Úvaha o tetování

Tetování prožívá v posledních letech jakousi renesanci. Stává se módní záležitostí, a čím dál více lidí si nechává své tělo zdobit obrázky, ornamenty, nápisy a čínskými znaky.

Tetování není nic nového pod sluncem. Tetovalo se už v pravěku – tetování měl na sobě více než 5000 let v ledu dobře uložený alpský Őtzi, tetování používali odjakživa lidé v Austrálii, Oceánii, na Novém Zélandu, stejně tak jako v Africe nebo v Americe. V Evropě téměř vymizelo a v posledních asi sto letech se stalo výsadou pouze určitých skupin, např. námořníků nebo trestanců. Během posledního zhruba dvacetiletí se to však radikálně mění. Dnes se někdy skoro zdá, že netetovaní se stávají menšinou. Je zajímavé sledovat, kdo se nechává tetovat, jaká místa na těle zvolí a jakými obrázky se ozdobí.  Také si nejde nepovšimnout, jak tetování ovlivňuje oblékání. Více se nosí trička bez rukávů a krátké kalhoty, a to už od konce zimy do pozdního podzimu. Jaké důvody vedou lidi k tomu, aby své tělo téměř nenávratně pozměnili? Je jich samozřejmě více. Pokusím se alespoň ty hlavní pojmenovat.

Důvod duchovní, či chcete-li, spirituální, vedl k tetování právě ty staré přírodní národy. Šamani se tím přibližovali k bohům, lovci a bojovníci si tím dodávali sílu a odvahu, doufali, že naženou strach vetřelcům. Tento důvod dnes asi není moc častý, spíše bude dosti vzácný. V této souvislosti bych připomněl All Blacks, neboli ragbisty Nového Zélandu, kteří tetováním a tancem haka nahání soupeřům na celém světě strach. Ovšem u nás není ani moc ragbistů ani šamanů, a ani tzv. přírodních lidí. Shrňme to tedy, že tento důvod tetování je v našich končinách zanedbatelný.

Naopak častým důvodem bude snaha po zkrášlení svého těla. Nepřipadám si dost krásný, přitažlivý, jsem málo sexy, vylepším to tedy tetováním. Zvýrazním svou mužnost nebo ženskost.  Deltový sval více vynikne, lýtko vypadá svalnatější, ozdobená „býčí“ šíje působí nesmírně chlapácky, ornament nad kotníčkem nebo na nártu učiní nožku půvabnější, tetování na bříšku zčásti už skryté spodním prádlem působí vzrušivě atd. atd. Tetování má překrýt některé tělesné nedostatky a nedokonalosti, popř. zvýraznit přednosti. Lidé si svá těla zdobili odjakživa. Muži i ženy nosili šperky, doplňky k oblečení, vymýšleli různé účesy, propichovali si uši i jiné části těla za účelem vsunutí nějaké ozdoby, něco si malovali na těla či obličeje … v tomto směru tedy tetování je pouze jiný, dnes módní trend. Jediný rozdíl je tom, že šperk jde sundat, malování smýt, ale tetování je věčné. A co může vypadat zajímavě a přitažlivě na dvacetiletém, může na sedmdesátiletém vypadat třeba komicky.  Na druhou stranu, dnes je tetování natolik rozšířené, že za pár let budou takto zdobení lidé převažovat i mezi důchodci. Samozřejmě, že současná vlna tetování opadne a vyšumí, jako úplně každá módní vlna. Pak nastane situace opačná. Mladí budou mít svá těla čistá a staří tetovaná.

Ještě se pozastavím u toho, co jsem nakousl. Totiž u módy. To slovo na mnohé působí až magicky. Je třeba jít s módou, neustále sledovat módní trendy. Jestliže vlivní módní návrháři rozhodnou, že příští rok se bude nosit převážně khaki, tak se tak skutečně stane. Jestliže se rozhodnou, že se budou nosit kalhoty s jednou nohavicí, tak se ulice zaplní lidmi s jednou nohavicí. No, a teď je v módě tetování.

Dalším důvodem bude snaha se zařadit do nějaké skupiny, komunity, party. Některé mafie, např. sibiřská v Moldavsku, ale nejen tam (potomci Stalinem přesídlených Tatarů) se vyznačují bohatým tetováním celého těla, podle kterého se členové jednotlivých skupin poznávají a naopak rozeznají, kdo k nim nepatří. Dříve to byla výsada již zmiňovaných vězňů (pozor, ne těch v koncentračních táborech, kterým nacisté vytetovávali čísla). Zkrátka jsou určitě sociální skupiny, kterým je tetování vlastní, a má to určitá pravidla. Podobně, jako členové jisté sekty v Japonsku si usekávají poslední článek malíčku na ruce, což jim poté slouží jako identifikační znamení. Tetování může být identifikačním znakem třeba různých motorkářských klanů, fanoušků fotbalových týmů a podobně.

Opačným důvodem tetování je snaha se odlišit. Jedinec má silnou potřebu se nějak vymezit vůči společnosti, dát jasně najevo, že je jiný, že je v opozici a že je takříkajíc „svůj“. Ovšem odlišit se od většiny právě tetováním, není dnes, při téměř masovém počtu tetovaných, příliš praktické. Snad jen v rámci rodiny nebo nějaké jiné malé skupiny.

Jiným důvodem, proč se lidé nechávají tetovat může být hledání vlastní identity. Jedinec má pocit, že nikam nepatří, nikdo mu nerozumí, neumí se zařadit do společnosti, potom už ani nechce. Cítí se jiným, a o to více potřebuje někde zakotvit. Hledá vhodné místo pro spuštění kotvy a nakonec ho najde uvnitř sebe. Získá odvahu a dospěje k rozhodnutí. Když jsem jiný, tak tedy se vším všudy. Tito lidé se většinou nespokojí s kytičkou nad kotníčkem nebo čínským znakem na předloktí, ale pustí se to toho skutečně důkladně.

Samozřejmě, že někteří tetovaní nebudou souhlasit, protože sami měli ještě nějaký jiný důvod. To nemohu vyvrátit, ale myslím, že jiné důvody budou spíše marginální.

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.