Sedma si vyžádala odborný posudek od Jana Švejchy, který má velmi dobré reference (jeho osobu doporučuje i Národní památkový ústav, který ho uvádí jako člověka, který se svojí firmou opravil řadu kostelů v rámci Litoměřické diecéze i význačný kostel ve Staré Boleslavi. Zároveň aktivně působil při opravách mostů v Písku, Litovli, na hradě Bouzově a dalších). Jan Švejcha uvádí:“Po prostudování všech zaslaných podkladů a ve výše uvedené záležitosti a zběžné prohlídky předmětného objektu jsem přesvědčen, že stanovisko města o zachování pískovcové zdi má své zdůvodnění, jehož cílem je především historická hodnota díla z let 1865 a je součástí krajinné památkové zóny Slatiňansko-Slavicko. Pro stavbu zdi je použit pískovec z místních zdrojů, tzv. škvorák (správně škrováďák, pozn. autora), který se již v současné sobě netěží, ale podle kameníků z Hořic existují dvě lokality, kde je možné podobný kámen zpracovat pro zdění. Vlastní zeď jsem si prohlédl a pro její opravu, kromě přespárování navrhuji dodatečnou výplň spár ocelovou výztuží helifix s uložením do podélných spár s kotvením ve styku svislých spár zdiva. Doporučuji provedení nového základu celé sanované zdi na založenou armovanou desku s podepřením minimikropiloty průměr 42mm po 0,5m délky. Na kotvený základový pás provést vlastní vyzdění lícového zdiva z odolného kamene (žula nebo čedič). Doporučuji pro zlepšení stability vlastní zdi vynechat narušenou spodní řadu pískovcového zdiva a místo ní dozdít a provést vodorovné zemní kotvení (hřebíky) v délkách střídavě 1,5/2,5 m. Proti návrhu vybudování nové žulové zdi je tento způsob sanace prostorově i finančně výhodný. Podmínkou provedení opravných prací je řádný geotechnický průzkum pro založení i vyhodnocení stavu zemin za rubem zdi. “ …
U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.