Slovo živel vytvořil Jungmann jako ekvivalent latinského elementum a řeckého stoicheion, která označovala základní složku světa, prvek nebo také písmeno. Úvahy o čtyřech živlech (řec. stoicheia) jako o věčných základech či prvcích, z nichž se jako z písmen skládá prazáklad světa, se vyskytují už u předsókratovských filosofů a tvoří pak základ starověké fyziky. Počet čtyři přitom není nahodilý, ale odpovídá čtyřem světovým stranám a ročním obdobím a navozuje tak představu všeobecnosti, a zároveň i jisté základní stálosti.1
| Živel | Těleso (Platón) |
Vlastnost (Aristotelés) |
Světová strana | Temperament | Symbol |
|---|---|---|---|---|---|
| oheň | čtyřstěn | teplý a suchý | jih | cholerik |
.svg){kind=small} |
| vzduch | osmistěn | teplý a vlhký | východ | sangvinik |
.svg){kind=small} |
| voda | dvacetistěn | chladný a vlhký | západ | flegmatik |
.svg){kind=small} |
| země | krychle | chladný a suchý | sever | melancholik |
.svg){kind=small} |