dopisu redakci náměstek ředitele pro investice Národního hřebčína Kladruby Martin Lacina dopisem, ze kterého vybírám:
Výška zásobníků je projektována tak, aby nepřesáhla stavby v tomto areálu, (takže) se v pohledech významně neuplatní. Tuto skutečnost lze kdykoliv ověřit pohledem z Vrchlického návrší ve Slatiňanech. Stejný názor zaujímají i dotčené orgány státní správy, jejichž souhlasné stanovisko je součástí projektové dokumentace.(…)
Uvažované zařízení bude sloužit pouze pro potřeby národního hřebčína ve Slatiňanech, tedy nikoliv ke komerčním účelům. S tímto faktem koresponduje i navržený objem zásobníku – 240 tun. Takto malý objem je při žních zpracován v řádech dní a nevytváří ani zvláštní dopravní zatížení nad rámec obvyklého. (…)
Areál je k hospodářské činnosti používán desítky let (…) Uvedený záměr toto nenarušuje a je nutné přijmout fakt, že k intenzivně obhospodařované krajině uvedené stavby patří.(…)
(…)K vypracováních takových vizualizací (jsme) vyzváni nebyli.(…)
V současnosti jsou obilniny skladovány v půdních prostorách historických stájí ve Slatiňanech. Tento způsob skladování je však z mnoha důvodů nemožné dále dlouhodobě provozovat, dochází k znehodnocení uložených krmiv.(…)
Dále v dopisu reaguje na výtku k vzhledu betonového seníku, který s projektem sila nijak nesouvisí, avšak působí jako precedent necitlivě provedené užitkové stavby.
Zastupitelé za Sedmu ani strana sama se ke stavbě nijak nevyjádřila8.
Stejně tak se nechce vyjadřovat ani Václava Hoffman, který donedávna jako vedoucí stavebního úřadu stavební řízení vedl.
K této stránce budeme postupně přidávat vše, co se k tomu nového a důležitého dozvíme.
- Klára Sýkorová za obyvatele emailem 7/4/2021[↩][↩]
- Ozvěny 2021/4[↩]
- 86. schůze RM[↩]
- 87. schůze RM[↩]
- Příloha č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. č. 11.1.[↩]
- atelier-dek.cz: Hlukové limity, měření hluku a hlukové studie[↩]
- 22. 2. 2021 Rada města Slatiňany projednala na 86. schůzi[↩]
- hromadný emailový dotaz odeslán 25.3.2021 dosud bez reakce[↩]