Pískovcové skály ve Škrovádě byly odhaleny tokem Chrudimky a do svislých kolmých stěn opracovány při těžbě pískovce v 18 a 19. století.
Dnes jsou oblíbeným cílem horolezců, cyklistů, turistů, ale i procházek místních.
Český horolezecký svaz na svém webu uvádí: V průvodcích opomíjená, ale zajímavá oblast. Pevný pískovec se spoustou cest v bývalém lomu je ideálem na bouldrování i lezení s lanem. Škrovád je spíše stěnové lezení, občas s převískem.
Škrovád (místní část Slatiňan) je poprvé zmiňován v roce 1417 za vladyků ze Škrovádu, už v roce 1440 se jmenoval „Škrowad“. V roce 1548 připadl ke slatiňanské tvrzi. Od 18. do poloviny 20. století se v obci a blízkém okolí těžil v řadě lomů kvalitní pískovec na stavby a sochy, z něhož je i socha svatého Jana Nepomuckého uprostřed obce. Těžba pískovce patřila k největším ve východních Čechách a pískovec ze Škrovádu nalezneme v různých stavbách,
Na návsi obce, poblíž dřevěné lávky přes řeku, byla v roce 1759 umístěna socha svatého Jana Nepomuckého, jehož starší podobu s oplocením vidíme na obr.
Z rozhodnutí Ministerstva kultury ČR byla socha Nepomuckého zařazena mezi nemovité kulturní památky ke dni 29. 4. 1994 a zapsaná do příslušného seznamu pod rejstříkovým číslem 12729/6-5702.
V roce 2010 byla socha restaurována pardubickým sochařem a restaurátorem Karlem Krátkým. Poslední předchozí obnova byla provedena v roce 1871.
… Pokračovat ve čtení “Téma: Socha Jana Nepomuckého na Škrovádské návsi”
Sbor dobrovolných hasičů Škrovád, SDH Škrovád
Současný železobetonový most ve Škrovádě spojuje obě části městské části. Má šíři jednoho pruhu a nosnost 12 t. Byl vyroben v chrudimské Transportě a umístěn na místě původního dřevěného mostu v 80. letech.
Ubytování ve 2 chatkách či 2 apartmánech, vybavená kuchyň s barevným televizorem, venkovní posezení se zahradním nábytkem, možnost zapůjčení grilu, sociální zařízení (koupelna či sprchový kout).
Možnost pronájmu tenisových kurtů. Přilehlý rybník vhodný nejen ke koupání, projížďce na lodičce, ale i k rybaření. Možnost pronájmu rybářského prutu.
Kameníci a kamenictví jsou spojeny s novověkou historií Škrovádu. Kvalita kamene bývala různá, nejlepší kámen používali sochaři, další se používal ke zdění a z odpadového materiálu se dělaly například sloupky k oplocení. Ze škrovádského kamene se vyráběly i mlýnské a brusné kameny, které se vozily až do Rakous. V této době zde měl svoji dílnu malíř a sochař Jan Kokeš, mimo jiné tvůrce nedávno zrestaurované Chrudimské opony.
V roce 1746 pozval kníže Auersperg Rudolfa a Kateřinu Zábranských z kamenické hutě v České lípě do Škrovádu a pronajal jim část pravého břehu Chrudimky.
