Historie

historické příspěvky

Téma: Zámek Slatiňany

Romantický zámek je významnou veřejnou kulturní památkou ve Slatiňanech. V zámku je známe hipologické (koňské) muzeum. Zámek je umístěn v pěkném a veřejně přístupném parku. Tímto se stává oblíbeným cílem návštěvníků i občanů.

Státní zámek Slatiňany je národní kulturní památkou a je spravován Národním památkovým ústavem.

… Pokračovat ve čtení “Téma: Zámek Slatiňany”

Téma: Bývalá márnice u hřbitova

Ještě donedávna se ve Schmoranzově ulici mezi vozovkou a hřbitovem nalézala (přesněji řečeno překážela řidičům, chodcům na hřbitov i cyklistům) sic starobylá, avšak již dlouho nevyužívaná budova márnice.

Márnice byla postavena v roce 1816. Nebyla sice prohlášena za kulturní památku, ale přesto měla svou historickou hodnotu, byla to jistě jedna z nejstarších budov ve městě.

… Pokračovat ve čtení “Téma: Bývalá márnice u hřbitova”

Téma: Švýcárna

Muzeum nabízí stálou expozici s historií chovu starokladrubských koní, města Slatiňany i samotné Švýcárny. Švýcárna vznikla jako salaš v polovině 19. století přestavbou myslivny nedaleko původní hájenky jižně od zámeckého parku. Myslivna postavená po roce 1839 měla sloužit pro občasný pobyt panstva v přírodním prostředí. Švýcárna se stala jedním z romantických prvků doplňujících auerspergské sídlo ve Slatiňanech za Vincence Karla Auersperga, inspirovaného jeho cestou do Anglie v roce 1837.

Rekonstrukce Švýcárny stála skoro 30 milionů Kč,

… Pokračovat ve čtení “Téma: Švýcárna”

Téma: Bývalý evangelický hřbitov v Kunčí

Evangelický hřbitov se nachází 0,8 km severně od centra obce, byl založen v roce 1786 a je tak typickým zástupcem evangelických hřbitovů, vznikajících na území Rakousko-Uherské monarchie po vydání tolerančního patentu v roce 1781. Výstavba evangelických hřbitovů, ač v té době už povolená, probíhala zpravidla mimo obce. Hřbitovy bývaly situovány do vzdálených míst na hranici katastrálních území, typickým příkladem takové polohy je hřbitov u Kunčí. Nejbližší evangelický kostel se nachází až v centru Slatiňan.

… Pokračovat ve čtení “Téma: Bývalý evangelický hřbitov v Kunčí”

Téma: Za vlády Auerspergů

Před rokem 1848 měli poddaní robotní povinnost pro slatiňanskou vrchnost – knížete Auersperga. Vykonávala se vždy tři dny v týdnu za dozoru drábů s důtkami, aby je popoháněli v práci. Jiná náplň roboty byla vyčleněna pro sedláky a chalupníky. Majetní rolníci po zbytek týdne pracovali na svém poli, často i za měsíčního svitu, aby vše stihli dodělat. Pamětnice udává i jména biřiců pro oba majetné i nemajetné stavy osadníků, dosazených vrchností.*1)

Nejrušnějším ročním obdobím za časů roboty bylo jaro,

… Pokračovat ve čtení “Téma: Za vlády Auerspergů”

Téma: Škrovádské pískovcové lomy

Kameníci a kamenictví jsou spojeny s novověkou historií Škrovádu.

Oficiálně měl Škrovád v pol. 19. století 30 domů s 250 obyvateli.

V roce 1895 bylo ve skalách 12 kamenických dílen a pracovalo v nich 84 kameníků a dělníků. Kámen byl především využit ke stavebním účelům, např. na chrudimském arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie a barokním sloupu Proměnění Páně.

Průměrný věk kameníků byl 35 let, příčinou předčasné smrti byla tuberkulóza plic (kamenická nemoc).

… Pokračovat ve čtení “Téma: Škrovádské pískovcové lomy”