• Návrh: Vybudovat bránu na hřbitov podle Františka Schmoranze
• Téma: Osobnosti Slatiňan

František Schmoranz starší (30. prosinec 1814 Bělá^[1] u Rychnova nad Kněžnou – 4. duben 1902 Slatiňany) byl architekt, stavitel a restaurátor druhé poloviny 19. století.  Od roku 1837 (příp. 1839 – mistrovská zkouška nebo až 1842 – koupě domu č.p. 21, kde bydlela teď je zde kadeřnictví a vinotéka¹ a který používal i jako projekční kancelář až do roku 1902.²)³ žil ve Slatiňanech. V letech v 1844–1871 působil jako městský stavitel v Chrudimi (1844 – 1871)³. Z titulu své funkce se výrazně podílel na obnově Chrudimi po zhoubném požáru v roce 1850. Stavitel ve Slatiňanech, městský architekt v Chrudimi, krajský konzervátor památkové péče pro Chrudimský kraj. ⁴

Významným učitelem Františka byl stavebník Benedykt Skwor z Nasavrk. Benedykta syn Jan Škwor si vzal (postupně) za manželky dvě Františkovy dcery Františku a Zdeňku. ¹

Kolem roku 1842 se oženil se nejprve s Františkou Novotnou, jejíž rodiče vlastnili ve Slatiňanech hostinec a řeznictví u Zámku. Po její smrti se oženil s její neteří Marií (roz. Linsbauerovou), dcerou její sestry (provdané za Linsbauera).

Manželům Schmoranzovým se narodilo třináct dětí, ale dospělého věku se dožilo jen sedm. Dcery Františka, Anna a Zdeňka. Synové František ml.,
Josef, Jan a Gustav.³

František Schmoranz starší postavil v Pardubicích tzv. Zámeček a jeho prapotomkyně byla na tom Zámečku popravena za heydrichiády. ⁵

Jeho pravnučka Marie Kyselová mezi námi dosud žije (2019).

1. vzpomínky Marie Kyselové[↩][↩]
2. Ozvěny 2021/1 Milan Vorel: Stavitel František Schmoranz st. (1814–1902) byl fenoménem doby jako ctitel neogotiky[↩]
3. Roman Mikan: Stavitel František Schmoranz starší – diplomová práce[↩][↩][↩]
4. badatelna.cz: Rodinný archiv Schmoranzů[↩]
5. rozhlas.cz: Máme čtyři kilometry vysoký komín knih, říká ředitel archivu v Zámrsku [↩]