Tragické výbuchy munice v okolí Slatiňan po II. sv. válce

Po skončení II. světové války se v okolí Slatiňan nacházela válečná munice odhazována podél cest ustupující demoralizovanou hitlerovskou armádou už jako nepotřebná přítěž.

Občané sami upozorňovali příslušné orgány na výskyt munice, která byla pak odstraněna a společně se střelivem ve vagonech na nádraží odvážena do kamenolomu na Podhůře k likvidaci.

Přes opakovaná veřejná upozornění a varování jaké nebezpečí hrozí nálezci při jakékoliv manipulaci s ní bylo bohužel zaznamenáno několik smrtelných úrazů. Mladí chlapci toto riziko podceňovali v touze po hrdinství či zvídavosti.

První obětí se stal v roce 1945 šestnáctiletý Ladislav Dušek poté, co byl lom zavezen německou municí. To vedlo pak k opatření, spočívající v jejím převozu na bezpečnější místo v lese.

A právě tato lokalita byla svědkem velké tragédie, která si vyžádala čtyři životy třináctiletých kluků a dvou těžce zraněných. K neštěstí došlo 17.2.1946 a místo je označeno křížkem s textem, jmény nebohých hochů a jejich podobiznami. Nalézá se při asfaltové lesní cestě, vedoucí od rybníku Perný v kochánovickém rybničním úvalu ve směru k hájence u Smrkova Týnce pod Zabitým kopcem. Chlapcům byla osudná manipulace s minometným granátem. Jejich smrt otřásla svědomím občanů regionu a rodiče prožívali psychické trauma do konce života, naplněném žalem a zoufalstvím nad krutou ztrátou svých synů.

Munice zabíjela i v blízkém okolí města. Nad klapačkou je mezi smutečními břízkami malý křížek z terasa, který je 90 cm vysoký a bez dalších údajů. Je umístěn v aleji při cestě od zámeckého parku po mírně stoupající silnicí vpravo před oploceným výběhem koní. Pomníček je situován pouze symbolicky, a to jako označení nešťastné události, k níž došlo poněkud západněji pod Švýcarnou. Zaměstnanec hřebčína, Josef Habart, našel při pastvě koní granát, který patrně odjistil při neodborném zacházení a explodoval mu v ruce. Následky byly strašné. Výbuch jej devastoval tak, že části jeho těla byly posbírány z velké plochy pastevního areálu. K této tragické nehodě došlo 28.8.1948 a Habartovi bylo 43 let. Pamětníci si tento smutný případ opět vybavili po vystavení úmrtního oznámení jeho ženy Aloisie Habartové, která zemřela v lednu letošního roku ve věku 93 let (ve Slatiňanech již nebydlela).

Školní děti byly v poválečných letech poučovány každý měsíc o tomto nebezpečí, přesto došlo k úrazu žáka střední školy Ladislava Mejdra. Při pálení čarodějnic na Vrchlického návrší v r. 1948 byl zasažen střepinou z explozivní nálože do oka, jež byla iniciována k detonaci po odhození hořícího koštěte do křoví. Zraněné oko bylo Mejdrovi amputováno za skleněné.

Na těchto příkladech ilustrujeme kolik lidských životů a zranění mají na svědomí první poválečná léta, než byla tato skrytá hrozba z války alespoň minimalizována. S nevybuchlou municí se můžeme stále ještě setkat dodnes, ale její nálezy ve větším měřítku jsou již velmi ojedinělé.

Ing. Milan Vorel 11/2004

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.