Ve Slatiňanech skončí polovina plastů v popelnicích. Pokud se nezlepšíme v třídění, prudce vzroste cena odpadu. Anketa mezi zastupiteli.

Pokud se něco nezmění, odpady se od příštích let začnou citelně zdražovat, klidně na dvojnásobek. A to už teď město doplácí na odpady z rozpočtu nejméně 1 milion ročně. Nejvíce by to asi pocítily rodiny s dětmi, protože děti nepracují ani neberou důchody, ale platí stejně jako dospělí. A to i přesto, že větší domácnosti produkují méně odpadu na hlavu.

Ale od začátku:

skládka -Agbogbloshie (Ghana) – foto: Arnika

Lidstvo produkuje odpad odjakživa. Avšak posledních 100 let je čím dál větší podíl odpadu jedovatějšího a trvanlivějšího. Navíc v něm končí čím dál více surovin a energie, jejichž zdroje jsou omezené, které by pak mohly zbytečně chybět našim vnukům. Proto je čím dál tím méně únosné házet odpad “jen tak” na hromadu. Bez spolupráce producentů odpadu – tedy nás – se situace nezlepší. Ale spoléhat pouze na dobrovolné zodpovědné chování jednotlivců také nestačí, má-li se toto znečišťování a plýtváním surovinami a energií znatelně snížit. Proto se vedení většiny zemí světa více či méně snaží podporovat využití a redukci odpadu. Pravda, dnes už se třídí dost, jenže ještě více odpadu se produkuje. Stávající opatření podle mnohých nestačí a proto se mnohde snaží řešit situaci důsledněji. Svět pravděpodobně neskončí v roce 2030 a proto i naše ministerstvo životního prostředí připravujeme nový zákon O odpadech, který se snaží motivovat k většímu třídění například tím, že navyšuje cenu odpadu tam, kde se bude málo třídit (méně než např. 55 až 70% v roce 2025)*2. Samozřejmě někteří polici snaží tuto novelu co nejvíce “vykostit” a limity rozvolnit, aby s tím ještě pár let nemuseli nic dělat. Jenže tím se problém jen odloží a zvětší a řešení bude možná bolestivější.

Například v popelnicích v ČR zůstává stále průměrně 16 kg plastu na obyvatele a rok (194kg  * 8,5%*4), což je přibližně tolik, kolik se za rok vytřídí*8, takže polovina. Nicméně pokud obec vytvoří vhodné podmínky, dá se vytřídit více i bez nového zákona, jak ukazuje následující graf. Průměr jsme překročili teprve loni a doufejme, že to nebyl jen nahodilý výkyv. Ale je to málo.

roční produkce vytříděného plastu na osobu

Nový zákon totiž nehodnotí ani tak množství plastu, které ukazuje předchozí graf, ale jaký je podíl tříděného na celku, který ukazuje graf následující. Nechce totiž produkci odpadu zvyšovat (byť plastového), ale snižovat.

podíl vytříděného plastu v domovním odpadu

Rozdíl mezi grafy je dát tím, kolik ostatního odpadu (hlavně směsného) ve městech vyprodukovali. A není to ani tím, že bychom produkovali celkově méně odpadu, jako ve Vysokém Mýtě (zelená), protože i v tom jsme také*10 průměrní:

množství směsného domovním odpadu na osobu a rok

směsného a objemového odpadu jsme v roce 2018 vyprodukovali 230kg, průměr ČR byl 233kg*9. Avšak ve Vysokém Mýtě 181kg*12 a ve Fulneku jen 138kg a třeba v Moravanech jen 103kg, jak ukazuje poslední graf. 

 

Avšak opravdu zoufalý je u nás celkový podíl tříděného odpadu (míra třídění) kolem 35%, což je stále pod minimem očekávaným novým zákonem (pro rok 2021 požadoval původní návrh 55%*2).

Před tento problém jsou postaveny většina dosud odpadově vlažných měst. A la Josef Švejk to chce např. řešit chrudimská radnice (a mnohé další) – nechce ani tak snížit množství směsného, ale zvýšit množství tříděného bioodpadu*11 (matematicky to funguje, ale smysl to asi neplní).

Podobně “český” fígl děláme (nejen) u nás, kdy do tříděného odpadu z domácností zahrnujeme i železo odevzdané ve sběrně za peníze. Takže zatímco průměrný Čech vyprodukuje za rok 4kg kovového odpadu, tak slatiňák (včetně kojenců) 2kg za měsíc (zřejmě kupujeme i chleba v plechu:). Ale jak je vidět, ani toto kouzlo k požadovanému procentu třídění nestačí. Možná proto, že někteří vozí šrotu kvůli ceně do sběren v okolí.

pytle s tříděným odpadem připravené k odvozu v Letohradě

Proto se také někteří radní už před rokem a půl vydali na zkušenou do Letohradu (v grafu žlutě), který již více než 10 let používá různé motivační nástroje a má také v odpadech dlouhodobě lepší výsledky – menší produkci a nižší náklady.

Na základě této inspirace připravili ve Slatiňanech evidovaný pytlový sběr tříděného odpadu se slevou na platbě za komunální odpad. Tento systém podpořil také Výbor pro životní prostředí. Myšlenka slev za třídění vychází ze dvou předpokladů, a to že

  1. některým občanům nestačí jen dobrý pocit k tomu, aby snížili svůj komfort tím, že budou třídit a
  2. kdo víc třídí, ten pravděpodobně méně produkuje směsný odpad, jehož likvidace je dražší, proto je férové, aby za něj méně platil.
pytel s kódem MESOH

Pytlový sběr bez jakýchkoliv slev (naopak se musí dojít na úřad pro pytel za 5Kč/ks) byl zaveden na jaře, ale dosud není příliš rozšířen (účastní se ho méně než 1/10 domácností). Princip slev byl připraven pro červnové zastupitelstvo, které ho však zamítlo (6 pro, 14 proti nebo se zdrželo). Návrh slev nepodpořili ani zastupitelé SNK a někteří zastupitelé Sedmy.

Po hodinové rozpravě ve vlhkém dusném odpoledni s rouškami na ústech na toto téma se zastupitelé však usnesli, že město pošle každému občanu 2 pytle s průvodním dopisem (pro bylo 15 z 19ti).

I během rozpravy bohužel zazněly některé zažité dezinformace, například že plastový odpad stejně nakonec všechen skončí na skládce a že ho nikdo už nebere. Pravda je taková, že na skládce skončí pouze ten plastový odpad, který ve sběrném dvoře hodíme do kontejneru “objemový odpad”. Ostatní plast jde na třídění.
A z kontejnerů a pytlů od domů neskončí na skládce nic, což mi potvrdil Martin Korunka z Granplastu, který je sváží a zpracovává. K dalšímu zpracování vytřídí asi 2/3 sebraného odpadu, zbytek se použije při výrobě cementu v Prachovicích, přičemž v cementu končí i struska z pálení..

Jinak někteří radní se nevzdávají a připravují spolu s městem další motivační nástroj, který v Letohradě teprve připravují po vzoru Plumlova nebo Moravan, a to platbu odvozenou od množství směsného odpadu. Tak uvidíme, jestli tohle projde.

Zeptal jsem se v této souvislosti zastupitelů,

  1. Považujete podíl tříděného odpadu a zvláště plastu u v našem městě uspokojující?
  2. A pokud ne, tak co Vy jako zastupitel děláte pro jeho zlepšení?
  3. (případně: Proč jste hlasovali proti bonusu)

Kteří hlasovali proti slevě nebo nebyli přítomni*13:

Ivan Jeník (SNK)

starosta

  1. Myslím, že by mohlo být lepší.
  2. Město dělá podle mne dost, ale společnost asi ještě nedozrála a jako zastupitel myšlení některých lidí nepředělám.
Milan Chalupník (SNK)
  1. Podíl vytříděného odpadu za uspokojující nepovažuji. Sám se snažím o maximální možnou míru třídění v naší domácnosti a ve stejném duchu se snažím ovlivňovat své okolí.
  2. Podpořit třídění se snažíme zlepšováním podmínek pro třídění rozšiřováním služeb např. svoz od domu, zajištění služeb sběrného dvora či zvyšování kapacity sběrných míst s kontejnery. Za klíčovou považuji osvětu a snahu nejen třídit, ale zejména minimalizovat celkové množství odpadu.
František Rulík (SNK)

radní zodpovědný za čistotu a pořádek

  1. Podle plných kontejnerů soudím, že třídíme dost. Myslím si, že jsme tak v průměru republiky.
  2. Máme a plníme odpadový plán. Teď třeba řešíme zaplněnou kompostárnu, vozí tam totiž odpad i lidé z Chrudimi. Jednáme o rozšíření počtu sběrných hnízd, zajišťujeme pro občany sběrný dvůr, i když to je dost nákladná služba, protože ji nemůžeme provozovat na vlastním, jako např. Seč.
  3. U pytlového sběru plastů mi vadí, že nutí používat nové pytle – já sám bych používal staré, nepotřebné. U různých opatření musíme přihlížet také k jejich ceně.
Stanislava Sejkorová (SNK)
  1. Myslím si, že na tom se tříděním odpadu ve Slatiňanech nejsme špatně, ale vždy je samozřejmě co zlepšovat. Přesto, že se ve Slatiňanech navýšil počet sběrných míst, jsou kontejnery na plast někdy dokonce přeplněné. To však může naopak některé od třídění plastů odradit.
  2. Abychom umožnili všem občanům pohodlně plasty vytřídit, hlasovala jsem rozhodně pro svozové pytle ale bez finančního bonusu.
  3. Myslím si, že každému z nás by mělo bezúplatně záležet na prostředí ve kterém žijeme.
Dagmar Fryšová (SNK)
  1. Podíl tříděného odpadu a zvláště plastu ve Slatiňanech samozřejmě nepovažuji za uspokojující, i když se situace každoročně lepší.
  2. Pro jeho zlepšení se snažíme prosadit zahušťování sítě sběrných míst tak, aby byly lehce občanům dostupné. Sběrné kontejnery by měly být v tzv. “hnízdech” na co největší počet druhů tříděného odpadu. Dále se podařilo v letošním roce zachovat pro občany službu Sběrného dvora, zavedení systému “door to door” pro plasty a v dalších letech na papír, čipování popelnic apod. Musíme informovat občany o možnostech předcházení vzniku odpadů – letáky, Ozvěny atd.
Zdeněk Kocián (SNK)
  1. Dle mého názoru je v našem městě dostatek sběrných míst. Pytle na plasty jsou zbytečné, při dnešním větru (31.8.) by byly rozházené po celých Slatiňanech. Docházková vzdálenost ke sběrným místům je vyhovující.
Jaroslav Bušta (Sedma)
  1. Třídit odpad je velmi důležité a nastavení systému není jednoduchá záležitost, ostatně tomu odpovídala i délka rozpravy k tomuto tématu na jednání zastupitelstva. Když se projedu na kole po okolí Slatiňan, mám za poslední roky pocit, že se příkopy naplnily plastem, plechovkami a dalším odpadem. Chuť třídit se asi dostala ke svému limitu a u některých se možná dostavil opačný efekt. Produkce odpadu je primárně záležitostí odpovědnosti každého z nás. Měli bychom si uvědomit, že cokoli vyhozeného do koše může poté staletí ležet na skládce a třeba i způsobit problémy v čase, kdy už my tu nebudeme. Heslem “po nás potopa” bychom se rozhodně řídit neměli.
  2. Najíždíme na nový systém, nemáme ale provedeny žádné výstupy , ať už o využití nového systému nebo dopadu na rozpočet města. Nemyslím, že by bylo dobře, aby město z rozpočtu doplácelo ještě více než nyní.
  3. Jsem pro to, abychom se zavedením bonifikace ještě chvíli posečkali a zjistili efektivnost a využití svozu odpadu systémem pytlů přímo od domu. Jistě je nutné a přínosné bonifikaci zavést a podpořit tak třídění odpadů, které však vnímám jako povinnost každého jednotlivce. Osobně třídím "plasty, papír, sklo, kov i biologický odpad. Snažím se, aby třídění odpadu probíhalo i na zámku a v ubytovně, kterou Národní památkový ústav provozuje. V příštím roce bychom rádi zakoupili i další odpadkové koše již na tříděný odpad do návštěvnického centra zámku. Snažíme se třídit i odpad z košů v zámecké zahradě, ačkoli to není nic příjemného a nejde to na 100%, neboť přehrabovat se v psích exkrementech nikdo z nás nevnímá jako příjemný zážitek. Tímto bych rád apeloval na majitele psů, aby exkrementy dávali do popelnic na to určených a do papírových sáčků.
Ivo Mandys (Sedma)
  1. S podílem tříděného odpadu v našem městě rozhodně nejsem spokojen.
  2. To, že v této době dosud někteří občané odpad netřídí, považuji za kombinaci lenosti a ignorance. Protože se domnívám, že důležité jsou informace a výchova, snažíme se dlouhodobě a cíleně v naší základní škole vytvářet u žáků návyk ke třídění odpadů.
Kamila Picpauerová (Sedma)
  1. Podíl tříděného odpadu a zvláště plastu nepovažuji ve Slatiňanech a přilehlých částech za dostatečný, byť přeplněnost kontejnerů by mohla mnohé mást.
  2. Věřím, že třídění a svoz dům od domu, který je momentálně testován u plastů, by toto mohl zlepšit. Jediné úskalí vidím v tom, že jsme tímto zatím nuceni produkovat další plasty (mám na mysli nákup pytlů ke třídění určených). Dá se předpokládat, že toto bude vyhovovat jen těm, kdo mají prostor tříděný odpad skladovat. Sama s napětím očekávám, jak dopadne “testovací” kolo, kdy MÚ bezplatně rozdá pytle na tříděný plast každému poplatníkovi. Byla bych ráda, kdyby se tato varianta uchytila. Samozřejmě, sběrná hnízda musí být zachována, ale věřím, že kolem nich nebude takový nepořádek jaký tam mnohdy vidíme, vše je o lidech....Kdo chce, koná, kdo nechce, bude mít vždy nějaký 'pádný' důvod, proč netřídit.... Ostatně, ideální by bylo celkově vznik odpadů redukovat.
  3. Pokud jde o odmítnutí bonusu, vyznělo celkem jasně, že je těžké určovat jeho výši, když netušíme, kolik lidí se do systému zapojí a stanovovat jen tak nějakou částku? To nevidím jako dobrou cestu. Celé to je proces, který bude ještě dlouho v běhu, předpokládám, že za rok budeme moudřejší a bude možné se znovu o bonusech bavit. Uvidíme, o jakou částku se v příštích letech navýší poplatek za skládkování. Myslím, že by bylo dobré, aby si toto všichni producenti odpadů a především ti, kteří netřídí, prostudovati. Půjde o navýšení pro všechny, bez ohledu na to, kde bydlí.... Předpokládá se, že cena za tunu odpadu vyvezeného na skládku bude navýšena více než 3x oproti stávajícímu stavu.....
David Drahokoupil (Sedma)
  1. Třídění ve Slatiňanech považuji za uspokojující.
Jan Brůžek (Sedma)
  1. Nepovažuji ho za uspokojující.
  2. Třídím zodpovědně veškeré vytříditelné složky odpadu (papír, sklo, plast, bioodpad, kovy, nebezpečný odpad). Jdu příkladem a pokud mohu zmiňuji důležitost třídění veškerých odpadů ve svém okolí.
  3. Hlasoval jsem proti, jelikož se snažím hlasovat vždy dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a zde jsem viděl spoustu nejasností a nevyřešených otázek. Pokud jsem člověk, který třídit chce, tak budu třídit, jelikož žiji ve městě, které je oproti jiným (i větším) dostatečně vybavené kontejnery a to tak, že jsou skoro na každém rohu. Pokud třídit odpad nechci, nemyslím, že mě bude motivovat, že si mám jít koupit speciální pytle na městský úřad a to ještě v otvíracích hodinách a do nich plasty ukládat. Návrh, tak jak byl předložen, je tedy motivující pouze do 14 odevzdaných pytlů na poplatníka. "Při tomto množství dosáhne poplatník max. slevy 130kč, nikoli v návrhu uváděných 200kč. Dále již sleva jen klesá, tudíž není motivující. (viz. href="https://www.slatinak.cz/wp-content/uploads/20_09_22-odpady_plasty_pytle_Bruzek_bonus.xlsx">podrobná tabulka). style="line-height: 1.47368;">Mezi další nevyjasněné otazníky patří například, jak budeme lidi motivovat, aby do pytlů ukládali plasty sešlápnuté, nikoli např. nesešlápnuté pet lahve za účelem rychlejšího naplnění pytle a mnoho dalších. "Bonus za plasty mi vlastně nepřijde jako bonus, ale spíše komplikace.
Jaroslav Malina (KSČM)
  1. Třídění není dostatečné.
  2. Město by na to mělo upozorňovat a postihovat ty, kdo netřídí.
Jana Hromádková (KSČM)
  1. Myslím, že ve Slatiňanech se odpad třídí… samozřejmě by se mohlo ještě více. Jsou rodiny či jedinci, kteří odpad netřídí.
  2. V rámci svých možností šířím tuto osvětu mezi přáteli i občany, kteří mají otázky týkající se této problematiky.
Dominik Pavliš (KDU-ČSL)
  1. Třídění plastů v našem městě považuji za dostatečné. Vše je v lidech.
  2. Bohužel úmyslná lajdáckost některých jednotlivců může vzbuzovat dojem, že je třeba stále vymýšlet nová opatření a těmito opatřeními tyto individua přesvědčit o tom, že by bylo vhodné zvednout zadek a s plastem nemířit k nejbližší popelnici určené pro směsný odpad, ale odpovědně třídit.
  3. Co se týče bonusového systému, v principu ho nepovažuji za užitečný. Buď se chovám ohleduplně a třídím, nebo je mi to jedno bonus nebonus. Co dělám já? Třídím a odnesu do kontejneru na plasty. K tomu nepotřebuji extra pytel ani bonus...

Hlasovali pro slevu

Vít Steklý (TOP 09)

radní zodpovědný za odpady a předkladatel bonusového systému

  1. Byť se každým rokem v účinnosti třídění komunálního odpadu stále zlepšujeme (v roce 2019 jsme dosáhli ukazatele účinnosti 44 %), i tak nepovažuji výsledky za uspokojivé. Pokud se nám tempo třídění nepodaří zrychlit, čeká nás mimo jiné postupné navyšování poplatku odvíjející se od rostoucí daně za skládkování. To si ani nedovoluji spekulovat co s cenou provede avizovaný zákaz skládkování , který nás pravděpodobně čeká už v roce 2030.
  2. Doufejme, že námi prosazený návrh na zavedení tříděného odpadu od domu zlepší tyto ukazatele ve prospěch Slatiňaňáků. Nyní postupně pracuji na bonusování těch, kteří více třídí a méně využívají komunální svoz, bohužel jeden z mých návrhů (popisovaných právě v tomto článku) Zastupitelstvo odmítlo. Také máme velké rezervy především v oblasti biologického odpadu, na který bych se rád zaměřil v dalších letech.
Stanislav Šťastný (ODS)

místostarosta

  1. Nepovažuji a je nezbytně nutné v dalších letech razantně snížit množství směsného odpadu, a to jak hlediska zodpovědnosti za ochranu přírody, tak zároveň finančního, kdy v následujících letech budou skokově narůstat náklady za skládkování směsného odpadu. Klíčem ke snížení směsného odpadu je zvýšení třídění odpadů. Osvěta již bohužel narazila na své limity a tak další účinný nástroj je finanční motivace lidí k třídění přes systém bonusování. Jsem také přesvědčen, že náklady vynaložené na slevu z poplatku za komunální odpad pro ty, kteří třídí, se vrátí v ušetřených prostředcích za skládkování směsného odpadu a v příjmech z vytříděného plastu, takže to nebude mínusová položka rozpočtu.
  2. Rada města schválila po určité diskusi svoz plastů a papíru dům od domu, což předložil radní zodpovědný za odpadové hospodářství Vít Steklý.
  3. Zároveň všichni naši zastupitelé za koalici ODS a TOP09 podpořili návrh systému bonusování na základě shody s Výborem pro ŽP na jednání ZM. Bohužel se nám nepodařilo prozatím přesvědčit většinu zastupitelů o správnosti tohoto opatření. Takže pro zvýšení třídění odpadů budu nadále přesvědčovat některé kolegy v Radě, tak i v Zastupitelstvu, abychom systém bonusování co nejdříve schválili a zavedli.
Marie Málková (ODS)
  1. Podíl tříděného odpadu považuji rozhodně za nedostatečný.
  2. Osobně se snažím nakupovat co možná nejméně zboží v obalech, nejvíce v plastových a samozřejmě třídím. Při hledání nejlepšího způsobu třídění a sběru odpadu v našem městě jsem iniciovala schůzku v Letohradu, kde mají s tříděním a motivací občanů letité zkušenosti. Jsem přesvědčena, že jednoduchost, (pohodlí) a motivace (peníze a čistota ) jsou určitým řešením ke zlepšení.
Jakub Kolouch (ODS)

Pokud mám odpovědět jednoduše, jsem rád, že jsme se naším návrhem pokusili o zlepšení míry třídění odpadu zajištěním lepších podmínek pro širokou veřejnost. Jakékoli zlepšení v tomto směru je žádoucí z hlediska ekologie i v našem blízkém okolí.

Jana Sobotková (TOP 09)
  1. Třídění odpadu nepovažuji v našem městě za uspokojivé. Mrzí mě nezájem občanů o nový způsob třídění plastů a odvoz přímo od domu. Mrzelo mě už i nezájem o kontejnery na BIO odpad. Vždy jsem si myslela, že to pro naše spoluobčany bude zajímavé a pohodlnější. Myslela jsem si, že se třídění odpadu naopak zlepší a i se tím uvolní veřejné kontejnery na tříděný odpad po našem městě.
  2. Pro zlepšení se snažím o odpadovém hospodářství se spoluobčany hovořit a celou situaci jim vysvětlit.
Daniel Vychodil (Sedma)
  1. Nepovažuji, je stále co zlepšovat. Zodpovědní lidé již třídí a nepotřebují nikterak motivovat. Ti lhostejnější netřídí nebo třídí jen něco a nárazově.
  2. Jako zastupitel a člen výboru životního prostředí jsem se snažil podílet na vytváření motivačního systému zaměřeného na ty, kteří se tříděním příliš nezabývají. Bohužel nebyl schválen. Jinak si myslím, že hlavní řešení spočívá ve snaze produkovat co nejméně odpadu, ale tak daleko zatím nejsme.
Petr Kolek (Sedma)
  1. Nemyslím.
  2. Jdu příkladem, snažím se o osvětu, diskutuji o potřebnosti třídění. Volám, když jsou plné kontejnery na papír či plasty. Některé motivační nástroje jsou pro mě s otazníkem, ale je potřeba zkoušet.

 

 

Napsat komentář

U komentářů prosím uvádějte celé své jméno.