Ptáků v krajině ubývá

Máte také na zahradě krmítko a zdá se vám, že ptáků tam chodí čím dál méně a říkáte si, čím to je, jestli jim třeba sousedi nesypou něco lepšího? Anebo je tak málo sněhu, že si najdou něco na polích? Ale nezdá se vám také, že nás poslední roky méně budí zpěv ptáků a hejno vrabců už také člověk jen tak nevyruší?

Ve skutečnosti ptáků opravdu ubývá. Nejvíc prý je na vině intenzivní zemědělství s velkým množstvím postřiků – umělých hnojiv, pesticidů a malou rozmanitostí plodin. Není totiž neobvyklé, že se třeba pole postříká herbicidem – něčím jako je Travex – i 2x za sezonu: poprvé pro vyhubení plevelů přes setím a pak před sklizní. Úbytkem ptáků z tohoto důvodu se například zabývá Česká společnost ornitologická prostřednictvím aktivity “Vraťte život do krajiny“.

Momentálně řeší omezení používání chemie i Evropský parlament, takže se můžete u svého poslance přimluvit proti podpoře chemie nebo pro podporu, jak to cítíte, aby viděli, jak to lidé cítí. (Evropští poslanci jsou obecně komunikativnější než ti parlamentní, před volbami zvlášť.)

Hodně chemie používají lidi i na zahrádkách. Je pak málo hmyzu, kterým se většina ptáků živí.

(zdroj idnes_cz)

Kosy aktuálně trpí virovou nemocí, která po pár letech snad poleví.

Za posledních 40 se oslabily populace mnoha druhů zvířat, celkově po celém světě na polovinu (!), což je nepřestavitelný úbytek ve velmi krátké době.

Chemie se do přírody nedostává samozřejmě jen ze zemědělství, ale třeba i z odpadů. Také proto se snaží rozvinuté země, EU, stát, kraj i někteří lidé u nás na městě snižovat produkci komunálního odpadu. I když tohle nesouvisí zrovna s ptáky, tak produkce a rozptylování odpadů, splodin a mikroplastů po Zemi pravděpodobně zabíjí také kde co.

Jakýkoliv způsob likvidace odpadu totiž prostředí zatěžuje – spalovny i skládkování i sypání do moře nebo vyvážení do vesmíru – bez zátěže je pouze odpad, který se nevyprodukuje. Bez odpadu se pohodlně žít nedá, toho se nevzdám ani já sám (:, ale aspoň nemusíme produkovat zbytečně. Momentálně se jedná o tom, jak budou řešeny odpady od příštího roku, protože do roku 2024 by se měly zavřít levné skládky a nahradí je drahé spalovny, jestli se je vůbec podaří vybudovat – třeba s tou opatovickou to vypadá bledě. A přitom odhadem 3/4 objemu slatiňanských popelnic lze recyklovat anebo kompostovat.

Zde je vidět, jak velký vliv máme na přírodu kolem, který se očividně nevyrovná zdaleka se vším. Tak uvidíme, třeba se množství odpadů a chemie produkované do přírody podaří snížit, zpestřit druhy rostliny v krajině, a ptáci se třeba zase začnou vracet, podobně jako se v 90. letech podařilo snížit emise z elektráren natolik, že přestaly vymírat lesy v severních Čechách.

Napsat komentář