Téma: Zasychající nově vysazené stromy

V době, kdy se vyzdvihuje péče o zeleň, její výsadbu, údržbu atd., jsme ve Slatiňanech svědky úplně opačného postoje k zeleni ve městě. Přikládám fotky nebohých stromů, které bezprostředně po výsadbě kvůli nezájmu a lajdáctví zahynuly. První dva jsou z výsadby v roce 2017 u rybníčku při cestě na nádraží. Již v roce vysazení oba stromy uschly, ale ještě nyní, kdy se blíží konec roku 2018, tam oba trčí jako trvalý důkaz výše uvedeného přístupu. Jsou na prvních dvou fotografiích.

zaschlý mladý stromek

zaschlý mladý stromek

Další strom je při cestě ze Starého Náměstí směrem k Chrudimce po pravé straně. Krásná lipka, bez péče zahynula. Je na další fotografii.

zaschlý mladý stromek

Je třeba si uvědomit, že tyto stromy nejsou majitelem toho kdo je sázel a měl o ně pečovat, ale byly pravděpodobně zakoupeny z prostředků města, potažmo občanů Slatiňan. Z toho lze usuzovat, že ten, kdo je sázel a měl o ně pečovat, porušil svoji povinnost při péči o svěřený majetek. Věc má i morální stránku. Zmíněné stromy byly živé, ale odumřely, tak jako by zemřelo vše živé, co si zakoupím nebo jinak pořídím a pak tomu nedám napít.

Bylo by velmi nemilé, kdyby podobný osud postihl i lipku vysazenou 27.10.2018 u Švýcárny při příležitosti vzpomínkových oslav 100 let od vzniku Československa.


(doplněno 4/11/2018)

uschlé smrčky na starém náměstí

Přidávám další fotky s průvodným komentářem. Na první jsou dva smrčky na Starém náměstí. Umíraly dva roky. Při návštěvě lesa můžeme někdy vidět vyvrácený smrk s kořenovým balem. Kořeny jsou mělké, strom se snadno vyvrátí. V případě smrčků na Starém náměstí nedošlo k jejich vyvrácení, ale kvůli mělkosti kořenění a nevhodnému místu výsadby, kde svítí slunce od rána do pozdního odpoledne, zahynuly. To by se pravděpodobně stalo i kdyby je někdo zaléval.

suchá třešeň v Třešňovce

Další snímek je z třešňovky. Tam to šlo rychle. Mladá třešnička byla vysazena na podzim 2017, koncem jara 2018 bylo hotovo. Pro danou lokalitu nevhodný tvar stromku, nevhodné umístění v „hladové“ a vyprahlé půdě, žádná další péče.

Na dalších snímcích jsou stromky v parčíku mezi ulicí Nerudovou a Školskou /jde o velmi zdařilý projekt/.

Jsou mezi nimi i čtyři lipky. Ty byly na konci tropického léta 2017 u konce svých sil.

Autor: Josef Tuhý

Josef Tuhý, Neumannova ulice, Slatiňany

5 komentářů u „Téma: Zasychající nově vysazené stromy“

  1. Zprávy z tisku
    Nové stromy za statisíce usychají
    Nová výsadba stromů v Šimkových sadech v Hradci Králové možná kvůli mimořádnému jarnímu suchu prořídne. Některé borovice, které měly tvořit malé hájky, jsou částečně zaschlé a žluté, také část listnáčů má suché listí. Přitom nová zeleň v parku přišla radnici na 1,5 milionu korun.
    Poradí si příroda?

    „Je škoda, že některé stromy jsou zaschlé, ale v tuto chvíli se nedá říct, zda opravdu uschnou, nebo zda přežijí. Například borovice jsou sice žluté, ale raší. Také listnáče se mohou vzpamatovat,” řekl vedoucí oddělení zeleně Technických služeb města Josef Smetiprach.

    Výsadba zeleně je součástí celkové rekonstrukce Šimkových sadů, největšího parku ve městě. Letos na jaře vyrostla podél druhého silničního okruhu kovová konstrukce, která v průběhu let zaroste popínavými rostlinami a vytvoří třímetrovou zelenou protihlukovou stěnu.

    Sadaři před několika měsíci vysázeli desítky velkých stromů jak podél hlučné silnice, tak v místech, kde stromy v parku už prořídly. Bylo také nutné desítky již přestárlých stromů pokácet.

    Správci zeleně tvrdí, že stromy zalévali dostatečně, ale sucho jim ublížilo.

    „Je několik příčin, proč stromy částečně zaschly. Architekti naplánovali do parku výsadbu vzrostlých stromů, protože je to hezčí, ale to s sebou nese komplikace. Čím větší sazenice, tím větší šok utrpí po přesazení. Také sucho bylo velké a to škodí spíše velkým sazenicím. A je jedno, zda zaléváte hodně,” dodal Smetiprach. Sadaři nyní spoléhají na to, že si příroda poradí.

    „Samozřejmě nyní zaléváme intenzivně, ale až čas ukáže, kolik stromů vlastně uhynulo,” řekl vedoucí městské zeleně.

    Šimkovy sady, jejichž podobu navrhl architekt Josef Gočár, by měly v příštích letech projít rekonstrukcí za přibližně sto milionů korun. Město však musí nejprve vyřešit potíže s přítokem a odtokem vody z tamních jezírek.

    Zdroj: Silvarium, 06.06.2008

    Datum uveřejnění: 6. června 2008
    Poslední změna: 6. června 2008
    Počet shlédnutí: 327

    Předběžná zpráva o usychání stromů v Tyršových sadech
    16.06.2016 23:55
    V pardubických Tyršových sadech usychají stromy. Radnice městského obvodu přiznala zatím 15 stromů, které uschly od počátku roku. V tisku se již objevila reakce pana Brendla, bývalého náměstka, který měl projekt obnovy parku na starosti, a který dává usychání stromů do souvislosti s tím, že v parku zůstaly údajně neperspektivní stromy, o nichž bylo jasné, že se budou muset kácet. Pardubická radnice ústy svého mlulvčího dala najevo, že není žádná indicie, že usychání stromů souvisíí se stavebí činností v parku, která proběhla minulý rok. Radnice nijak nenaznačila, že by v tuto chvíli pátrala po příčině takto zásadního problému.
    Zveřejňujeme proto holá fakta o tom, které stromy usychají, aby si veřejnost mohla na věc udělat vlastní názor. Jde o předběžná fakta – neznáme celý rozsah usychání ani jeho přčinu. Budeme ale průběžně zveřejňovat vše, co o problému zjistíme.
    Především je nutno konstatovat, že v parku usychají nejen stromy, o které vedl projektant a magistrát spor s ekologickými sdruženími, ale usychají i stromy, které sám projektant od počátku navrhoval v parku ponechat, tedy považoval je za zcela zdravé a perspektivní. I když nejvíce postiženy usycháním jsou břízy, je mezi uschlými stromy i jilm, borovice, dub a topol.
    Spolky Chráníme stromy a Zelená pro Pardubicko argumentovali od počátku sporu s pardubickou radnicí obavou, že projekt ing. Jiránka (společnosti New Visit) může zasáhnout do velmi citlivého ekosystému parku tak, že to ohrozí nejen novou výsadbu ale i původní vegetaci.
    Na jaře 2016 jsme po problémech se zatopováním velkých ploch parku po deštích požadovali, aby pardubická radnice začala monitorovat to, zda nedošlo stavebními pracemi ke změně vodních poměrů na území parku. primátor tento návrh jako bezdůvodný zamítl. Více o tomto problému naleznete zde:
    Na přiložené mapce jsou červenými hvězdičkami označeny usychající stromy, které měly být podle projektu v parku zachovány od počátku. Žlutě jsou označeny stromy, které původní projekt požadoval skácet a později byly stromy buď z kácení projektantem vyjmuty nebo je nepovolil skácet orgán ochrany přírody. I u všech těchto stromů ale byla vitalita samotným žadatelem na pětibodové stupnici hodnocena maximálně stupněm 2 na stupnici 0 – 4 (nula je nejlepší hodnocení)

    Pro tento krásný dub bylo v betonové promenádě “vyříznuto” místo a od prvopočátku projektant počítal, že v parku zůstane. Strom byl hodnocen jako zcela zdravý a perspektivní. Nyní čeká na skácení.

    Také tato nejkrásnější bříza v celém parku byla od prvního návrhu jako silná a zdravá začleněna do návrhu projektanta Jiránka. Právě břízy jsou usycháním poškozeny nejvíce. Uschlá je nejen druhá bříza u stejné cesty vzadu na obrázku, ale začíná prosychat i několik dalších stromů v těsném sousedství kavárny.

    Hned v sousedství kavárny můžeme naléztdalší mrtvý strom – jednu ze dvou statnách borovic. I tato borovice byla mezi stromy, které jako perspektivní plánoval projekt zachovat.

    Sucho ničí stromy na jižní Moravě
    30.7.2018 Redakce |
    Pracovníci technických služeb věnují v posledních týdnech městským stromům na jižní Moravě zvýšenou péči. Kvůli nedostatku vláhy totiž usychají. „S obrovským suchem bojujeme už od jara. Problém je, že v Brně máme 17,5 tisíce stromů v takzvaném uličním stromořadí, tedy v prostoru mezi silnicí a chodníkem, kde je omezená travnatá plocha. Všechny nemáme kapacitu zavlažovat,“ uvedla například Alexandra Koutná z Veřejné zeleně města Brna.
    Městská společnost Veřejná zeleň Brna a ohrožené stromy v centru města dokonce umisťuje takzvané závlahové vaky, které po celý den postupně uvolňují vodu. Všechny stromy však není možné zalévat. Podle Koutné odumírají už i deset či patnáct let staré stromy, které by měly mít dostatečně velký kořenový systém, aby sucho přečkaly.
    „Usychají i velké a mohutné stromy ve městě. Je opravdu problém, když se za slunného dne a bezvětří ulomí ze stromu v parku velká větev. Velký problém představují jehličnany, které mají povrchový kořenový systém a ve městě se jim obecně příliš nedaří. Ale teď jsem viděl několik stovek uschlých smrků v Židenicích, šlo o dvaceti nebo třicetimetrové kusy. To je opravdu problém,“ řekl ČTK certifikovaný arborista Tomáš Šarapatka.
    Usychání stromů trápí i menší jihomoravská města nebo obce. „Udržet při životě čerstvou výsadbu je čím dál obtížnější, potřebuje mimořádnou zálivku, aby přežila,“ sdělil starosta Lednice Libor Kabát. Tvrdý boj se suchem svádí i v Lanžhotě. „Stromy, které jsme zasadili, udržujeme při životě při nasazení největší péče a víceméně se to daří. Tedy neusychají častěji než v minulosti,“ uvedl starosta Ladislav Straka
    Studie navrhuje pro Jihomoravský kraj opatření za více než tři miliardy
    Ministerstvo zemědělství letos zveřejnilo soubor desítek možných opatření, které mají zajistit v období sucha dostatečné zásoby pitné vody pro obyvatele Jihomoravského kraje. Přes 90 procent z nich využívá pro zásobování veřejný vodovod. „Zbývá ale 31 obcí, které nejsou na vodovod připojeny vůbec, a v dalších 30 je připojena pouze část obyvatel,“ stojí ve studii ministerstva zemědělství.
    Počítá se s výstavbou desítek kilometrů nových vodovodů, zapojením nových vrtů do vodárenské soustavy nebo s opravami vodojemů. Ačkoliv na tom není podle studie Jihomoravský kraj se zásobami pitné vody vyloženě špatně, tak neustále stoupá spotřeba pitné vody. Negativně se totiž začínají projevovat extrémní klimatické výkyvy.
    Ministerská studie je zatím strukturována pouze jako koncepční dokument. Jižní Morava je suchem nejpostiženější oblastí v České republice. Například Přítluky na Břeclavsku patří k šesti obcím v zemi, kde se bude zkoušet umělá infiltrace vody. Vědci se v této souvislosti inspirovali izraelskými experty. V zemi na Blízkém východě se tímto způsobem zachytává voda dlouhodobě.


    • 6. 11. 2018 / 08:37
    • Autor
    Zuzana Fialová
    • Kategorie:
    Sadařství
    • Štítky:
    CZ Fruit, sady
    • Share on Email
    • Od usychání letos nezachránily ovocné stromy ani závlahy
    • Ani závlahy letos nezachránily ovocné stromy od usychání. V ovocnářském odbytovém družstvu CZ Fruit se ztráty počítaly v některých sadech až na deset procent, což byly tisíce stromů. Šlo jak o mladé, tak i staré stromy. I přesto je letošní úroda tak velká, že někteří členové s ohledem na nedostatek zaměstnanců část úrody vůbec nestihnou sklidit, řekl novinářům ředitel družstva Jan Šrajbr.
    • Družstvo má 33 členů, od velkých pěstitelů až po ty, kteří mají několik hektarů, celkem má družstvo 2800 hektarů. Roční produkce se pohybuje v běžných letech okolo 40 000 až 50 000 tun jablek. „Například v sadu v Nosislavi je běžných 4000 až 5000 tun, letos je sklizeno už 4600 a ještě 800 tun je na stromech,“ řekl Šrajbr. Mezi stromy se zralými plody je však řada těch, které zaschly, jablka jsou velká do čtyř centimetrů v průměru a je zřejmé, že příští rok už neobrostou. „Nikdo takové teplotní a suché extrémy jako letos nepamatujeme. Odešly i zavlažované stromy. A zjištění letošního roku je, že mnohem více suchem trpěly hrušně než jabloně,“ řekl Šrajbr. Budování dalších závlah je otázkou peněz, je velice nákladné. A zakládání nových sadů je také velmi drahé. Hektar stojí jeden až jeden a půl milionu korun. „Nemá cenu mít sad bez závlah, sítí proti kroupám, protimrazových závlah a musí být dobře připravený a prohnojený pozemek,“ řekl Šrajbr. Nové stromy za uschlé se vysazují jen v sadech, které před sebou mají ještě větší množství plodných let, ve starších už zůstávají mezery. „Zavlažovaných máme 30 procent sadů. Tam, kde závlahy nejsou, jablka nenarostla ani do konzumní velikosti. Někde je nemá cenu sklízet vůbec, jinde jsou vhodné nejvýš pro průmyslové zpracování,“ řekl Šrajbr.*

    Sucho a stromy v Klášterci
    Mnozí občané určitě zaznamenali, že v poslední době dochází k výraznějšímu usychání stromů a keřů nejen ve městě, ale i v okolní krajině, v lučních remízcích v lesích atp., což bohužel vede k nutnosti tyto suché stromy odstranit, zejména pak z exponovaných lokalit, kde ohrožují zdraví, majetek a životy lidí (parky, zeleň v ulicích a u komunikací). Velmi často se nejedná o mladé, čerstvě vysazené stromky, kde by se to dalo vysvětlit nedostatečnou zálivkou (tyto stromky se nám s nasazením všech sil daří “uzalévat”), ale usychání se týká i hluboce zakořeněných jedinců, kteří už historicky přežili kde co.
    Je to způsobeno nejen dlouhotrvajícím suchem, ale i stále klesající hladinou podzemní vody a nedostatečnou půdní vlhkostí. I když objektivně je úhrn ročních srážek zhruba stejný jako v minulosti, bohužel vlivem klimatických změn dochází k nerovnoměrnému rozložení srážek v čase. To znamená, že dřív napršelo sice méně, ale deště byly častější, v současné době pak oproti tomu prší méně často, ale o to vydatněji. Díky tomu, že spadne hodně vody za krátkou dobu (plus další důvody, na jejichž vyjmenování tu není místo), voda rychle odteče a nedochází k jejímu zasakování do půdy a k doplňování zásob podzemních vod. Což vede k dlouhodobému vláhovému deficitu, na který zejména vlhkomilné stromy (vrby, olše) reagují velmi špatně a dochází k jejich usychání. Jak s tímto negativním jevem bojovat je otázka, na kterou neexistuje jen jedna správná odpověď, existují globální řešení, na kterých se lidstvo stále nedokáže shodnout, ale existují i lokální řešení, kterým se v našem ekologickém okénku budeme věnovat třeba někdy příště.
    Klimatické změny, klesající hladina podzemních vod, sucho a s ním související degradace půdy jsou globální témata, která se však velmi úzce dotýkají i Klášterce nad Ohří. Usychající stromy jsou pak jen první vlaštovkou, prvním indikátorem mnohem většího problému, se kterým se již potýká celá naše republika a koneckonců i celý svět.

    Libor Kocáb, 16. 8. 2017

    Kvůli horku a nedostatku srážek město hledá různé způsoby, jak zabránit usychání stromů
    LOVOSICE – Letošní velmi teplé a suché počasí není dobré pro většinu městské zeleně, zejména však ohrožuje nové výsadby dřevin z posledních 2-3 let. Jsou to především výsadby dubů na Osmičce a platanů v Zámecké ulici. Trpí také nově vysazené dřeviny v Žižkově ulici, 8. května a na dalších místech. Na Osmičce stále ještě nevzešla travní směs, která byla vyseta v červnu.

    ________________________________________

    Každý den ulice města objíždí pracovníci technických služeb, kteří zalévají okrasné truhlíky, trvalkové a letničkové záhony a část nově vysazených stromů. Se zálivkou v minulých týdnech pomáhala také Jednotka sboru dobrovolných hasičů Třebenice. Po té město využilo služeb soukromého zemědělce, který bude pomáhat nové výsadby zalévat až do té doby, než to technické služby zavládnou vlastními silami. Zatím jim totiž chybí technika, ale již ke konci prázdnin budou disponovat novou cisternou o objemu 5m3. Výroba cisterny nyní finišuje v továrně.
    Cisterna bude fungovat jako jedna z nástaveb vozidla RENAULT, které obyčejně slouží jako nosič kontejnerů na odpady a další materiál. Nástavba bude primárně využívána pro zálivku, ale ve vedrech poslouží také jako kropicí vůz na vyprahlé silnice. Zařízení městskou pokladnu stálo zhruba 760 000,- Kč.
    Město také přistoupilo k nákupu samozavlažovacích vaků, které pracovníci technických služeb umístili k platanům v Zámecké ulici, akátům v ulici Žižkova a svitelům latnatým v ulici 8. května. „Zavlažovací vaky přinášejí větší efektivitu v zalévání: rychle se naplní a poté dřevinám několik hodin pomalu uvolňují zálivku. Dochází tak k minimálním ztrátám vody odparem. Dřevina také pomalu distribuovanou zálivku lépe přijímá a též doba nutná k vlastnímu zalití pracovníky TSML se výrazně zkrátí. V tuto chvíli máme 66 vaků, ale do budoucna počítáme s dalším nákupem podle toho, jak se osvědčí,“ sdělil Milan Dian, starosta města. Samozavlažovací vaky město vyšly na 60 000,- Kč.
    Výsadbový šok nejhůře snášejí duby vysazené v lesoparku Osmička. Přes pravidelné zálivky dubům přisychají listy, což ovšem neznamená, že uschly. Zda přežijí nebo budou nahrazeny, bude jasné až na jaře příštího roku. Na Osmičce zatím dosud nevzešel nově založený trávník a v prostoru vymlazují pouze zbytky kořenů po vyfrézovaných pařezech pokácených topolů. Za lepších klimatických podmínek by mohl trávník vzejít letos na podzim. Pokud bude dostatek vláhy, mohlo by dojít i k první seči. Během jara přischly také platany v Zámecké ulici. Zvýšenou frekvencí zálivky a nově i samozavlažovacími vaky však došlo k jejich částečnému znovuvyrašení, což je dobrým znamením do budoucna. Velmi dlouho se na jaře probouzely na podzim 2017 vysazené akáty v ulici Žižkova. Akáty se však nakonec srovnaly a to díky pravidelné zálivce ze strany TSML.
    Přestože město dělá maximum pro udržení všech v minulosti vysázených dřevin, je zřejmé, že pro některé bude letošní léto posledním. Kolik stromů letošní sucha nepřežije, bude jasné na jaře příštího roku.

    Uschlý jilm u hradeb – také tento strom byl před tzv. revitalizací zcela zdravý.

    Kompletně uschlý zerav u hradeb – u tohoto stromu naopak projektant o skácení usiloval od počátku

    Takových článků je plný internet, a je jasné, že sucho a s ním spojené problémy trvají již několik let a usychání stromů je teprve začátek. Napříč celou republikou se projevuje dlouhodobý deficit vody jak v lesích, sadech, městské zeleni a to jak u nové výsadby tak i u starých stromů.

  2. Občané mohou za to, že stromy uschly???
    Já jsem si to nepřála. Nepřál si to ani autor článku pan Tuhý. Nereagovala bych, kdyby pod článkem nebyl podepsán starosta města, který to má na starost. Očekávala bych spíše poděkování p. Tuhému, že zmapoval situaci a není lhostejný. A dále vyjádření se ke skutečné příčině. Jistě všichni chápeme, že sucho je extrémní. Mohlo zaznít např. vysadili jsme stromy, ale máme děravé konve, nemáme žádné konve, údržba města měla dovolenou…..Cokoliv jako vysvětlení, co bylo špatně. Nebo návrh řešení, jak se to v budoucnu udělá lépe. My to pochopíme. Jenom příště prosím ne, že za vzniklou situaci mohou zlí občané. Jana Švecová

  3. Dobrý den, je mě moc líto, že autor článku pomlouvá pracovníky úřadu, aniž by si zjistil cokoliv o tomto problému. Na území města se staráme o více než 80 mladých stromků, v příštím roce díky nové výsadbě o 130, několik záhonů, porostlých svahů, živých plotů atd. Napsat, že 3 stromky zašly kvůli “nezájmu a lajdáctví” je pro mě ale neakceptovatelné. Zálivka rostlin v letošním roce patřila mezi priority práce údržby i rady města, která na péči o zeleň kladla velký důraz, včetně téměř pětileté lípy na Starém náměstí, kterou již mezi novou výsadbu zřejmě nejde počítat a přes to zašla. Duby u nádraží vadily, jak píše výše p. starosta, ještě než byly vysazeny. Bohužel se s vandalismem setkáváme poměrně často.
    V současné době je a nadále bude sucho velký problém, zřejmě víte, jak jsou na tom studny po Slatiňanech. V lesích na Chrudimsku letos vysazené stromky mají 50% úmrtnost. V našem městě se přesto s výsadbou nadále počítá (viz výsadba u nádraží, u Kunčího k pietnímu místu a junácké hrušně u křížků ve Škrovádě ) i přes zvýšenou náročnost o následnou péči v příštích letech. Další věc je ta, že problém není jen ve vodě- sucho zajde, mokro bude růst růst ovlivňuje celá řada dalších vlivů viz odkaz na problematiku, je to z lesního prostředí, ale jen pro představu…
    https://www.mzp.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/da28f37425da72f7c12569e600723950/7c19083c33f9a432c1256c3700733663?OpenDocument

    1. Protože tři uschlé stromky k ilustraci situace panu Víškovi nestačí, přidávám do hlavního článku další fotky s průvodným komentářem. Na první jsou dva smrčky na Starém náměstí, další snímek je z třešňovky.
      Mé články nejsou výsledkem nějakého náhodného pozorování, ale situaci sleduji již několik let. Sám se snažím pomoci, kde to jde. Na dalších snímcích jsou stromky v parčíku mezi ulicí Nerudovou a Školskou /jde o velmi zdařilý projekt/. Jsou mezi nimi i čtyři lipky. Ty byly na konci tropického léta 2017 u konce svých sil. Pokouším se je zachránit. Během letošního, taktéž tropického léta beze srážek, jsem tam ve svých 77 letech dovezl na kole v kanystrech hektolitry vody. Jel jsem nejméně desetkrát. Také tudy mnohokrát procházím. Žádnou určitou péči o stromky jsem letos v této lokalitě, kromě nevhodného, předčasného a zbytečného odstranění opěrných ohrádek, nezaznamenal. Je vidět, že některé se začaly naklánět. Co je však důležité, snad se je podaří zachránit. Jejich ztráta by byla věčná škoda. Krásný projekt by tím byl velmi znehodnocen.

Napsat komentář