Město Slatiňany leží v regionu, jehož stavební tradice ve velké míře využívala blízké lomy na pískovec ve Škrovádu, a to již od 16. století do poloviny století dvacátého. Tyto lomy jsou dnes uzavřeny a při obnově nejen historických objektů je prakticky nemožné škrovádský pískovec v současnosti získat. V minulosti byl tento pískovec využit například na stavbu slatiňanského zámku, kostela, stájí, mostu knížete Auersperga, tarasních zdí na nábřeží Chrudimky, různých hospodářských budov, obydlí, bran, zdí, chrámů v Chrudimi či barokního morového sloupu na tamním Resselově náměstí. Velká část budov vytvořených ze škrovádského pískovce je dnes prohlášena za kulturní památky či dokonce národní kulturní památky. Stavby a prvky z pískovce tvoří identitu a tvář města Slatiňany, které se z velké části nachází v krajinné památkové zóně Slatiňansko – Slavicko.
Kamenické prvky lze rozdělit na dvě základní skupiny:
- tradičně kamenicky opracované články ze škrovádského pískovce (např. ostění, nákolníky, kvádry, hlavice, desky apod.)
- ostatní pískovcový stavební materiál
Prvky v první kategorii mají nejen významnou historickou hodnotu, ale také nominální (tisíce až desítky tisíc za jeden článek).