Téma: Škrovádské pískovcové lomy

Kameníci a kamenictví jsou spojeny s novověkou historií Škrovádu. Kvalita kamene bývala různá, nejlepší kámen používali sochaři, další se používal ke zdění a z odpadového materiálu se dělaly například sloupky k oplocení. Ze škrovádského kamene se vyráběly i mlýnské a brusné kameny, které se vozily až do Rakous. V této době zde měl svoji dílnu malíř a sochař Jan Kokeš, mimo jiné tvůrce nedávno zrestaurované Chrudimské opony.

škrovádské lomy v době těžby

V roce 1746 pozval kníže Auersperg Rudolfa a Kateřinu Zábranských z kamenické hutě v České lípě do Škrovádu a pronajal jim část pravého břehu Chrudimky. Tím začal největší rozvoj zdejší kamenické tradice.*2

V roce 1895 bylo ve skalách 12 kamenických dílen a pracovalo v nich 84 kameníků a dělníků. Kámen byl především využit ke stavebním účelům, např. na chrudimském arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie a barokním sloupu Proměnění Páně. V pol. 19. století měl Škrovád oficiálně 30 domů s 250 obyvateli.

lom ve Škrovádě v roce 1944 – bříza rostoucí na patrech

Průměrný věk kameníků byl 35 let, příčinou předčasné smrti byla tuberkulóza plic (kamenická nemoc). Ten kdo žil střídmě a dbal více o své zdraví, dožil se delšího věku. Použité ochranné pomůcky, chránící dýchací cesty při opracování kamene, nebyly dokonalé a při práci spíše vadily, kameníci je odkládali. Nebylo ve Škrovádě stavení aby z rodiny muž nepracoval ve skále a nezemřel na zmíněnou nemoc plic.

Nebyla to bohužel jediná příčina onemocnění z povolání, ta další byla jejich špatná životospráva, spočívající v nemírném pití alkoholických nápojů. Nikoliv však za účelem regenerace sil po těžké práci ve skále či za účelem splachování prachu, jak sami kameníci tvrdili. Byl to typický zvyk patřící k tomuto starému řemeslu od nepaměti. Tato nepříliš dobrá zkušenost spojená s prací v lomech byla přehlížena, do skal přicházeli mladí chlapci,
aby se vyučili kameničině, a tak to probíhalo po generace rodů znovu.

Kolem roku 1910 začala poptávka po stavebním kameni z pískovce klesat, více se uplatňuje umělý kamen (beton) a cihlářské materiály z pálené hlíny. Definitivní útlum nastal po I. světové válce, lomy se opouštějí a zarůstají lesním porostem. *1

Jeden komentář u “Téma: Škrovádské pískovcové lomy”

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.