Soukromé lyžařské a sportovní školy jsou patrně jedny z organizací nejvíce postižených opatřeními proti šíření koronaviru: nemají zaručený příjem jako státní organizace, nemohou své produkty prodávat přes e-shop ani přes okénko či je provozovat on-line. Zeptal jsem se proto jednatele firmy Ski Fanatic Martina Dostála, jak se jim daří přečkat tuhle dobu:
Kolik máte nyní aktivních pracovníků, kolik by jich bylo při normálním provozu a Jak se živí ti ostatní?
V současné chvíli máme 5 pracovníků. Při normálním provozu bychom jich v tomto období měli cca 70. Na stálé zaměstnance čerpáme program Antivirus. Ostatní, kteří spolupracují sezónně, jsou bez práce nebo si našli něco jiného.
Využíváte nebo jste využili nějaká podpůrná opatření státu a pomohla vám v něčem?
Na refundaci mzdových nákladů využíváme program Antivirus což pomáhá, ale jsou to pouze mzdy a to je vše. Nepokryje splátky úvěrů, nájmy, elektřinu, pojistky a další fixní měsíční náklady a o investicích do rozvoje nemluvě. Na Covid nájemné jsme nedosáhli a kompenzační bonus 500,- Kč na pokrytí nákladů rozhodně nestačí. Covid zavřené provozovny je další podpůrný program, který nereflektuje náklady na základní udržení chodu firmy.
Takže podporu státu vnímám pouze jako něco, o čem se mluví v médiích, ale realita je úplně jiná a jakákoliv snaha o získání nějaké podpory končí buď neúspěšnými žádostmi nebo nesplněním “podmínek podmiňujících podmínku”. Veškerá snaha získání jakékoliv podpory stojí hodně času a zbytečně investované energie.
To zní dost negativně. Fakt není za co náš společný stát pochválit? Mohli bychom se na ohrožené společnosti úplně vykašlat a nechat je zkrachovat…
Bohužel. Snažíme se na celé situaci hledat pozitiva a volný čas, který momentálně máme, věnujeme zdokonalování stávajících služeb a přípravě nových projektů. Doufáme, že až budeme mít příležitost zase naplno dělat naši práci, nabídneme našim klientům ještě lepší služby a servis a naše vynaložená energie se nám vrátí v podobě spokojených klientů. Na konání státu se nám ale pozitiva hledají opravdu špatně a krach společností s podobným zaměřením jako Ski Fanatic je bohužel realita.
Při telefonním rozhovoru 25.1. jste se omlouval, že jste se zdržel při natáčení České televize. O copak šlo, že kvůli tomu přijela televize?
Česká televize natáčela ve Skiareálu Hlinsko aktuální situaci na sjezdovkách. Ski Fanatic, jako lyžařská škola působící ve Ski areálu Hlinsko, byla přizvána, abychom popsali i naši situaci v období zavřených sjezdovek.
Vaše škola má sídlo ve Ždírci (podle rejstříku), kancelář v Hlinsku (podle webu). Ale začínal jste ve Slatiňanech, že? Jak ten nápad na vznik školy vůbec přišel?
Ano pocházím ze Slatiňan mám zde rodiče, prarodiče, příbuzné a je to mé rodné město, ke kterému mám velmi osobní vztah. Ski Fanatic vznikl jako lyžařská škola v rozvíjejícím se Skiareálu Hlinsko, kde vyučovalo 6 samostatných instruktorů lyžování a snowboardingu. Společně jsme se rozhodli, že z toho uděláme fungující lyžařskou školu.
Tenkrát jsem byl už studentem Fakulty tělesné kultury a sportu v Olomouci, měl jsem splněný 2. stupeň vzdělání Cvičitel lyžování a tak jsem školu zaštítil svým jménem a vzděláním. Postupem času se ze Ski Fanatic stala celoročně fungující organizace, jejíž rozvoj byl víceméně moji iniciativou a ostatní zakládající instruktoři se aktivně účastnili pouze v zimě.
Provozujete sám nějaké sporty více než rekreačně?
Ano, aktivně jsem hrál fotbal a prošel jsem mládežnickými týmy AFK Chrudim a FC Vysočina Jihlava. Do dospělého fotbalu jsem se vrátil do Chrudimi odkud jsem měl možnost jít do Olomouce, ale dal jsem přednost studiu a práci a tak jsem se vrátil do rodných Slatiňan. Tam jsem 8 let hrál aktivně za místní A tým, u toho studoval, pracoval u táty ve firmě, rok jsem učil na základní škole v Pardubicích, budoval Ski Fanatic a věnoval jsem se jako trenér a lektor alpskému lyžování.
Po přestěhování do Ždírce jsem se snažil, v tu chvíli už jen koníčka, skloubit s prací, ale do toho přišla ještě rodina a tak muselo něco stranou. Kvůli času jsem tedy skončil s aktivním fotbalem.
Zaznamenal jsem Vás také v sestavě slatiňanských Vraníků v amatérské hokejové lize KAHL.
Mým koníčkem je i hokej a občas si s Vraníky jdu zahrát. Vzhledem k mému pracovnímu vytížení od podzimu do jara, dávám ale přednost in-line hokeji.
Vzpomínám, jak se mé děti naučily lyžovat ve vašich kurzech lyžování, které probíhaly ve spolupráci s naší mateřskou školou. Akorát jsem pozoroval, jak se během let výrazně zvyšovala cena, v přepočtu na jednu lekci během 7 let na dvojnásobek. To je víc než inflace (která za tu dobu byla asi 15%). Čím to?
Začínal jsem jako živnostník s partou kamarádů a veškerou administrativu dělal sám, v podstatě na koleni. Firma od začátku našeho působení výrazně vyrostla. Platíme zaměstnance, provozní náklady, provozní systémy, náklady na marketing, grafiku, profesní školení, stali jsme se plátci DPH. Je toho hodně a přirozeně se to promítá do ceny našich služeb a rozhodně nelze operovat při přepočtech pouze s inflací.
Stále jsou (resp. byly až do začátku koronaopatření loni na jaře) lyžařské kursy pro mateřské a základní školy hlavním pilířem aktivit anebo je postupně nahradily další? Až opatření pominou, což tedy bude asi až příští zimu, počítáte s navázáním? V jakých městech se školy a školky naposledy účastnily?
Lyžařské kurzy, ať už pro školy nebo formou veřejné výuky, jsou stále těžištěm, ale letní aktivity a školy v přírodě jsou také velmi vyhledávané u našich klientů. Pokud zvládneme toto těžké období, s kurzy pro školy a školky rozhodně počítáme. Ze strany škol i rodičů je velký zájem a každoročně spolupracujeme s více než 80 školami, převážně v Pardubickém kraji a na Vysočině.
Lyžařskou školu máte jen v Hlinsku anebo rozšiřujete aktivity i na další lyžařská centra a další města mimo náš region? Jak jste se vypořádávali s tamní konkurencí?
Prozatím jen v Hlinsku, ale v současné době jednáme o rozšíření našich služeb do Orlických hor. Chceme opět posunout naše služby a uspokojit i náročnější klientelu, v čemž by nám větší středisko určitě pomohlo.
Před pár lety jste skončili výuku v Hluboké, proč?
Ano, v Hluboké jsme provozovali též lyžařskou školu, ale po vzájemné dohodě a vzniklým okolnostem jsme se rozhodli vše centralizovat do Hlinska, kde jsme proto měli a máme jedinečné podmínky a obrovský výukový prostor.
Pokud vím, jsou nyní zavřeny vleky a hotely, ale třeba individuální výuku byste teoreticky mohli provozovat, když si do kopce vyšlapeme pěšky. Nebo ani to nelze?
Se zkvalitňováním služeb rostou i nároky klientů, kteří chtějí vše rychle a efektivně. Nedokážu odhadnout poptávku takové služby, ale myslím, že by nebyla vysoká a náklady na provoz sjezdovky (rolbování atd.) by byly neúměrné vzhledem k zisku.
Další vaší aktivitou, se kterou spolupracujete i s naší základní školou, jsou školy v přírodě. Jako rodič si říkám, kde jsou ty časy, kdy školy organizovaly školy v přírodě sami. Co je z Vašeho pohledu hlavní důvod, proč dnes dává vedení škol přednost profesionálně organizovaným akcím, v čem vnímáte vaši přidanou hodnotu?
Máte pravdu, také vzpomínám na dobu, kdy jsme jezdili na školu v přírodě, dopoledne se učili a odpoledne chodili na výlet nebo hráli hry. Stejně tak si vzpomínám, jak jsme jako děti jezdily na dovolenou pod stan a vařily na plynovém vařiči. Doba se změnila a s ní i požadavky klientů, na které se snažíme reagovat. Do programů na školy v přírodě zapojujeme projektové vzdělávání a snažíme se zábavnou a nenásilnou formou děti vzdělat a posunout v oblastech, které odpovídají jejich studijní náplni.
Pedagogům nabízíme aktivní i pasivní účast na programu a jeho tvorbě. Naše spolupráce je založena na vzájemném propojování a předávání si postřehů, zkušeností, nových přístupů a způsobů výchovy a vzdělávání. Je na škole a jejím vedením, jakou formu spolupráce zvolí a jak hodně se do programu zapojí. Mohou s námi aktivně program vést nebo jen aktivně vyhodnocovat vztahy, postavení, role a rozhodování žáků v určitých situacích při různých aktivitách.
Věřte mi že pokud by pedagog sám měl zajistit sociální komfort, udržet dohled, připravit kvalitní program, zpracovat výstupy a kvalitně vyhodnocovat jednotlivé interakční a vzdělávací procesy, je to vzhledem k počtu 2 osob na 25 dětí téměř nereálné.
A ty výstupy jsou k něčemu dobré, že se kvůli tomu zaměstnávají další lidé?
Ono úplně nejde o nějaké nutné výstupy a papírování. Jde o to, aby pedagog mohl pozorovat chování dětí ve skupině, reagovat na jeho individuální potřeby a aby výsledek toho pozorování dokázal zapojit do následného vzdělávání opět v klasickém prostředí školy. A to v případě, že má vymyslet a zorganizovat program, pohlídat aby dítě bylo správně oblečené a aby si školu v přírodě užilo a poznalo svého učitele i jinak než před tabulí, je velmi náročné.
Máte můj obdiv v tom, do jaké šíře se snažíte služby Ski Fanatic rozšiřovat. In-line kurzy pro děti, školení pro instruktory. Zaregistroval jsem také pokus o pořádání teambuildingových akcí pro firmy, ale na webu Ski Fanatic je teď nevidím … už to neděláte?
Teambuildingy děláme a chceme se jim do budoucna věnovat více. Máme na ně dobré reference a v současné době připravujeme programy pro novou sezónu. V tuto chvíli je, vzhledem k situaci, nepropagujeme a na webu k nim je jen stručná informace. Jakmile budeme mít programy připravené, určitě je na našem webu najdete.
V květnových Ozvěnách jste celkem podrobně popisoval Váš další nový záměr a to Kempy na Seči, které měly loni mít premiéru. V létě se přeci jen koronaopatření zmírnila vlastně až do krajský voleb, jaký byl první rok? Odkud byl největší zájem – z jakých měst a jaký typ akcí? Přijde mi to jako nový a v Česku ne příliš zaběhnutý typ táborů s volnějším programem, asi bude potřeba nějaký čas, abychom si na ně zvykli.
Nejen epidemická opatření, ale i rekonstrukce areálu nám minulý rok dovolila malý startovací projekt. Na táborech bylo přes sto dětí, některé opakovaně. Převážně z Chrudimi a okolí, ale i z Pardubic a Prahy.
Letos jdeme cestou méně termínů s větší kapacitou, kterou nám areál již umožňuje. Navíc máme vypsané programové bloky a celkově jsme původní myšlenku posunuli ještě o kus dál.
Pravda je, že je to trochu jiný koncept. Nechtěli jsme jen tábor s běžným programem. Chtěli jsme tábor, ze kterého si děti odvezou nejen zážitek, ale i rozvoj v aktivitě, kterou si vyberou. Letos máme cyklo program, moderní tanec, letní programování, vodní aktivity, parkour a Xtalent, což je kondiční program pro malé sportovce, zaměřený na všeobecnou sportovní přípravu.
Každý den mají děti jeden blok aktivity, jejíž zaměření si vybrali a dva bloky zážitků. Tábor, kde si naprogramujete vlastního robota, nahrajete song s kapelou, naučíte se základní parkourové triky, zlepšíte fyzičku nebo se naučíte triky na kole či ovládat různé vodní sporty a navíc vše zábavnou formou, je pro nás koncept, který má smysl a určitě i svého zákazníka.
Děkuji za rozhovor a držím palce.